Pevnost Olomouc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plán pevnosti Olomouc:
- současná městská zástavba historického jádra
- současné části pevnosti Olomouc
- současný Mlýnský potok
A - Hanácká kasárna
B - Dům armády
C - Vojenská pekárna
D - Tereziánská zbrojnice
E - Korunní pevnůstka
F - Vodní kasárna
G - prostor zbořené Městské zbrojnice
H - prostor zbořených Mořických kasáren
I - Staroměstská kasárna
1 - Cikánská branka
2 - hranolová obranná věž
3 - okrouhlá románská věž
4 - prostor zbořené Vnitřní Hradské brány
5 - Židovská brána
6 - Michalský výpad
7 - Katovská branka
8 - prostor zbořené Blažejské brány
9 - prostor zbořené Kateřinské brány
10 - prostor zbořené Dolní brány
11 - Terezská brána
12 - prostor zbořené Střední brány
13 - prostor zbořené tzv. Putzentürl-pförtl
15 - prostor zbořené Litovelské brány
16 - pozůstatky středověkého opevnění s Prašnou věží
17 - pozůstatky renesančního opevnění s Růžovou brankou
18 - prostor zbořené Rohelské brány a zbořené Vodární věže
19 - prostor zbořené Barbořiny brány s pozůstatky pozdněgotických hradeb
20 - prostor zbořené Nové brány
21 - pozůstatky Locatelliho bastionu
22 - bývalá Brána Všech svatých
23 - Špitálský bastion
24, 25, 26 - pás středověkých hradeb

Pevnost Olomouc je název pevnosti města Olomouc. Pevnostní součásti města se budovaly od založení města, ale nejvíce se rozvíjely zejména od 16. do 19. století.

Obsah

Vývoj pevnosti [editovat]

Obléhání města Olomouce císařskými vojsky roku 1643 a 1644.
Plán hradeb města Olomouce z roku 1686 ukazuje obranu pevnostního města. Později v 18. století se obranné stavby ještě rozšířily.
Plán dokončené bastionové pevnosti z r. 1757 se zaplavením, ale hladina ještě nedosáhla maxima
  • 11. století: nový Olomoucký hrad s opevněním
  • 1239-1246: spojování kupeckých osad ve město, postupně opevněné kamennými hradbami
  • přelom 13. a 14. století: celistvé raně gotické opevnění města
  • po roce 1526: rozšíření hradeb, do městského obvodu pojato území Bělidel na severní straně města (dnešní Sokolská ulice)
  • 1642-1650: okupace města Švédskými vojsky, která provedla rozsáhlé opravy hradeb a novou výstavbu, především na severní straně města. Pro lepší obranu města byla vypálena veškerá předměstí za hradbami. V té době byly funkční pouze čtyři městské brány: Hradská, Blažejská, Střední a Rohelská.
  • 1655: Olomouc prohlášena pevností císařem Ferdinandem III. Na Moravě měla tento status ještě města Brno, Jihlava, Uherské Hradiště a hrad Helfštýn. Prvním pevnostním velitelem byl jmenován Locatello de Locatelli, jenž dohlížel nad výstavbou pevnosti.
  • 1658: maršál Louis Raduit de Souches navrhl plán zesílení stávajícího opevnění a jeho doplnění pětiúhelníkovými bastiony
  • 1699: nový návrh pevnostního systému podle Vaubanova systému
  • 1717: fortifikační projekt navazující na plán z roku 1699, navrhoval úplnou soustavu bastionů kolem celého města. Jeho autorem byl Louis de Rochetz
  • 1742-1757: z rozhodnutí císařovny Marie Terezie z roku 1742 vybudována úplná bastionová pevnost dle plánů inženýra Petra Filipa Bechade de Rochepine. Olomouc se stává velmi moderní bastionovou polygonní pevností s množstvím redut a předsunutých pevnůstek, je postavena korunní hradba. Opevněno je též Klášterní hradisko. Opevnění je vystavěno dle francouzské školy. Po ztrátě Slezska se Olomouc stává strategickou pohraniční pevností.
  • 1758: neúspěšné pětitýdenní pruské obléhání Olomouce
  • po roce 1758: výstavba fortů kolem celého města (věnec 17, později 21 pevnůstek kolem celého města, viz Fortová pevnost Olomouc
  • za napoleonských válek byl v pevnosti vězněn generál Lafayette a ubytován zde byl maršál Suvorov.
  • 1850: napětí mezi Rakouskem a Pruskem, do Olomouce povolán maršál Radecký
  • 1850-1866: císař František Josef I. několikrát navštěvuje pevnost a přilehlé nově stavěné pevnůstky na západní straně města, setkává se zde s carem Mikulášem I.
  • 1866: předpokládané dobývání olomoucké pevnosti při prusko-rakouské válce se neuskutečnilo a pevnost tak ztratila svůj strategický význam
  • 1870-1876: výstavba poslední pevnůstky v Radíkově.
  • 1886: zrušení pevnosti. V listopadu 1886 došlo do Olomouce císařské nařízení z 9. března 1886(!), kterým byla olomoucká pevnost zrušena a byl tak umožněn další rozvoj města. Již v roce 1876 byla zbořena Hradská brána vedoucí na východ směrem k železničnímu nádraží. Na jejím místě vznikl soubor nájemních domů.

