Žatecká radnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Radnice
Jižní pohled
Jižní pohled
Poloha
AdresaŽatec, ČeskoČesko Česko
Ulicenáměstí Svobody
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky42328/5-1541 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žatecká radnice, stavba gotického založení výrazně klasicistně přestavěná, se nachází ve středu žatecké městské památkové rezervace na náměstí Svobody. První písemná zmínka o radnici se objevuje v roce 1362. Budova je dnes sídlem Městského úřadu Žatec.

Konstituování středověké podoby tohoto královského města proběhlo už dlouho před obdobím 15. století. Na vyvýšeném ostrohu žateckého hradiště, z něhož se vyvinulo středověké město, stála kamenná bazilika už v románské době. Jihovýchodně od ní se postupně soustředila hojná výstavba měšťanských budov. V rané fázi gotiky byl utvořen půdorys města, zhruba tak, jak se dochoval do dnešních dní. Tato zástavba byla natolik dostačující potřebám obyvatel, že v 15. století docházelo spíše k přestavbám stávajících objektů.

Dějiny žatecké radnice[editovat | editovat zdroj]

Založení a architektonický rozbor rané fáze výstavby[editovat | editovat zdroj]

Na starší významné slovanské hradiště (ovšem bez městské samosprávy, což je základní podmínka ke vzniku radnic) navázalo město Žatec založené prokazatelně do roku 1265. Roku 1337 patřil Žatec mezi města s rozvinutou samosprávou, fungující městskou radou a dohlížejícím podkomořím.

Z doby jen o málo pozdější se dochovaly prameny přímo se vztahující k postavení první budovy určené ke správě města. Šlo o spor mezi výrobci sukna - řemeslníky a jeho prodejci (tzv. kraječi) – obchodníky o právo prodeje sukna. Za kraječe se postavila městská rada, která nebyla pravomocná rozhodnout při. Obrátila se proto na rychtáře města a královského podkomořího. Byli svoláni starší obce a obě strany sporu na shromáždění do refektáře minoritského kláštera, kde bylo rozhodnuto o zákazu obchodování soukeníků se suknem v malém, tj. na lokty. Z toho lze soudit, že město v této době nemělo dostatečné prostory pro takováto shromáždění. Jako prostředek pro kontrolu prodeje sukna v malém bylo ustanoveno „zřízení obchodního domu nebo tržnice uprostřed naší obce“. Stavbu financovali žatečtí kraječi, avšak průběh prací řídila obec. A obec také připojila již na vlastní náklady stavbu radních prostor v podobě samostatného traktu nebo patra.

Výřez z Wilenbergovy veduty Žatce z roku 1611. Č. 17 označuje radnici.

Stavebně historický průzkum prokázal také existenci věže již v této nejranější fázi budovy, a to ve formě samostatně stojící třípatrové průjezdní věže. Původně otevřené lomené arkády z tesaného pískovce přízemí věže dokládají její prvotní průjezdní charakter. Severovýchodní arkáda se dochovala téměř v celém rozsahu. Komplikovaný vývoj jasně dokládá kombinované zdivo odspoda kamenné, smíšené a cihelné. Vyzdívka arkád je z lomového opukového kamene, ve výšce nad 1 m od terénu je kámen kombinován s cihelným zdivem v souvislosti se zánikem arkád. Zastropení má podobu jednoduché lomené křížové klenby s žebry s velmi běžnou a pro dataci nedostačují hruškovou profilací. V severní zdi věže byl sondou nalezen fragment lomeného pískovcového portálu lemovaný oblounovým profilem s okosením a výžlabkem. Z úrovně přízemí vystupuje věž v nezměněné síle zdiva, to je z větší části lomové s cihlovými vysprávkami, ve čtvrtém a pátém patře věže je již patrné zeslabení zdiva.

Z urbanistického hlediska je neobvyklé umístění městské správní budovy, které způsobuje výrazné oddělení duchovního a světského centra města. Radnice z pohledu hlavní přístupové cesty od jihu – od Pražské brány zastiňuje farní kostel, což mohl zcela jistě být záměr městské rady. Stejně tak pozoruhodná je poloha věže přímo v ose této přístupové cesty a v přesném středu hradbami obehnaného středověkého města.

