Bitva u Ústí nad Labem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Bitva u Ústí nad Labem
Konflikt: Husitské války

Útok husitské jízdy
Trvání: 16. června 1426
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: nedaleko Ústí nad Labem na kopci zvaném Na Běhání
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: drtivé vítězství husitů
Změny území: {{{Území}}}
Strany
Husité Svatá říše římská
Velitelé
Prokop Holý, Zikmund Korybut Boso z Vitzthumu
Síla
10 000 pěších
1000 jízdních
500 bojových vozů
11 000-16 000 mužů
180 děl
Ztráty
neznámé 4000 mužů
{{{poznámky}}}

Bitva u Ústí nad Labem, nazývaná též bitva u Ústí nebo Na Běhání, se odehrála 16. června 1426 poblíž Ústí nad Labem na kopci zvaném „na Běháni“. Spojená husitská vojska v ní porazila armádu Durynských, Saských, Hornolužických a Míšenských žoldnéřů vedených Bosem z Vitzthumu.

Obsah

[editovat] Před bitvou

Zbrojení říšských měst v pohraničí a zvěsti o připravovaném vpádu katolických sil ze severu donutili husity k společné akci. Husitské svazy se společně rozhodly dobít Ústí-nejsilnější katolickou baštu severu země. První husitské oddíly přirazily k Ústí nad Labem po 26. květnu. Počátkem následujícího měsíce bylo město obklíčeno z několika ležení. Vrchního velitele husitská vojska zřejmě neměla, nelze však vyloučit vliv Prokopa Holého. Třebaže střelba z praků a děl působila městu značné škody, jeho obránci houževnatě odráželi jeden útok za druhým, neboť každým dnem očekávali příchod silných německých posil. Výsledek chvatné mobilizace, kterou osobně řídila markraběnka Kateřina, předčil všechna očekávání. Nepřátelské sbory z Míšně, Saska, Durynska a Horní Lužice byly tak početné, že se musely na pochod rozdělit do tří proudů. Jeden postupoval tzv. janovskou cestou kolem Mostu, druhý překročil hranice poblíž Oseka a konečně třetí, v němž lze předpokládat posily z hornolužického Šestiměstí, směřoval přes Krupu k Teplicím. Unavená a vyhladovělá saská armáda dospěla odpoledne či v podvečer 15. června k Chabařovicím, kde ve vzdálenosti zhruba deseti kilometrů před Ústím narazila na předsunuté hlídky nepřítele. Husité, poté co nepřítel překročil hranice země, upustili od obléhání a zaujali výhodné postavení na kopci Na Běhání mezi vesnicemi Hrbovicemi a Předlicemi.

[editovat] Průběh

Palčivý nedostatek potravin zřejmě míšenské velitele donutil svést rozhodující bitvu hned následujícího dne 16. června, ač byla neděle. Bitvu zahájil jízdní útok křižáků na husitské opevnění. Němcům se podařilo proniknout za první vozovou hradbu. Poté pronikli i druhou obrannou linií z pavéz. Husitská jízda unikla z vozové hradby ven a obklíčila křižáky mezi svými vozy. Ti se dostali do intenzivní palby z ručních zbraní, děl a kuší. V jedné z největších bitev husitského věku utrpěly intervenční sbory drtivou porážku. Řada poražených bojovníků skončila v zajetí, nicméně s těmito poměrně vzácnými případy nápadně kontrastují zprávy o mimořádně vysokém počtu padlých, pouze však na německé straně. Katastrofální konec míšenské expedice způsobil paniku i v ústecké posádce, která se pravděpodobně dala na útěk spolu s některými měšťany. Dobytí města, jež bylo naléhavějším úkolem než pronásledování nepřítele, bylo pak již snadnou záležitostí.

[editovat] Výsledky bitvy

Podle jednoho z odhadů se pokusilo vzdát až 4 tisíce křižáků, byli prý však nemilosrdně pobíti. Celkový odhad ztrát na straně křižáků činí 14 hrabat či baronů a téměř 4 tisíce žoldnéřů. Počet zabitých husitů je neznámý. Bitva u Ústí byla poslední bitva, v níž křižácká jízda útočila proti připravené husitské vozové hradbě. Bitva také ukázala, že rozhádané husitské obce se dokáží účinně spojit jen pokud jsou ohroženy zahraniční intervencí.

[editovat] Externí zdroje


Související články obsahuje
Portál Středověk
V jiných jazycích