Jiří Hoetzel

prof. JUDr. Jiří Hoetzel
prof. JUDr. Jiří Hoetzel
Děkan Právnické fakulty UK
	Ve funkci:; 1925 – 1926
Předchůdce	Josef Vančura
Nástupce	Karel Kadlec
	Ve funkci:; 1938 – 1939
Předchůdce	Jan Kapras
Nástupce	Antonín Hobza
Narození	10. září 1874 ; Stanětice u Domažlic; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	21. července 1961 (ve věku 86 let) ; Praha; Československo
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Zaměstnání	profesor správního práva
Profese	právník a profesor
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Hoetzel (10. září 1874 Stanětice u Domažlic^[1]^{[pozn. 1]} – 21. července 1961 Praha) byl profesorem správní vědy a správního práva na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě jiného vypracoval osnovu československé ústavy.

Život[editovat | editovat zdroj]

Roku 1896 absolvoval domažlické gymnázium, poté vystudoval práva na Univerzitě Karlově a působil jako koncipista a vicesekretář českého zemského výboru. Více se ale chtěl věnovat právní teorii, roku 1908 se na české právnické fakultě habilitoval v oboru správní vědy a správního práva, v roce 1912 zde byl jmenován mimořádným a roku 1918 řádným profesorem. Byl také děkanem fakulty (1925–1926) a členem České akademie pro vědy, slovesnost a umění i jiných mezinárodních vědeckých společností. Po vzniku Československé republiky navíc působil jako odborový přednosta na ministerstvu vnitra a poradce vlády v legislativní oblasti. Odborně se věnoval především správnímu právu procesnímu a reformám veřejné správy, kromě toho byl hlavním autorem osnovy i důvodové zprávy k Ústavní listině. Pracoval též jako redaktor Sborníku věd státních a právních a Slovníku veřejného práva československého a přispíval také do odborných časopisů Právník nebo Správní obzor. Teoretickým zaměřením byl pozitivista, jako významný nástupce Jiřího Pražáka formoval celkovou koncepci československého správního práva.^[2] Po roce 1945 však už nemohl být vědecky aktivní.^[3]^[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Nauka o správních aktech (1907)
Strany v rakouském řízení správním (1911)
Záruky a exekuční prostředky v rakouském právu správním (1915)
Rakouské řízení správní (1915)
Ústava Republiky československé (1920)
Meze nařizovací moci podle československé ústavní listiny (1923)
Soudní kontroly veřejné správy (1924)
Československé správní právo. Část všeobecná (1934, 1937)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Uvedený jako Jiří Hecl.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Stanětice 17 [online]. Porta fontium [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.
↑ URFUS, Valentin, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy IV. Praha: Univerzita Karlova, 1998. ISBN 80-7184-539-6. S. 81–82.
↑ ADAMOVÁ, Karolina. Jiří Hoetzel. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 429–430.
↑ Prof. JUDr. Jiří Hoetzel [online]. Obec Stanětice, 2005-02-13 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Hoetzel na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Hoetzel

[2] Uvedený jako Jiří Hecl.

[1] Stanětice 17 [online]. Porta fontium [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.

[3] URFUS, Valentin, a kol. Dějiny Univerzity Karlovy IV. Praha: Univerzita Karlova, 1998. ISBN 80-7184-539-6. S. 81–82.

[4] ADAMOVÁ, Karolina. Jiří Hoetzel. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 429–430.

[5] Prof. JUDr. Jiří Hoetzel [online]. Obec Stanětice, 2005-02-13 [cit. 2016-02-19]. Dostupné online.

[1]

[pozn. 1]

[2]

[3]

[4]

Děkani Právnické fakulty UK

c. k. česká univerzita Karlo-Ferdinandova (1882–1920)	Emil Ott (1882–1883, 1883–1884) • Alois Zucker (1884–1885) • Antonín Randa (1885–1886) • Jan Jaromír Hanel (1886–1887) • Matouš Talíř (1887–1888) • Jiří Pražák (1888–1889) • Josef Stupecký (1889–1890) • Emil Ott (1890–1891) • František Storch (1891–1892) • Matouš Talíř (1892–1893) • Albín Bráf (1893–1894) • Jan Jaromír Hanel (1894–1895) • Leopold Heyrovský (1895–1896) • Alois Zucker (1896–1897) • Jaromír Čelakovský (1897–1898) • Josef Stupecký (1898–1899) • Jiří Pražák (1899–1900) • Bohuslav Rieger (1900–1901) • Kamil Henner (1901–1902) • Albín Bráf (1902–1903) • Leopold Heyrovský (1903–1904) • Karel Hermann-Otavský (1904–1905) • Jaromír Čelakovský (1905–1906) • František Fiedler (1906–1907) • Kamil Henner (1907–1908) • Cyril Horáček (1908–1909) • Emanuel Tilsch (1909–1910) • Josef Vančura (1910–1911, 1911–1912) • Josef Gruber (1912–1913) • August Miřička (1913–1914) • Josef Prušák (1914–1915) • Miloslav Stieber (1915–1916) • Jan Krčmář (1916–1917) • Josef Drachovský (1917–1918) • František Vavřínek (1918–1919) • Václav Hora (1919–1920)

Univerzita Karlova (1920–1939)	Jan Kapras (1920–1921) • Vilém Funk (1921–1922) • Karel Hermann-Otavský (1922–1923) • Antonín Hobza (1923–1924) • Josef Vančura (1924–1925) • Jiří Hoetzel (1925–1926) • Karel Kadlec (1926–1927) • Vilibald Mildschuh (1927–1928) • August Miřička (1928–1929) • Emil Svoboda (1929–1930) • Miloslav Stieber (1930–1931) • Arnošt Wenig-Malovský (1931–1932) • Josef Drachovský (1932–1933) • Otakar Sommer (1933–1934) • Vilém Funk (1934–1935) • František Vavřínek (1935–1936) • Václav Hora (1936–1937) • Jan Kapras (1937–1938) • Jiří Hoetzel (1938–1939) • Antonín Hobza (1939)

Univerzita Karlova (1945–)	Arnošt Wenig-Malovský (1945) • Jan Matějka (1945–1946) • Theodor Saturník (1946–1947) • Cyril Horáček (1947–1948) • Josef Tureček (1948–1952) • Jan Bartuška (1952–1954) • Ferdinand Boura (1954–1957) • František Štajgr (1957–1958) • Valér Fábry (1958–1961) • Oldřich Průša (1961–1967) • Otakar Plundr (1967–1969) • Zdeněk Češka (1969–1973) • Vladimír Delong (1973–1980) • Josef Mečl (1980–1989) • Ivan Mucha (1990–1991) • Valentin Urfus (1991–1994) • Dušan Hendrych (1994–2000) • Vladimír Kindl (2000–2006) • Aleš Gerloch (2006–2014) • Jan Kuklík (2014–2022) • Radim Boháč (od 2022)