Roku 1376 je doložena dokončená budova. Od této doby však prameny mlčí a následuje 200 let bez přímého dokladu toho, jak (a zda) se radnice měnila v průběhu 15. století. Přestože v roce 1559 proběhla rozsáhlá renesanční přestavba, na vedutě Žatce Jana Willenberga z roku 1611 můžeme spatřit gotickou podobu věže radnice. Stejně tak snadno lze pozorovat, že stejného charakteru je i tzv. Nová neboli Bílá věž v jižní části opevnění v blízkosti Pražské brány. Obě věže se vyznačují cimbuřovitým ochozem a dlátkovou střechou s obdobně utvářenými špicemi. Nová věž je v pramenech poprvé zachycena roku 1531, její vznik je spojován s generální přestavbou městského opevnění v 60. letech 15. století. Při obnovování hradeb přikročilo pravděpodobně město také k úpravě věže při radnici. Na vedutě je již radniční věž zobrazena jako součást budovy radnice, což je však pravděpodobně výsledek až generální přestavby z roku 1559. Podle soudobé anonymní kroniky Žatce řídil přestavbu pardubický stavitel Jiřík Všetečka.[1]

Pohled na Žatec v roce 1794, radnice pod číslem 21. (Repro: Adolf Seifert, Stadt Saaz im 19. Jahrhunderte, Saaz 1902)

Využití stavby v období novověku[editovat | editovat zdroj]

Ve věži bylo radniční vězení pro obyvatele z vyšších vrstev. Po dostavbě západního traktu po polovině 16. století se z objektu stalo multifunkční centrum města. Kromě využití coby městské hlásky a sídla samosprávy byly prostory stále využívány ke komerčním účelům. V přízemí budovy prodávali pekaři, mýdlaři a soukeníci, byla zde lékárna, šenk vína a piva. V patře se nacházel větší sál, kde se scházeli konšelé a menší sál pro shromáždění starších města.[2] Také městská šatlava našla v budově své místo. Existence vězeňské kaple je známá z plánů uchovávaných před druhou světovou válkou v městském muzeu (dnes nezvěstných).

V 18. století bylo město poznamenáno mnoha požáry, také radnici bylo třeba několikrát opravovat. Největší přestavba proběhla v 60. a 70. letech podle projektu J. P. Loschyho.

V první polovině  19. století byla městská šatlava přeměněna na kanceláře, sídlila zde také městská pokladna či archiv. V poslední čtvrtině století bylo přízemí upraveno na kavárnu, v roce 1924 byla pak k nároží přistavěna otevřená veranda. Od roku 1938 sídlilo v radnici gestapo.

Po druhé světové válce si státní památková péče byla vědoma nutnosti restaurování, přistoupilo se však jen k nutným opravám. Žatecká radnice byla zásadně rekonstruována až v první polovině 90. let.

Popis dnešního stavu[editovat | editovat zdroj]

Čtyřkřídlá jednopatrová stavba s valbovým zastřešením svírá dvůr, který je kryt plochou skleněnou střechou. Pětiosé průčelí přechází v patře v šestiosé. Je utvářeno klasicistně s mladšími úpravami eklektického charakteru, dnešní neslohová okna vystřídala klasicistní okna s paprsčitě dělenými záklenky. Boční východní a západní průčelí jsou devítiosá, západní pětiosé. Jejich členění je víceméně identické jako u frontálního. Celá přízemní hmota stavby je bosovaná, rustika pokračuje v patře jen v nároží. Dominantou nejen radnice, ale celého města je pětipatrová průčelní věž, jejíž součástí je půlkruhový portál sloužící jako hlavní radniční vstup. Vedlejší vstup do budovy zajišťuje menší půlkruhový portál v západní části průčelí. Patro je odděleno římsou, v hmotě věže zdivo mírně ustupuje a vytváří prostor balkónku.

Současný stav budovy, v příštích letech čeká žateckou radnici rozsáhlá rekonstrukce.

Dnešní vzhled interiérů má za sebou nespočet úprav. Vstupem do radnice v přízemí průčelní věže se zároveň dostáváme do nejstarších prostorů budovy. Mezi předpokládané gotické opěrné pilíře byla však vložena oválně zaklenutá vstupní arkáda barokního původu. Dochovány jsou i sklepní prostory pod dvorem a pod severním křídlem, které mají podobu čtyř valeně zaklenutých prostor. Přístup umožňuje schodiště ze západní strany. Nejstarší přízemní část radnice je zaklenuta křížově s žebry s hruškovou profilací a jednoduchým svorníkem. Odkryta je také kamenná arkáda v severovýchodní stěně.

