Bitva u Ústí nad Labem
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Bitva u Ústí nad Labem | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Konflikt: Husitské války | |||||||||||||||
![]() Útok husitské jízdy |
|||||||||||||||
|
|||||||||||||||
| Strany | |||||||||||||||
| Husité | |||||||||||||||
| Velitelé | |||||||||||||||
| Prokop Holý, Zikmund Korybut | Boso z Vitzthumu | ||||||||||||||
| Síla | |||||||||||||||
| 10 000 pěších 1000 jízdních 500 bojových vozů |
11 000-16 000 mužů 180 děl |
||||||||||||||
| Ztráty | |||||||||||||||
| neznámé | 4000 mužů | ||||||||||||||
| {{{poznámky}}} | |||||||||||||||
Bitva u Ústí nad Labem, nazývaná též bitva u Ústí nebo Na Běhání, se odehrála 16. června 1426 poblíž Ústí nad Labem na kopci zvaném „na Běháni“. Spojená husitská vojska v ní porazila armádu Durynských, Saských, Hornolužických a Míšenských žoldnéřů vedených Bosem z Vitzthumu.
Obsah |
[editovat] Před bitvou
Zbrojení říšských měst v pohraničí a zvěsti o připravovaném vpádu katolických sil ze severu donutili husity k společné akci. Husitské svazy se společně rozhodly dobít Ústí-nejsilnější katolickou baštu severu země. První husitské oddíly přirazily k Ústí nad Labem po 26. květnu. Počátkem následujícího měsíce bylo město obklíčeno z několika ležení. Vrchního velitele husitská vojska zřejmě neměla, nelze však vyloučit vliv Prokopa Holého. Třebaže střelba z praků a děl působila městu značné škody, jeho obránci houževnatě odráželi jeden útok za druhým, neboť každým dnem očekávali příchod silných německých posil. Výsledek chvatné mobilizace, kterou osobně řídila markraběnka Kateřina, předčil všechna očekávání. Nepřátelské sbory z Míšně, Saska, Durynska a Horní Lužice byly tak početné, že se musely na pochod rozdělit do tří proudů. Jeden postupoval tzv. janovskou cestou kolem Mostu, druhý překročil hranice poblíž Oseka a konečně třetí, v němž lze předpokládat posily z hornolužického Šestiměstí, směřoval přes Krupu k Teplicím. Unavená a vyhladovělá saská armáda dospěla odpoledne či v podvečer 15. června k Chabařovicím, kde ve vzdálenosti zhruba deseti kilometrů před Ústím narazila na předsunuté hlídky nepřítele. Husité, poté co nepřítel překročil hranice země, upustili od obléhání a zaujali výhodné postavení na kopci Na Běhání mezi vesnicemi Hrbovicemi a Předlicemi.
[editovat] Průběh
Palčivý nedostatek potravin zřejmě míšenské velitele donutil svést rozhodující bitvu hned následujícího dne 16. června, ač byla neděle. Bitvu zahájil jízdní útok křižáků na husitské opevnění. Němcům se podařilo proniknout za první vozovou hradbu. Poté pronikli i druhou obrannou linií z pavéz. Husitská jízda unikla z vozové hradby ven a obklíčila křižáky mezi svými vozy. Ti se dostali do intenzivní palby z ručních zbraní, děl a kuší. V jedné z největších bitev husitského věku utrpěly intervenční sbory drtivou porážku. Řada poražených bojovníků skončila v zajetí, nicméně s těmito poměrně vzácnými případy nápadně kontrastují zprávy o mimořádně vysokém počtu padlých, pouze však na německé straně. Katastrofální konec míšenské expedice způsobil paniku i v ústecké posádce, která se pravděpodobně dala na útěk spolu s některými měšťany. Dobytí města, jež bylo naléhavějším úkolem než pronásledování nepřítele, bylo pak již snadnou záležitostí.
[editovat] Výsledky bitvy
Podle jednoho z odhadů se pokusilo vzdát až 4 tisíce křižáků, byli prý však nemilosrdně pobíti. Celkový odhad ztrát na straně křižáků činí 14 hrabat či baronů a téměř 4 tisíce žoldnéřů. Počet zabitých husitů je neznámý. Bitva u Ústí byla poslední bitva, v níž křižácká jízda útočila proti připravené husitské vozové hradbě. Bitva také ukázala, že rozhádané husitské obce se dokáží účinně spojit jen pokud jsou ohroženy zahraniční intervencí.
[editovat] Externí zdroje
| Související články obsahuje Portál Středověk |