Architektura pevnosti [editovat]

hradební věže v Bezručových sadech
Bývalá vodní kasárna
Terezská brána
Tereziánská zbrojnice
Zbytky gotických hradeb v Koželužské ulici
Zbytek zbouraného Locatelliho bastionu v Parku pod Letním kinem
Cikánská branka ve Špitálském bastionu

Brány, věže a hradební prvky [editovat]

Jihovýchodní strana [editovat]

  • Hradská (Opavská, Kopecká) brána, zbořena roku 1876. Dělila se na vnitřní a vnější, vzdálené od sebe několik metrů a spojené padacím mostem. Vnitřní brána měla vlastní strážní domek a také v ní byly umístěny lavice k tělesným trestům (Schwitzbänke). Roku 1678 byla obnovena z odkazu generála Felixe Scherovského. Vnější brána měla podobu barbakánu.[1]
  • Židovská brána mezi budovami Jezuitského konviktu v Univerzitní ulici je zachována dodnes ještě s otvory pro uchycení padacího mostu
  • Michalský výpad, hranolová čtyřboká věž se schodištěm z roku 1756. Podle V. Richtera by mohla pocházet už ze 13. století[2].
  • Katovská branka, hranolová čtyřboká věž, dnes nezastřešená, schodiště zřízeno roku 1943
  • Blažejská brána v ústí Blažejského náměstí do Bezručových sadů, jedna z nejstarších bran, uzavřena Švédy roku 1645, po otevření Kateřinské brány sloužila jako prachárna, zbořena postupně 1826-1904
  • Kateřinská brána v ústí Kateřinské ulice, zřízena roku 1699 ve staré hradební zdi, díky své výhodnější poloze nahradila Blažejskou bránu, zbořena 1878

Západní strana [editovat]

  • Litovelská brána na dnešním náměstí Hrdinů, v letech 1644 až 1645 zcela zničena, následně znovu zbudována. Zbořena roku 1882, její část byla přenesena ke vchodu do Čechových sadů [1]
  • tzv. Putzentürl-pförtl (někdy také Butzen-Thürl) - branka k čištění stok v ústí Švédské uličky, zbořena
  • Střední brána v ústí Pavelčákovy ulice, v 18. století přejmenována na Vnitřní Terezskou, zbořena 1883
  • Terezská brána, barokní cihlová stavba s kamenosochařskou výzdobou z 18. století na třídě Svobody je zachována dodnes, je kryta zeleným drnem
  • Dolní brána v ústí Lafayettovy ulice, zbořena roku 1884. Ve 14. století označována také jaké jako brána Řeznická podle blízkých masných krámů.

