Refektář
Refektář (latinsky refectorium, pocházející z reficere, tzn. „obnovit“) je společná jídelna mnichů v křesťanských klášterech nebo řeholních domech, ale i v jiných sakrálních stavbách.
Některé kláštery, budované především v časech baroka,[1] měly refektář letní a zimní. Refektář nesloužil k pouhému stravování, ale i k sérií obřadů, které jídlo provázely – modlitbám, požehnání a meditaci. Vzhledem ke shromáždění společenstva se zde řešily také některé provozní záležitosti.
Ve středověkých klášterech bývalo v jižním křídle kláštera. V jeho sousedství bylo lavatorium, kde si mniši před jídlem umývali ruce.
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
-
Refektář pražského Klementina – dnes studovna Národní knihovny -
Refektář pražského dominikánského kláštera -
Refektář ústavu pro přestárlé v Montréalu -
Jídelna v Roženském klášteře na jihu Bulharska -
Klášter Deir er-Raiyan v Libyjské poušti v Egyptě
.jpg)
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.castles.cz [online]. [cit. 2012-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-31.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu refektář na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo refektář ve Wikislovníku
