Vítězslav Janovský

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prof. MUDr. Vítězslav Janovský
Vítězslav Janovský (1885)
Vítězslav Janovský (1885)
Narození2. července 1847
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. března 1925 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánílékař a pedagog
Funkcerektor Univerzity Karlovy (1916–1917)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vítězslav Janovský, zvaný také Viktor Janovský (2. července 1847, Praha[1] – 19. března 1925, Praha[2]), byl český lékař se specializací v oboru dermatovenerologie a historik lékařství.

Život[editovat | editovat zdroj]

15. ledna 1870 promoval jako lékař, ranhojič a magistr porodnictví. V roce 1872 se na pražské lékařské fakultě Habilitoval z epidemiologie a jako první český lékař také z dějin lékařství. Roku 1873 se oženil[3] s Emilií Vydrovou. V roce 1882 začal působit na kožním a venerickém oddělení jako primář.

Roku 1883 byl jmenován mimořádným profesorem a 1. října téhož roku se stal přednostou kliniky, která vznikla z oddělení chorob kožních a příjičných. Současně se stal ředitelem České dětské nemocnice v Praze. V letech 1916/1917 byl rektorem a v letech 1917/1918 prorektorem Univerzity Karlovy. Roku 1918 odešel do výslužby.

Zaváděl nové vyšetřovací metody v bakteriologii a histologii. Jako první popsal chorobu acanthosis nigricans. Byl prvním prezidentem Československé dermatologické a venerologické společnosti. Stál u počátků české lékařské vědecké literatury.

Podle Vítězslava Janovského se jmenuje ulice Janovského v pražských Holešovicích.

Hrob Vítězslava Janovského na Olšanských hřbitovech

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Názvosloví lékařské a lékárnické (1881)
  • Nauka o nemocech venerických a příjičných (1911–1920) – první česká učebnice venerologie
  • Slovník lékařský (1914–1921)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Štěpána na Novém Městě pražském
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  3. ↑ Matriční záznam o sňatku Vítězslava Janovského s Emilií Vydrovou farnost při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rektoři Univerzity Karlovy
1882–1920
(česká Karlo-Ferdinandova univerzita)
1882–1883: Václav Vladivoj Tomek • 1883–1884: Antonín Randa • 1884–1885: Jan Streng • 1885–1886: Václav Vladivoj Tomek • 1886–1887: Emil Ott • 1887–1888: Vilém Weiss • 1888–1889: František Josef Studnička • 1889–1890: Matouš Talíř • 1890–1891: Vladimír Tomsa • 1891–1892: Antonín Frič • 1892–1893: Jiří Pražák • 1893–1894: František Xaver Kryštůfek • 1894–1895: Arnold Spina • 1895–1896: Karel Vrba • 1896–1897: Jaromír Hanel • 1897–1898: Eugen Kadeřávek • 1898–1899: Josef Reinsberg • 1889–1900: Jan Gebauer • 1900–1901: Josef Stupecký • 1901–1902: Jan Ladislav Sýkora • 1902–1903: Ivan Horbaczewski • 1903–1904: Čeněk Strouhal • 1904–1905: František Storch • 1905–1906: Antonín Vřešťál • 1906–1907: Jaroslav Hlava • 1907–1908: Jaroslav Goll • 1908–1909: Leopold Heyrovský • 1909–1910: Josef Král • 1910–1911: Jan Janošík • 1911–1912: Jaromír Čelakovský • 1912–1913: František Vejdovský • 1913–1914: František Mareš • 1914–1915: Kamil Henner • 1915–1916: Rudolf Dvořák • 1916–1917: Vítězslav Janovský • 1917–1918: Gabriel Pecháček • 1918–1919: Karel Hermann-Otavský • 1919–1920: Josef Zubatý
od 1920 (Univerzita Karlova)
1920–1921: František Mareš • 1921–1922: Bohumil Němec • 1922–1923: Cyril Horáček • 1923–1924: František Pastrnek • 1924–1925: Otakar Kukula • 1925–1926: Karel Petr • 1926–1927: Josef Vančura • 1927–1928: Lubor Niederle • 1928–1929: Vladimír Slavík • 1929–1930: Jindřich Matiegka • 1930–1931: August Miřička • 1931–1932: Josef Pekař • 1932–1933: Rudolf Kimla • 1933–1934: Karel Domin • 1934–1935: Josef Drachovský • 1935–1936: Gustav Friedrich • 1936–1937: Karel Weigner • 1937–1938: František Slavík • 1938–1939: Vilém Funk • 1939–1939: Bedřich Hrozný • 1945–1946: Jan Bělehrádek • 1946–1947: Bohumil Bydžovský • 1947–1948: Karel Engliš • 1948–1954: Jan Mukařovský • 1954–1958: Miroslav Katětov • 1958–1966: Jaroslav Procházka • 1966–1969: Oldřich Starý • 1969–1970: Josef Charvát • 1970–1976: Bedřich Švestka • 1976–1990: Zdeněk Češka • 1990–1994: Radim Palouš • 1994–1999: Karel Malý • 2000–2006: Ivan Wilhelm • 2006–2014: Václav Hampl • 2014–2022: Tomáš Zima • od 2022: Milena Králíčková
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vítězslav_Janovský&oldid=21991223“