Kultura se zvoncovitými poháry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Artefakty kultury zvoncových pohárů

Kultura zvoncových pohárů je datována do pozdního eneolitu až do počátku doby bronzové.

Kultura existovala na mnoha místech západní a střední Evropy a Maroka zhruba v období 2900 před Kr. až 1800 před Kr./1700 před Kr. (kalibrované údaje - datování se liší podle lokality), s jádrem nejspíš v době 2400 před Kr. až 1800/1700 před Kr.

Názvosloví[editovat | editovat zdroj]

Kultura je nazvaná podle keramických pohárů, které připomínají tvarem prevrácený zvon. Tyto poháry maji mimo toho nezvykle zpracovanou hlínu a červeně zabarvený povrch, zpravidla s vkolkovanou výzdobou v horizontálních pásech. Objevují se také mísy se zataženým okrajem na nožičkách. Nádoby byly červené s bílým dekorem a bohatě zdobené. Na výrobu vzácných šperků se používal jantar. Mohyly měly plochý tvar.

Výskyt kultury[editovat | editovat zdroj]

Mapka rozšíření kultury vytvořená dle RJ Harrison, The Beaker Folk. Copper Age archaeology in Western Europe. Ancient Peoples and Places 97, London 1980

Pozůstatky se nachází na (nesouvislých) územích:

Ve střední části Evropy pronikal lid kultury zvoncových pohárů od západu po proudu Dunaje až do severní části Karpatské kotliny a odtud se pod tlakem raně bronzových kultur stáčel zpět do Dolního Rakouska, na Moravu a dále do jižního Polska a Čech. Místy se setkával a mísil s kulturou se šňůrovou keramikou.

Do této kultury časově a územně spadá např. i Stonehenge a Avebury.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Dělí se na několik lokálních skupin, např.:

  • csepelská skupina (Maďarsko)
  • bavorská skupina
  • česká skupina
  • moravská skupina
  • rakouská skupina

Původ a charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Vznik kultury je předmětem častých sporů, je možno proto říci, že je dodnes nejistý. Existují i názory, že do Evropy přišla z Maroka). Nejpravděpodobnější je však původ na Pyrenejském poloostrově. Je mnoho důvodů domnívat se, že šlo o osobité etnikum: podle antropologických výzkumů a nálezů se nositelé této kultury odlišují od okolní domácí populace - mají krátkou, širokou a vysokou lebeční dutinu s velkou širokou tváří, vysokou dolnou čelistí, vyššími očnicemi a užším, velmi výrazným nosem. V Polsku a Německu jsou vidět známky mísení této populace s domácí populace.

V kontinentální Evropě se lid této kultury věnoval především zemědělství a asi i vyhledávání měděných rud a jejich zpracování. V Anglii se věnoval zemědělství, pastevectví a těžbě pazourku. Ve střední Evropě je kultura známa jen z pohřebišť (zpravidla kostrových), v Maďarsku a na Moravě a v Čechách i ze sídlišť.

Zdroj[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kultúra zvoncovitých pohárov na slovenské Wikipedii.