Porážka adamitů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Porážka adamitů
konflikt: Husitské války
František Ženíšek: Záhuba Adamitů (repro Zlatá Praha 1916)
František Ženíšek: Záhuba Adamitů (repro Zlatá Praha 1916)

Trváníříjen 1421
MístoOstrov na Hamru
Výsledekhusitské vítězství
Strany
husitéhusité husité adamité
Velitelé
Znak Jana Žižky z Trocnova Jan Žižka z Trocnova Adam Rohan
Síla
neznámá neznámá
Ztráty
neznámé až 40 zajatců, z nichž většina byla popravena

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Porážka adamitů na Ostrově na Hamru byl rozhodující střet mezi vojsky husitů a radikální sektou adamitů, k němuž došlo v říjnu 1421.

Adamité byli odštěpenou skupinou radikálních pikartů v husitském Táboře. V lednu 1421 odchází z Tábora skupina pikartů vedená Martinem Húskou do Příběnic. Pod vedením kněze Petra Kániše se sektáři radikalizují a proměňují na adamity, propadají chiliastickému blouznění a oddávají se sexuálním orgiím. Na přelomu března a dubna 1421 je táborská obec rozehnala a vytlačila z Příběnic. Skupina si poté zřídila provizorní ležení v lesnatých kopcích na pravém břehu Lužnice. Jan Žižka na ně udeřil v dubnu 1421, přičemž se mnozí rozutekli, ale na padesát z nich bylo pochytáno (mezi nimi i Petr Kániš), odvedli je do vsi Klokoty a tam byli upáleni.

Ferdinand Hetteš: Upálení Adamitů

Znovu proti nim Žižka zasáhl během výpravy proti Soběslavi. V roce 1421 se husitská vojska pod Žižkovým vedením vytáhla proti zbytku adamitů, kteří se soustředili na ostrově v toku Nežárky mezi Veselím nad Lužnicí a Stráží. Sektáři odtud činili výpady do okolí, během nichž vypálili mimo jiné Kardašovu Řečici. K rozhodujícímu střetu s husity došlo v říjnu 1421. Přestože se adamité statečně bránili, husitskému vojsku podlehli a 40 z nich bylo zajato a zahubeno mečem a ohněm (21. října 1421).[1]

Poražené sektáře Žižka upálil, ponechán byl údajně jen jeden, aby táborským kněžím vypověděl všechny skutky svých druhů. Tyto tzv. adamitské články pak poslal Žižka do Prahy, aby o nich byli informováni pražští kněží.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3, Kronika válečných let. Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 420 s., [42] s. obr. příl. ISBN 80-7184-072-6. [str. 101.]
  2. VAVŘINEC Z BŘEZOVÉ a BLÁHOVÁ, Marie, ed. Husitská kronika; Píseň o vítězství u Domažlic. Vyd. 2., opr.; (Ve Svobodě 1.). Praha: Svoboda, 1979. 427 s. cnb000162759. (Tzv. adamitské články jsou otištěny na str. 262–263.)