V jihovýchodní části se nachází dvoudílný sál členěný do třech pasů klenebních polí, v severní mladší části prvního podlaží jsou segmentové klenby. Jednou z možností výstupu do patra je dvoudílné schodiště v jihozápadní části s křížovými klenbami renesančního původu. Strop haly, do které schodiště ústí, utváří klenuté pasy a české placky. Většina ostatních místností je plochostropá. V patře věže můžeme ještě spatřit valenou klenbu s lunetovými výsečemi a barokními štuky. Její druhé patro je součástí krovu radnice a nad tímto podlažím stoupá dřevěné věžní schodiště (ve čtvrtém patře s novodobým hodinovým strojem). Poslední patro zakončuje tzv. světnička hlásného s otevřeným ochozem. Věž vrcholí osmihrannou bání s otevřenou lucernou a špicí s makovicí a křížkem. Novodobá úprava umožnila používání prostorů mezipatra a podkroví.

Paralely[editovat | editovat zdroj]

V českých městech s rozvinutou samosprávou vznikaly gotické budovy radnic zejména v druhé polovině 14. století. Nejčastější situací bylo adaptování stávajícího měšťanského domu jednoho z členů městské rady.

Dále pak radnice vznikaly z kupeckých domů a tržnic, mohla být také využita rychta či tvrz. Novostavba radnice je poměrně výjimečná (př. Olomouc, Žatec). Obvykle byla zvolena budova nejhonosnější, největší – tak aby vyhovovala reprezentačním nárokům městské správy.

Dalším významným kritériem byla poloha stavby, případně parcely – vzhledem k ní se dochovaly tři základní typy radnic:

  • ve středu náměstí (v Uničově)
  • ve středu náměstní strany (v Plzni, v Žatci je to ve středu mezi dvěma náměstími)
  • na nároží náměstní strany (v Kadani)

V souvislosti s polohou radnice můžeme rozlišit tři kompoziční typy:

  • štítový
  • s nárožní věží
  • centrální

V nejbližším okolí Žatce srovnejme žateckou radnici s tou v Kadani. Jde o významný a dobře dochovaný příklad gotické radnice vzniklé z kupeckého domu. Jsou zde dochovány tři místnosti gotického založení s křížovými klenbami a četné kamenické detaily. Budovu můžeme označit za nárožní typ radnice – stojí na nároží hlavního náměstí a hlavní přístupové cesty na něj. Radniční věž byla vybudována teprve ve druhé fázi stavby, ve věži se nachází pozdně gotická kamenicky zdobená kaple.

Také v nedalekém Mostě vznikla radnice z kupeckého domu, pravděpodobně opět s věží zpočátku mimo budovu radnice. Kupecký dům má počátky ve stejné době jako ten v Žatci. Mostecká radnice byla prokazatelně přestavována roku 1472 – k něčemu podobnému mohlo dojít i v Žatci. Bohužel tato tzv. Stará radnice musela ustoupit těžbě uhlí v 70. letech.

Obecně nacházíme mnoho analogií v otázce formování sídliště jako institucionálního města mezi Žatcem a Hradcem Králové. Tamní radnice, doložená od roku 1418, byla z počátku stejně jako v Žatci doplněna samostatně stojící městskou Bílou věží, která fungovala jako městská hláska a byla v průběhu doby adaptována do těla radnice.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. TOŠNEROVÁ, Marie (ed). Paměti města Žatce (1527–1609). Žatec: Polánkovo regionální muzeum, 1996. 52 s. S. 15. 
  2. ROEDL, Bohumír. Žatecká rodina Hošťálků z Javořice. Žatec: Polánkovo regionální muzeum, 1997. 264 s. ISBN 80-901944-3-5. S. 23. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (Ottovy) Čechy, díl X., Krušné hory a Poohří, 1896.
  • Dobroslav Líbal, Žatec: české město ve vývoji architektury a urbanistiky, Praha 1958.
  • Jan Muk, Konstrukce a tvar středověkých kleneb, Umění 25, 1977, s. 1- 23.
  • Emanuel Poche, Umělecké památky Čech T – Ž, Praha 1977, s. 393.
  • Slavomíra Kašpárková, Jan Muk, Příspěvek ke stavebním dějinám olomoucké radnice, Umění 29, 1981, s. 454 - 455.
  • Dobroslav Líbal, Jan Muk, Středověké stavební konstrukce a technologie, Archaeologia historica 9, 1984, s. 239-246.
  • Karel Kibic, Historické radnice, Praha 1988.
  • Ivana Ebelová, Petr Holodňák (eds.), Žatec, Praha 2004.
  • Karel Kibic, Zdeněk Fišera, Historické radnice Čech, Moravy a Slezska, Praha 2010.
  • Dobroslav Líbal, Luboš Lancinger, Žatec, Radnice č. p. 1, Stavebně – historický průzkum, Praha 1984.
  • Michal Holan, Žatec, radnice, krov věže č. p. 1, Stavebně - technický průzkum, Návrh řešení sanace, Praha 1992.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]