Kostel svatého Mořice (Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled z východu: vpravo jižní věž, vlevo severní věž
Interiér

Kostel svatého Mořice je gotický proboštský farní kostel v Olomouci. Patří do farnosti svatého Mořice. Chrám a jeho bezprostřední okolí patří k nejdéle osídleným místům ve městě. V bezprostřední blízkosti kostela byly v 70. letech při stavbě obchodního domu nalezeny zbytky románské rotundy z 11. století a rovněž zbytky románského kamenného dvorce ze 12. století. Tyto základy byly vyzvednuty a umístěny do depozitáře Národního památkového ústavu v Olomouci. V místě mořického kostela bývala dříve řemeslnicko-kupecká česká (slovanská) osada, blízká ulice se ostatně až do počátku 20. století jmenovala Česká (dnešní ulice 8. května). Lokalita byla křižovatkou obchodních cest, fungovalo zde tržiště a tak zdejší nejstarší svatyně plnila zřejmě roli "trhového kostela". Archeologický průzkum v sousední ulici Pekařské prokázal souvislé osídlení od příchodu Slovanů na přelomu 5. a 6. století. Do poloviny 13. století byla osada z vůle panovníka právně scelena s královským městem. Farní kostel svatého Mořice pak plnil roli hlavního městského chrámu, zatímco Katedrála svatého Václava byla metropolitním biskupským chrámem.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 9. a 10. století - velkomoravské a po-velkomoravské pohřebiště
  • 11. století - rotunda v české osadě
  • asi polovina 13. století – postaven druhý kostel v románsko-gotickém slohu
  • 1257 - první písemná zmínka o kostele
  • počátek 15. století – vybudována jižní (1403) a severní věž (stavba severní věže zahájena asi 1412)
  • 1572 – postavena renesanční Edelmannova hrobka
  • 2. pol. 19. stol. - celkové restaurování kostela, snaha o neogotické navýšení obou věží západního průčelí podle návrhu Gustava Meretty, Augusta Prokopa a jiných - nerealizováno
  • 1985 – sousoší Kristus na hoře Olivetské přeneseno z jižní strany kostela do interiéru
  • 1995 - kostel svatého Mořice je podle nařízení vlády č. 262/1995 Sb. ze dne 16. 8. 1995 o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky zařazen mezi národní kulturní památky[1].
  • 2007 - v rámci oslav 750. výročí první zmínky o kostele je při jižní zdi kostela na původní místo osazena kopie sousoší Olivetské hory, nejcennější památky gotického sochařství v Olomouci.

Popis[editovat | editovat zdroj]

varhany v kostele svatého Mořice
  • významná pozdně gotická stavba
  • má dvě nesymetrické hranolové věže a bohatě klenuté trámové trojlodí.
  • uvnitř jsou instalovány 7. největší varhany ve střední Evropě (stavba zahájena počátkem 30. let 18. století, uvedeny do provozu roku 1745). Varhany postavil mistr Michael Engler. Manuálů je 5, rejstříků je 135.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]
  2. Největší varhany na světě
  • Pojsl M. & Londin V. (2003) Dvanáct století naší architektury. - Olomouc s. r. o., Olomouc, 208 pp., ISBN 80-7182-163-2, strany 64-65.

Doporučená literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hlobil, I., Togner, M., Hyhlík, V. (1992) Proboštský farní kostel sv. Mořice. - Velehrad.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Souřadnice: 49°35′42,34″ s. š., 17°15′4,91″ v. d.