Mezní užitek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mezní užitek je užitek dodatečně získané jednotky dané věci (statku, služby) v daném okamžiku.

Mezní užitek (marginal utility - MU) − vyjadřuje o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku. Mezní užitek je závislý:
• na významu a intenzitě potřeby (jsou-li potřeby naléhavé, pak každá další jednotka zboží přinese poměrně velký užitek)
• na disponibilním množství (čím je zboží vzácnější, tím vyšší je mezní užitek z něho plynoucí)

Zákon klesajícího mezního užitku – s růstem objemu spotřebovávaného zboží klesá mezní užitek. Nejvyšší přírůstek uspokojení potřeb přinese první jednotka, každá další má pro spotřebitele menší význam. Celkový užitek se tedy s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji.


Mezní užitek se používá v kontrastu s celkovým užitkem. Podle mezního užitku se rozhodujeme. Naopak celkový užitek naše rozhodování v danou chvíli neovlivňuje.

Př. Máme před sebou sklenici vody a sklenici perel. Vezmeme si raději sklenici perel, jelikož v dané chvíli je pro nás cennější (méně dostupná) než sklenice vody. (Neuvažujeme-li o člověku, trpícím žízní.) Avšak celkový užitek vody je pro člověka důležitější, než celkový užitek perel. Bez vody bychom nepřežili, bez perel ano.