Severní strana [editovat]

  • Okrouhlá románská věž s kaplí svaté Barbory
  • Hranolová gotická obranná věž Olomouckého hradu, zachována, součást areálu Arcidiecézního muzea
  • Cikánská branka ve Špitálském bastionu používaná jako spojnice s Klášterem Hradisko, zachovaná
  • Špitálský bastion v Parku pod Letním kinem, zachovaný, stavba započata za švédské okupace, dostavěn roku 1676
  • Brána Všech svatých, zachovaná dodnes v areálu Olomouckého hradu, viditelná z Letního kina
  • Locatelliho bastion mezi ulicemi Dobrovského a Koželužskou, stavěn od roku 1656, později zbořen, jeho pětiúhelníkový tvar kopíruje bývalá vojenská pekárna
  • Barbořina brána (Warberturm) v Koželužské ulici, nově postavena 1661, ale existovala již dříve, dnes zbořena, ale zachovaly se fragmenty pozdněgotických hradeb
  • Nová brána v dnešní Denisově ulici v ústí u kostela Panny Marie Sněžné spojovala město s Předhradím, doložená již roku 1388, zbořena 1787
  • Vodární věž vedle Rohelské brány, zbořena 1905
  • Rohelská (Františkova) brána na souběhu ulic Kačení a Vodární, roku 1834 přestavěna a přejmenována na Františkovu, zbořena 1884
  • Růžová branka ve Slovenské ulici, částečně zachována v cihlovém opevnění
  • Prašná věž v bloku mezi ulicemi 8. května a Sokolskou, zbořena

Kasárna a vojenské objekty [editovat]

  • Tereziánská zbrojnice na Biskupském náměstí, dnes knihovna Univerzity Palackého
  • Staroměstská kasárna na Slovenské ulici z roku 1810
  • Dům armády (bývalá kadetka, ještě dříve augustiniánský klášter) na třídě 1. Máje
  • Hanácká kasárna na třídě 1. Máje
  • Vodní kasárna a kasematy na třídě Svobody
  • Mořická kasárna na místě dnešního Komenia, zbořena (částečně zachován zadní trakt)
  • Městská zbrojnice na místě dnešní školy Na Hradě (v majetku Univerzity Palackého), zbořena
  • Vojenská pekárna v bývalém Locatelliho bastionu, pětiúhelníková stavba, dnes sídlo Galerie Podkova

Pevnůstky [editovat]

Forty kolem olomoucké pevnosti byly budovány od konce 18. století, do roku 1866 bylo postaveno 17 pevnůstek, v následujících letech pak další 4, nejpozději (roku 1874) byla postavena Radíkovská pevnůstka. Nejznámější jsou:

Podle dnešního pojmenování jsou to tyto: Fort I Černovír (dvojitá pevnůstka na obou stranách dráhy Olomouc-Praha) - dnes neexistuje, Fort II Chválkovice, Fort IV Bystrovany, Fort VIII Holice (zanikl), Fort XI Slavonín, Fort XIII Nová Ulice, Fort XV Neředín, Fort XVII Křelov, Fort XX Křelov, Fort XXII Černovír.

Mezi forty se řadí i 2 pevnůstky (Fort Tabulový vrch a Fort Šibeniční vrch), které ale de facto nejsou součástí fortové pevnosti a vznikly jako rozšíření staršího systému opevnění po úspěšném ukončení obléhání Olomouce v roce 1758.V 19. století bylo ale kvůli vývoji artilerie nutno vzdálit obléhací linii, proto se objevil návrh na vybudování třech festů na babě, na chlumu a svatém kopečku. z nich byl vybudován pouze fort v Radíkově.

Některé forty jsou zapsány v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky (ÚSKP), který vede Národní památkový ústav (NPÚ). Některé forty po roce 1989 přešly do soukromého vlastnictví a nadšenci je revitalizují (např. Občanské sdružení Fortový věnec).

Související články [editovat]

Reference [editovat]

  1. ↑ Tyto a další informace viz Kšír, J. (1971) Olomoucká barokní pevnost
  2. ↑ Richter, V. (2001) Umění a svět, s.262

Doporučená literatura [editovat]

  • Fischer, J. (1935) Zrušení olomoucké pevnosti. - Olomoucká pevnost a její zrušení, Olomouc.
  • Kuch-Breburda, M. & Kupka, V. (2003) Pevnost Olomouc. - FORTprint, Dvůr Králové nad Labem. ISBN 80-86011-21-6.
  • Richter, V. (2001) Umění a svět, s.261 (Olomouc - městské hrazení a brány), ISBN 80-200-0926-4
  • Kšír, J. (1971) Olomoucká barokní pevnost
  • Michna, P. (1997) Bastionová pevnost Olomouc

Externí odkazy [editovat]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Pevnost Olomouc
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pevnost_Olomouc&oldid=9884361“