Loket (délková míra)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Da Vinciho Vitruvius se znázorněním anglického, francouzského a vlámského loktu.

Loket je délková míra, používaná již od starověku, jejíž existence je doložená v Egyptě, Mezopotámii (2000 let př. n. l.), Perské říši, Řecku i dalších zemích. Díky své jednoduchosti a potřebě pouhé vlastní paže k měření se začal v minulosti používat nezávisle na sobě v různých oblastech světa.

Ve středověku bylo velmi častým jevem, že každá země a i každé větší obchodní město mělo svoji vlastní délku loktu. Proto se stalo zvykem, že na náměstích býval kov o délce loktu zazdíván pro případné spory.

Až do 19. století zůstával loket jednou z nejdůležitějších délkových měr, postupně byl však ve většině zemí světa nahrazen metrickými jednotkami.

Loket v českých zemích[editovat | editovat zdroj]

Český loket[editovat | editovat zdroj]

Pražský loket na zdi věže Novoměstské radnice v Praze
Loket český na radnici v Litomyšli

Český, pražský či staroměstský loket byl pro celé Království české ustanoven v roce 1268 v době Přemysla Otakara II. Jeho vzor byl umístěn za vraty Novoměstské radnice.

  • 1 český loket = 59,3 cm.

Dělení a násobky českého lokte[editovat | editovat zdroj]

Železné etalony českého lokte se dodnes nacházejí minimálně na 6 místech v Čechách:

  1. na zdi věže Novoměstské radnice v Praze;
  2. na vratech Hradčanské radnice v Praze;
  3. v ostění vrat radnice v Mělníku (vedle je i loket vídeňský);
  4. v pilíři radnice v Litoměřicích;
  5. v pilíři radnice v Litomyšli;
  6. vedle vchodu do radnice v Bělé pod Bezdězem.

Kromě toho je délka českého lokte vyryta přímo v kamenném ostění slavnostního vstupu do radnice v Hostinném.

Etalony loktů na radnici v Mělníku - vlevo český, vpravo vídeňský

Vídeňský loket[editovat | editovat zdroj]

Vídeňské míry včetně vídeňského lokte (Wiener Elle) byly do Čech zaváděny v polovině 18. století. V roce 1760 byl poměr jednotek následující:

  • 1 vídeňský loket = 1,31186 českého lokte (77,8 cm)
  • 1 český loket = 0,7622718 vídeňského lokte

Základní jednotkou vídeňské (dolnorakouské) soustavy však nebyl loket, ale sáh.

V Čechách můžeme etalon vídeňského lokte spatřit například:

  1. v ostění vrat radnice v Mělníku (vedle je i loket český). Tento loket je dokonce datován "1765" a doplněn nápisem "RAKAVSKI";
  2. v opěrném pilíři radnice v Českých Budějovicích (rovněž datován 1765);
  3. v ostění vrat staré radnice v Chrudimi;
  4. vedle vchodu do radnice v Lázních Bohdaneč;
  5. v ostění slavnostního vstupu do radnice v Hostinném.

Moravský loket[editovat | editovat zdroj]

Morava se z hlediska metrologie vyvíjela zcela samostatně a její délkové jednotky byly rozdílné od českých. V roce 1638 nařídil Ferdinand III., aby se na Moravě užívalo olomouckého lokte (přibližně 78,228 cm). Vlivem kapitulace Olomouce a naopak úspěšné obrany Brna proti Švédům v roce 1645 však postupně rostl význam brněnského lokte (přibližně 79,052 cm). K navázání českých a moravských jednotek došlo až v roce 1708, kdy císař Josef I. nařídil, aby moravský loket měřil tolik, aby pražský loket o délce 24 coulů byl 3/4 zdejšího, čili moravský loket měřil 32 coulů, moravský sáh však 72 coulů jako pražský. V roce 1708 byl tedy poměr jednotek následující:

  • 1 moravský loket = 32 palců českých = 1 a 1/3 pražského lokte = 78,9 cm.

V roce 1758 vyšel důležitý patent pro Moravu, jímž tu byly zavedeny rakouské míry a váhy. Podrobné převodní tabulky však byly vydány až v roce 1771 a v nich byl stanoven poměr moravského lokte k rakouskému jako 2501 k 2455.

Na Moravě jsou k vidění zřejmě pouze dva moravské železné lokty:

  1. loket u vchodu do radnice v Kyjově;
  2. loket v ostění vchodu do radnice v Moravské Třebové.

Loket ve světě[editovat | editovat zdroj]

Zazděný loket (Frankfurt).
  • 1 egyptský královský loket = 52 cm
  • 1 egyptský malý loket = 45 cm
  • 1 mezopotámský loket = 51,7 cm
  • 1 skotský loket = 94,1 cm

Skotský loket (skotská gaelština: slat thomhais) byl standardizován roku 1661 a používán ve Skotsku do roku 1824, kdy byl nahrazen anglickými jednotkami.

  • 1 vlámský loket = 69,1 cm
  • 1 polský loket (łokieć)= 78 cm
  • 1 anglický loket = 114,3 cm

Anglický loket (English ell) byl obvykle roven 45 palcům, nebyl nicméně nikdy definován v žádném anglickém zákonu.

  • 1 polský loket = 59,6 cm (nejčastěji, v průběhu historie se měnil)
  • 1 pruský (berlínský) loket = 66,7 cm
  • 1 švédský loket (nazývaný aln) = 52 až 64 cm a dělil se na 2 fot.
  • starozákonní míry
    • 1 obecný loket = 45,8 cm
    • 1 královský loket = 52,5 cm
    • 1 attický loket = 46,2 cm
    • 1 římský loket = 44,4 cm

Související články[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elle (Einheit) na německé Wikipedii.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • HOFFMANN, G. Metrologická příručka pro Čechy, Moravu a Slezsko do zavedení metrické soustavy. Plzeň, 1984.
  • POŠVÁŘ, Jaroslav. Administrativně ekonomická opatření na Moravě v 18. a první polovině 19. století. 1. vyd. Brno: Univerzita J.E. Purkyně, 1974, 171 s.
  • SEDLÁČEK, A. Paměti a doklady o staročeských mírách a váhách. Praha, 1923.
  • CIKRLE, P.; BUREŠ, J., OLIVOVÁ, D. Hmotné doklady vývoje měr a vah na Moravě do konce 19. století. In K historii průmyslu, exaktních věd a techniky na Moravě a ve Slezsku I. Od konce 18. století do roku 1918. ACTA MUSEI TECHNICI BRUNENSIS. Brno, Technické muzeum v Brně. 2013. p. 113 - 128. ISBN 978-80-86413-66-2.
  • CIKRLE, P.; BUREŠ, J.; CHARVÁT, Z. Vybrané etalony starých délkových měr v Čechách a na Moravě a jejich dokumentace. In 48. geodetické informační dny. 1. Brno, Český svaz geodetů a kartografu - Spolek zeměměřičů Brno. 2013. p. 1 - 15. ISBN 978-80-02-02428-6.