Doubravská hora
| Doubravská hora | |
 Doubravka z teplického vrchu Letná |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Vrchol | 392 m n. m. |
| Pohoří | České středohoří / Milešovské středohoří / Teplické středohoří / Bystřanská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko |
| Poznámka | zřícenina hradu, daleké rozhledy |
| Povodí | Bílina |
 Doubravská hora
|
|
Doubravská hora neboli Doubravka je osamělý znělcový vrch v Českém středohoří na okraji města Teplice, na jehož vrcholu stával opevněný hrad. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]
Obsah |
[editovat] Historie hradu
Hrad začal budovat vnuk husitského hejtmana Jakoubka z Vřesovic Jan Illburk[2]. a v roce 1483 stavbu ukončil. Roku 1488 se pánem hradu stal jeho syn Vilém, který roku 1507 požádal českého krále Vladislava II o propuštění hradu z panství hradu mosteckého. Do dědičného držení hrad získal i s vesnicemi Trnovany a Šanov, které jsou dnes součástí města. Jeho syn Volf z Vřesovic později získal statky v Krupce, Teplicích, Kyšperku a jiné, pod samotným hradem si založil oboru a obehnal ji zdí. Po jeho smrti roku 1569 byl majetek rozdělen mezi manželku, bratra a dcery, ti však brzy po vzájemných sporech o hrad přišli. Pak se zde vystřídala celá řada pánů, např. Vilém z Rožmitálu, císař Rudolf II, Lobkovicové.
Od roku 1590 náležel pánům z Vchynic (Vilém Vchynský), kteří spravovali teplické panství. Ti zahájili výstavbu bastionového opevnění. Hrad měl původně osm okrouhlých věží, ze kterých se dochovaly dvě a stejný počet trosek. V jeho troskách jsou jasně patrné stopy po sklípkové gotické klenbě. Třicetiletá válka pro moderní pevnost znamenala pohromu; roku 1626 hrad vyhořel, 1631-39 byl opakovaně obléhán i dobyt oběma válčícími stranami, a jako opěrný bod odboje proti císaři byla r. 1644 nařízena jeho demolice. Protože i pobořená pevnost by se mohla stát útočištěm nepřátelských vojsk (Švédové), nařídil v roce 1655 hejtman Litoměřického kraje Gottfried ze Salhauzenu demolici dokončit[3]. Pak už zbyly z hradu jen holé trosky, pouze sklepení a kasematy byly ušetřeny. Doubravská hora zůstala pustá až do roku 1791, kdy si zde panský hlídač Josef Ritschel upravil kasematy na obydlí. I když podstatná část hradu byla po etapách zničena, jeho ruiny umožňují utvořit si obraz o původní velikosti hradní pevnosti.
[editovat] Restaurace a rozhledna
Ruiny hradu i s horou byly již v 19. století využívány pro turistický ruch lázeňského města. V roce 1855 byla na místě někdejšího rytířského sálu zřízena první malá restaurace.[3] V roce 1884 tehdejší majitel města a hradu Edmund Clary–Aldringen pozval významného architekta Bedřicha Ohmanna, pozdějšího profesora pražské Umělecko-průmyslové školy a vídeňské Akademiea. Podle jeho návrhu vybudoval romantickou přístavbu v novoanglickém stylu. K původní hospůdce přistavěl jídelnu a další restaurační místnosti. Zbytky západní věže nechal přizdít do původní výše a byly zakončeny střechou. Věž pak sloužila jako rozhledna. Restaurace v r. 1896 vyhořela.
[editovat] Svazarm
V roce 1966 převzal ruiny na Doubravské hoře Svazarm, který se staral o zachování pozůstatků stavby. V osmdesátých letech prošla Doubravka rekonstrukcí. V dnešní době je uživatelem budov Asociace víceúčelových technik sportů a činností, AVZO ČR DOUBRAVKA, Doubravka 104, 41504 Teplice (dřívější Svazarm). Tato společenská organizace má své sídlo v hlavní budově a provozuje zde i poblíž budov vysílání radioamatérů (Radioklub Teplice č.50037) i řadu společenských akcí. Restaurace v druhé opravené budově, kde jsou i dílny, je znovu otevřena od 31.5.2008 místní společností, která zde organizuje o prohlídky areálu.
[editovat] Zajímavosti
- Na severním úpatí kopce se nachází velký křemencový balvan zvaný Kámen čarodějky Vely.
- Jedná se, mimo jiné, též o místo dalekého rozhledu orientované směrem na sever a západ, zejména na město
- Podle Doubravky zvolilo svoje jméno i zdejší středisko Junáka.
- Vrchol je dostupný jednak po žluté turistické značce, případně i betonovou silničkou, opatřenou již na úpatí zákazem vjezdu. Pro návštěvníky je vyhrazeno parkoviště na úpatí poblíž točny a konečné zastávky linky 5 trolejbusů Šanov II - Panoráma.
- Celá hora je hustě zalesněná a protkaná desítkami cest.
[editovat] Odkazy
[editovat] Literatura
Zykmund, Neuvirt, Kuranda, Špaček: Turn, 100 let města Trnovany-Teplice, Europrinty 2010. ISBN 978-80-254-8772-3
(Doubravská Hora se nachází v katasru obce Trnovany a kniha obsahuje celou řadu nádherných reprodukcí pohlednic a obrázků)
[editovat] Reference
- ↑ Monumnet.npu.cz, [cit. 2010-12-19]. Dostupné online.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Zříceniny hradů výšinných, skalních, vodních. Praha : Olympia a.s., 1998. ISBN 27-005-98. Kapitola Doubravská hora, s. 70.
- ↑ a b Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb : Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Doubravka, s. 102.
