Černčice (okres Louny)
| Černčice | |
|---|---|
Náves v Černčicích |
|
|
znakvlajka |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0424 542628 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Louny (CZ0424) |
| obec s rozšířenou působností: | Louny |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 2,73 km² |
| počet obyvatel: | 1388 (26. 3. 2011) |
| zeměpisná šířka: | 50° 21’ 38’’ |
| zeměpisná délka: | 13° 50’ 25’’ |
| nadmořská výška: | 185 m |
| PSČ: | 439 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 1 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Jiráskova 223 43901 Černčice |
| starosta / starostka: | Ing. Jindřich Šus |
| Oficiální web: http://www.cerncice.cz/ E-mail: starosta@cerncice.cz |
|
Obec Černčice se nachází v okrese Louny, Ústecký kraj. Ke dni 26. 3. 2011 zde žilo 1388 obyvatel.
Obsah |
[editovat] Historie
Ačkoliv je zdejší kostel románský, v písemných pramenech se název obce poprvé objevuje až v roce 1354, a to v příjmení lounského měšťana Mikuláše z Černčic.[1] V držbě Černčic se v patrimoniálním období vystřídalo několik desítek šlechtických rodin. Z těch významnějších to byli Novohradští z Kolovrat, Sokolové z Mor, Lobkovicové, Zákostelští z Bílejova, Vřesovci, markrabata z Baden-Baden a od roku 1783 Schwarzenberkové. Od roku 1627 se Černčice natrvalo staly součástí rozsáhlého dominia Vršovice.
Nelze vyloučit, že v Černčicích stálo panské sídlo již ve středověku v exponované poloze u kostela. Písemně doložené je ale až v 16. století, když se roku 1575 Aksina z Kolovrat psala "seděním na Černčicích". V tomto případě se ale jednalo o panský dům, umístěný poblíž návsi. Byl přestavěn po požáru v roce 1695 a zbořen roku 1956.[2] Lidově se mu přezdívalo Limburk podle jednoho z pobělohorských majitelů Černčic, Ilburka z Vřesovic. V roce 1663 je poblíž vesnice při Ohři písemně doložená bažantnice, jež zanikla za napoleonských válek.
Roku 1833 žilo v Černčicích ve 41 domech 250 obyvatel. Vrchnost zde provozovala pivovar, vinopalnu, cihelnu a kolářskou dílnu. Školní budova byla v Černčicích postavena roku 1913, původně jako pobočka školy v Oboře. Nejstarším spolkem byla Občanská zábavní beseda, založená roku 1897, hasiči vznikli o dva roky později. Tradici vážící se k roku 1927 má zdejší fotbalový klub. Od konce 19. století si v Černčicích stavěli domky zaměstnanci lounských Železničních opraven. V důsledku toho došlo v Černčicích k velkému demografickému přírůstku: nejvíce obyvatel zde žilo roku 1930, celkem 1496. Všechny volby do poslanecké sněmovny i obecního zastupitelstva za 1. republiky vyhrála česká strana národně sociální. Konec 2. světové války přinesla do Černčic tanková jednotka Rudé armády, která do obce přijela v noci z 8. na 9. května.
[editovat] Obyvatelstvo
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 341 | 399 | 450 | 693 | 1147 | 1292 | 1496 | 1329 | 1386 | 1234 | 1396 | 1287 | 1402 | 1388 |
[editovat] Pamětihodnosti
- Kostel svatého Vavřince - obdélný, jednolodní, s polokruhovitě zakončeným presbytářem. Na jižní straně hranolová věž a obdélná sakristie. Nejstaršími částmi kostela jsou věž z románského řádkového zdiva a na ni navazující část lodi, pocházející pravděpodobně z 2. poloviny 12. století.[4] Loď byla přestavěna v 18. století, západní průčelí pochází z roku 1680. První nesporná písemná zmínka o kostele pochází z roku 1380, kdy je zde doložen farář.[5] Fara zanikla za husitských válek a nebyla už obnovena. Kostel tvoří pohledovou dominantu obce a východního Lounska. V roce 2010 byl rekonstruován jeho interiér i exteriér.
- Rozlehlý barokní hospodářský dvůr z 2. poloviny 18. století s jednopatrovými budovami a dvěma proti sobě umístěnými branami. V areálu dvora se nachází vrchnostenský pivovar, založený v 1. polovině 17. století. Nachází se mezi Václavským náměstím a ulicí Žižkova, č.p. 1.[6]
- pomník obětem druhého odboje
- venkovský dům čp. 13 stojí v severní části obce
- venkovský dům čp. 25 se nachází na ulici Žižkova
- venkovský dům čp. 26
- Jilm u vodárny – stojí v břehovém porostu na pravé straně Ohře u čerpací stanice[7]
[editovat] Kulturní instituce
Od roku 2009 je v obci, v budově bývalé školy, otevřena Galerie Emila Juliše.[8] V galerii je umístěna stálá expozice věnovaná Julišově tvorbě. Kromě toho zde provozovatel galerie, Pavel R. Vejrážka, pořádá výstavy zaměřené na soudobé výtvarné umění.
