Avia S-199

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
S-199
Určení stíhací letoun
Výrobce Avia Praha
První let 25. dubna 1947
Zařazeno 1947
Vyřazeno 1957
Uživatel Československo
Izrael
Výroba 1947-1949
Vyrobeno kusů 603

Avia S-199 byl poválečný československý stíhací letoun, jehož konstrukce se skládala z draku německého stíhacího letounu Messerschmitt Bf 109G osazeného motorem Jumo 211 z bombardéru, i s vrtulí. Slabší motor zhoršil výkony, těžká (byť zmenšená) vrtule zhoršila letové vlastnosti. Vzniklo tak pilotážně náročné letadlo, se kterým měli především mladí piloti mnoho starostí. V době od prodeje Spitfirů Izraeli až do příchodu MiGu-15 však S-199 tvořil základ našeho stíhacího letectva.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce zůstalo na území Československa značné množství draků z německých letounů Messerschmitt Bf 109G a K. Jelikož chyběly originální německé motory Daimler-Benz DB 605 (jejich obrovská zásoba byla zničena během dodnes neobjasněného požáru bývalého cukrovaru v Krásném Březně[1]), bylo rozhodnuto o osazení těchto draků motory Jumo 211. Výrobou těchto letadel byla pověřena pražská továrna Avia, ovšem výkony letounů byly problematické, a tak si stroj u československých pilotů vysloužil přezdívku „Mezek“. Letouny se vyráběly od roku 1947 do roku 1949 a celkem bylo vyrobeno 450 kusů jednomístných S-199 a 82 kusů dvoumístné verze označené CS-199.[1][2]

Bojové užití[editovat | editovat zdroj]

První sériové letouny byly dodávány od 2. února 1948 k leteckým plukům 7 a 8 3. letecké divize v Brně, kam bylo do 2. dubna přelétnuto minimálně 32 strojů. Další dodávky pokračovaly také v následujících měsících. Od 14. dubna 1948 byly zahájeny přelety S-199 do Českých Budějovic k LP 4 a Stíhacímu výcvikovému středisku, fungujícímu v rámci LP 5. Oba pluky byly součástí 2. letecké divize. Do 29. července přelétlo minimálně 37 strojů do Českých Budějovic, v témže období byly první S-199 dodány také k LP 1 ve Zvolenu, náležejícímu do svazku 4. letecké divize a k Letecké vojenské akademii v hradci Králové a Pardubicích. Současně pokračovaly dodávky i k LP 4 po jeho přemístění z Českých Budějovic do Plzně, k němuž došlo na konci července 1948. Do roku 1949 tak všechny tehdy existující stíhací pluky nahradily doposud používanou bojovou techniku výhradně letouny S-199. 30. června 1949 k nim přibyl LP 3 u 3. letecké divize v síle dvou letek, posílený ještě téhož roku o letku třetí. „Mezky“ obdrželo také Bezpečnostní letectvo, které je nasadilo u svých Leteckých hlídek.

Monopolní postavení S-199 ve výzbroji Československého letectva skončila rokem 1951, kdy bylo zahájeno přezbrojení na proudovou techniku. Dnem 1. června 1951 se S-199 staly výhradní výzbrojí nově ustavené 22. letecké divize, v jejíž sestavě se nacházely letecké pluky 3, 4 a 18. Divize byla určena k součinnosti s bitevním a bombardovacím letectvem k podpoře bojové činnosti pozemního vojska. Kromě toho typ sloužil ještě v Leteckém učilišti, v původní čistě stíhací roli u 51. leteckého pluku v období 1951-1953, a od 1. listopadu 1953 u 6. leteckého stíhacího pluku proudového jako dočasná výzbroj do jara 1955. V létech 1953 až 1955 operovaly S-199 také u 3. letky 45. dělostřeleckého průzkumného pluku.

Poslední stroje dosloužily počátkem léta 1955 u 6. stíhacího leteckého pluku, 45. dělostřeleckého průzkumného pluku a 1. i 2. leteckého školního pluku Leteckého učiliště.

Když roku 1948 vznikl stát Izrael, OSN zakázala dovoz zbraní do oblasti Blízkého východu.[3] Zbraně se tam začaly dostávat nelegálně a jediným státem, který se rozhodl pro zbrojní podporu Izraele, bylo tehdejší Československo.[3] Byla zahájena akce DI (Důvěrné Izrael), v jejímž rámci bylo do Izraele tajně dodáno z ČSR mimo jiné i 24 letounů S-199[1][2][3] nebo letouny Supermarine Spitfire. Šlo o součást izraelské Operace Balak. Tyto dodávky umožnily Izraelcům během první arabsko-izraelské války obhájit svůj nový stát.[3] První úspěšnou misí byl útok čtyř Avií izraelského letectva na arabská vojska u mostu Gešer ad Halom („Až sem“), díky kterému zastavili postup Arabů na Tel Aviv.[3] Židé letoun přezdívali hebrejsky Sakin nebo v jidiš Meser („Nůž“) nebo prostě Messerschmitt.[3]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Izraelská Avia S-199
  • Osádka: 1
  • Pohon: 1× motor Junkers Jumo 211F
  • Výkon motoru: 880 kW
  • Rozpětí: 9,92 m
  • Délka: 8,94 m
  • Výška: 2,59 m
  • Nosná plocha: 16,20 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 2650 kg
  • Vzletová hmotnost: 3740 kg
  • Maximální rychlost: 590 km/h
  • Dostup: 8686 m
  • Dolet: 850 km
  • Výzbroj: 2× kulomety MG 131, 2× kanóny MG 151/20, 1× 250 kg bomba nebo 4× 70 kg bomba

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Avia S-199 ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Avia S-199 [online]. forum.valka.cz, [cit. 2011-01-23]. Dostupné online.  
  2. a b Avia S-199 (čs. verze Messerschmitt Bf 109G/K) - stíhací letoun [online]. Praha: Vojenský historický ústav, rev. 2006, [cit. 2011-01-23]. Dostupné online.  
  3. a b c d e f Most jménem Až sem, Právo, 10. 5. 2008, str. 21, sekce Historie

Literatura[editovat | editovat zdroj]