Český Újezd
| Český Újezd | |
|---|---|
_02.jpg) Kaple v Českém Újezdu | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Chlumec |
| Okres | Ústí nad Labem |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°40′43″ s. š., 13°57′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 74 (2021)[1] |
| Katastrální území | Český Újezd (1,12 km²) |
| Nadmořská výška | 190 m n. m. |
| PSČ | 400 10 403 39 |
| Počet domů | 31 (2011)[2] |
  Český Újezd | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 23272 |
| Kód k. ú. | 623270 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Český Újezd (německy Böhmisch Neudörfel) je malá vesnice a část obce Chlumec v okrese Ústí nad Labem. Nachází se asi tři kilometry jihovýchodně od Chlumce. Český Újezd je také název katastrálního území o rozloze 1,12 km².[3]
Části Hrbovice, Český Újezd a Střížovice tvoří exklávu města Chlumec; od hlavní části města ji odděluje území města Chabařovice a bývalý Úžín, který patří k ústecké části Všebořice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Českém Újezdu pochází z roku 1186,[4] kdy byla bratři Mešek a Hroznata vesnici věnovali řádu johanitů.[zdroj?] Původně se vesnice jmenovala pouze Újezd, nicméně již od roku 1592 je známá pod dnešním názvem.
Roku 1902 byl v katastrálním území vesnice v provozu hnědouhelný důl Petri Mostecké uhelné společnosti. O pět let později zaměstnával 114 pracovníků a vyprodukoval téměř 85 tisíc tun uhlí. Dne 26. března 1932 se 96 horníků dolu připojilo k tzv. velké mostecké stávce.[5]
Vesnice zanikla kvůli rozšiřování hnědouhelného lomu Chabařovice.[6]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 266 obyvatel (z toho 133 mužů), z nichž bylo 69 Čechoslováků, 185 Němců, pět Židů a sedm cizinců. Kromě římskokatolické většiny (230 osob) ve vsi žil jeden evangelík, pět židů a třicet lidí bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 312 obyvatel: 63 Čechoslováků, 241 Němců a osm cizinců. S výjimkou jedenácti evangelíků a 32 lidí bez vyznání byli římskými katolíky.[8]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 194 | 213 | 205 | 235 | 243 | 266 | 312 | 219 | 148 | 107 | 96 | 47 | 67 | 73 |
| Domy | 29 | 31 | 31 | 33 | 41 | 47 | 49 | 51 | 35 | 27 | 24 | 27 | 27 | 31 |
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 416, 417.
- ↑ Dějiny města Chabařovic. Příprava vydání Kristina Kaiserová, Vladimír Kaiser. Chabařovice: Město Chabařovice, 1998. 190 s. ISBN 80-902278-1-3. S. 112, 114.
- ↑ MENDLOVÁ, Zuzana. Vyklice před 40 lety pohltilo uhlí, nedaleké město je chce vybudovat znovu. iDnes.cz [online]. 2022-09-03 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 185.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 387.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 318.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Český Újezd na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Újezd v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Český Újezd na webu ČÚZK