[editovat] Osobnosti spjaté s obcí
- Chlouba František (1876 Černčice - 1943 Černčice). Komunistický politik, do roku 1921 člen sociální demokracie. V letech 1914-1920 šéfredaktor okresních sociálně demokratických novin Lounský obzor. 1925 - 1929 poslancem Národního shromáždění za KSČ.[9]
- Lůžek Bohumil (1868 Senkov - 1937 Louny). Pedagog, kreslíř, regionální historik. V roce 1887 absolvoval Učitelský ústav v Praze. Postupně učil na několika obecných školách na Lounsku. V Domoušicích a naposledy od roku 1924 v Černčicích byl ředitelem. Zpracoval 12 obecních, školních a spolkových kronik, v nichž podrobně popsal dějiny vesnic. Kroniky ilustroval perokresbami, které zachycují tehdejší podobu vesnických staveb. Lůžkovy kroniky jsou, zejména kvůli perokresbám, vyhledávaným pramenem pro stavební historiky a etnology. Většina kronik je uložena ve Státním okresním archivu Louny.[10]
- Vinš Václav František (*1914 Černčice). Sochař, vystudoval Průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích a v letech 1934 - 1938 Akademii výtvarných umění v Praze. Mimo jiné je autorem pomníku padlým ve II. světové válce v Černochově, památníku popravených veslařů v Lounech za II. světové války, plastik na fasádě Obchodní akademie v Lounech, portrétoval dramatika Jaroslava Hilberta.[11]
[editovat] Reference
- ↑ Roedl, Kapitoly z dějin Černčic, s. 6
- ↑ Roedl, Kapitoly z dějin Černčic, s. 6
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03, [cit. 2012-02-19]. S. 396, 397, záznam 10. Dostupné online.
- ↑ Poche, Emanuel a kol., Umělecké památky Čech, sv. 1, s. 182
- ↑ Roedl, Kapitoly, s. 7
- ↑ Černčice – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011, [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Jilm u vodárny [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, [cit. 2012-02-19]. Dostupné online.
- ↑ [1] Oficiální stránky galerie
- ↑ Nováková, Milena, Osobnost a dílo Františka Chlouby, diplomová práce na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem 1980, uloženo ve Státním okresním archivu Louny
- ↑ Tlustý, Jaromír, Bohumil Lůžek, malíř a kronikář, Louny 1999, ISBN 80-86352-00-5
- ↑ Toman, Prokop, Nový slovník československých výtvarných umělců, sv. 2, Praha 19503, s. 653
[editovat] Literatura
- Förster, Albert, Z minulosti kostela sv. Vavřince v Černčicích, Vlastivědný sborník okresu lounského 11, 1940/1941, s. 113-115
- Hanuš, Oldřich, Přezdívky v Černčicích, Vlastivědný sborník okresu lounského 10, 1939/1940, s. 135-140
- Hanuš, Oldřich, Vývoj osídlení osmi vsí, které tvořily bývalé panství Vršovice v okrese lounském, in: Lounsko. Ročenka za rok 1946 Spolku rodáků a přátel města Loun a okolí v Praze, Praha 1947,m s. 20-49
- Houda, Josef, 60 let samostatné školy v Černčicích, Kulturní měsíčník Louny č. 1/1973
- Houda, Josef a kol., 60 let založení školy v Černčicích, Žatec 1973
- Lůžek, Bořivoj, Kronikář Lounska Bohumil Lůžek, Český lid 63, 1976, s. 227-230
- Mirvald, Vladislav, Bohumil Lůžek - kresby, Louny 1989
- 50 let kopané v Černčicích, Černčice 1977
- Památník Občanské zábavní besedy v Černčicích v upomínku na třicet let trvání spolku 1897-1927, Louny 1927
- Památník umučených, popravených a padlých hrdinných synů obce Černčic v letech 1941-1945, Louny 1946
- Roedl, Bohumír, Kapitoly z dějin Černčic, Černčice b. d. /2005/, ISBN 80-903348-7-3
- Řeřicha, Jaroslav, Kostel sv. Vavřince v Černčicích u Loun jako příspěvek k dějinám osídlení Lounska, in: Sborník učitelských prací z kursů univerzitních extenzí v Mostě, Most 2002, s. 149-158, ISBN 80-85843-39-0
- Štědrý, František, Černčice, Sborník historického kroužku 19, 1917, s. 17-32
- Tlustý, Jaromír, Bohumil Lůžek, malíř a kronikář, Louny 1999, ISBN 80-86352-00-5
- Veselý, Johann, Geschichte der fürstlich Schwarzenbergschen Besitzungen Citolib, Vršovic, Toužetin, Kornhaus, Jinonic, Praha 1895, s. 84-86
| Města, městyse a obce okresu Louny |
|---|
|
Bitozeves • Blatno • Blažim • Blšany u Loun • Blšany • Brodec • Břvany • Cítoliby • Čeradice • Černčice • Deštnice • Dobroměřice • Domoušice • Holedeč • Hříškov • Hřivice • Chlumčany • Chožov • Chraberce • Jimlín • Koštice • Kozly • Krásný Dvůr • Kryry • Lenešice • Libčeves • Liběšice • Libočany • Libořice • Lipno • Lišany • Líšťany • Louny • Lubenec • Měcholupy • Nepomyšl • Nová Ves • Nové Sedlo • Obora • Očihov • Opočno • Panenský Týnec • Peruc • Petrohrad • Pnětluky • Počedělice • Podbořanský Rohozec • Podbořany • Postoloprty • Raná • Ročov • Slavětín • Smolnice • Staňkovice • Toužetín • Tuchořice • Úherce • Velemyšleves • Veltěže • Vinařice • Vrbno nad Lesy • Vroutek • Vršovice • Výškov • Zálužice • Zbrašín • Žatec • Želkovice • Žerotín • Žiželice |