Raná (okres Louny)
| Raná | |
|---|---|
Pohled na ves Raná z východního konce stejnojmenného vrchu. V pozadí zprava trojvrší Oblík, Srdov a Brník. |
|
|
|
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0424 566659 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Louny (CZ0424) |
| obec s rozšířenou působností: | Louny |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 12,33 km² |
| počet obyvatel: | 256 (1. 1. 2011) |
| zeměpisné souřadnice: | 50° 24′ 39″ s. š., 13° 46′ 48″ v. d. |
| nadmořská výška: | 297 m |
| PSČ: | 439 24 až 440 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 2 |
| části obce: | 2 |
| katastrální území: | 2 |
| adresa obecního úřadu: | Raná 114 43924 Raná u Loun |
| starosta / starostka: | Ing. Jaroslav Veselý |
| Oficiální web: http://www.obec-rana.com/ E-mail: starosta@obec-rana.com |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Obec Raná se nachází při úpatí stejnojmenného vrchu necelých 7 km severně od Loun v okrese Louny, kraj Ústecký. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 236 obyvatel.
Obsah |
Historie [editovat]
Podle Antonína Profouse pochází název vesnice ze starého slovanského výrazu "ranъ", který znamenal ráno nebo raný, časný.[1] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1335. "Villa Rana" se objevuje v listině Jana Lucemburského vydané v Praze 7. srpna. Panovník v ní potvrzuje nadaci, kterou pro klášter magdalenitek, umístěný mezi Louny a Dobroměřicemi, založil lounský rychtář Bero. V listině je zmíněn rovněž ranský kostel, k němuž mají mít magdalenitky patronátní právo.[2] V předhusitském období byl majetek v Rané rozdělen mezi klášter a bohaté lounské měšťany. Za husitských válek klášter magdalenitek zanikl a veškerý jeho majetek přešel na Louny. V roce 1459 ustanovil Jiří z Poděbrad, že z bývalého klášterního majetku včetně Rané vznikne záduší, z něhož se bude financovat provoz špitálu.[3] Od té doby byla Raná - s výjimkou krátkého období po třicetileté válce - trvale v majetku Loun.
Nejstarší lounská účetní kniha obsahuje soupis všech poplatníků městské dávky z Rané z roku 1450. Platilo ji 22 usedlostí, Raná měla v té době tudíž kolem 150 obyvatel.[4] Město Louny si v Rané vybudovalo hospodářský dvůr, který provozovalo ve vlastní režii. Ke dvoru patřilo 72 hektarů orné půdy, vinice, rybníky a pastviny.[5] Nejvýnosnějším odvětvím dvora bylo v předbělohorském období obilnářství, ekonomicky výnosný byl i chov ovcí a vinařství.
V důsledku třicetileté války byla Raná zpustošena. Přispěl k tomu i požár v roce 1624, kdy s výjimkou kostela, městského dvora a čtyř usedlostí vyhořela celá vesnice. Na konci války, v roce 1654, bylo v Rané podle berní ruly z 18 usedlostí 11 pustých.[6] Na svazích kopce Raná se stále pěstovala vinná réva. Podle soupisu poddaných podle víry z roku 1651 měla Raná pouhých 23 obyvatel, polovina z nich se stále nepřihlásila ke katolické víře.[7] Při pobělohorských konfiskacích připadly všechny lounské špitální vesnice včetně Rané královské komoře a byly zastaveny postupně několika šlechtickým rodům. Až roku 1684 si je směly od panovníka vykoupit zpět. V 17. století se do Rané přistěhovali noví, německy mluvící kolonisté. Až do konce druhé světové války zůstala Raná národnostně smíšená.
První zmínka o učiteli v Rané pochází z roku 1715. Nová školní budova zde byla postavena roku 1829.[8] Vyučovalo se zde německy, česká škola byla postavena roku 1893. Ve 30. letech 20. století zde prožíval dětství významný český archivní teoretik a historik Ivan Hlaváček, jehož otec zde byl řídícím učitelem.
Na konci 19. století si v Rané obě etnika zakládala spolky. Nejstarším německým byli hasiči z roku 1893, o rok později vznikla česká čtenářsko-hospodářská beseda. V roce 1928 byla Raná elektrifikována. Do 30. let spadají počátky leteckého sportu na Rané. Vládní delegaci na plachtařských závodech v červnu 1938 vedl prezident Edvard Beneš. Po Mnichově se Raná stala součástí Velkoněmecké říše.
1. května 1945 se v Rané ustavil ilegální národní výbor, složený z Čechů, kteří prožili válku v Rané. Ranští Němci byli v roce 1946 odsunuti. V témže roce ve vsi založili strojní družstvo, roku 1950 vzniklo JZD. Při správní reformě roku 1981 byl v Rané zrušen místní národní výbor, vesnice se stala osadou Loun. Samostatnou se Raná stala opět v roce 1991.
Pamětihodnosti a přírodní zajímavosti [editovat]
- Kostel Všech svatých - poprvé uváděn v písemných pramenech roku 1335.[9] Ze 14. století zřejmě pochází kostelní věž. Hlavní portál do kostela je pozdně gotický a zakončený oslím obloukem. V 18. století byl kostel barokně přestavěn. Interiér kostela je v současné době zdevastovaný a není přístupný.
- Socha Ecce Homo - na soklu z roku 1739 vyzdobeném plastikami světců je umístěna mladší socha Krista. Nachází se před domem č.p. 20.
- Venkovská usedlost čp. 32 - na návsi, postavená koncem 18. století.
- Kříž – nachází se jihovýchodně od obce, u křižovatky silnice č. 28 a staré cesty
- Čedičový solitérní masiv Oblík, který byl vyhlášen národní přírodní rezervací.[10]
- Národní přírodní rezervace Raná (České středohoří)
Části obce [editovat]
- Raná
- Hrádek
Galerie [editovat]
-
Kostel Všech svatých
-
Socha Ecce homo
-
Fara
-
Kostelní věž
-
Plastika na soklu sochy Krista
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Profous, Antonín, Místní jména v Čechách, sv. 3, Praha 1951, s. 538
- ↑ Emler, Josef, Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae, sv. IV, Praha 1892, č. 187, s. 72
- ↑ Roedl, Bohumír - Aidlpes, Miroslav, Raná v proměnách času, Louny 1985, s. 6
- ↑ Vaniš, Jaroslav (ed.), Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1471 a 1490–1491, Praha 1979, s. 164-165
- ↑ Křivka, Josef, Ranský dvůr v první čtvrtině 17. století, Časopis společnosti přátel starožitností 64, 1956, s. 89-102
- ↑ Lišková, Marie (ed.), Berní rula. Kraj žatecký, díl II, Praha 1954, s. 408
- ↑ Zahradníková, Magda - Štrejnová, Eva (eds.), Soupis poddaných podle víry z roku 1651, Žatecko, Praha 1997, s. 39-40, ISBN 80-85475-31-6
- ↑ Roedl - Eidlpes, c. d., s. 10
- ↑ Poche, Emanuel a kol., Umělecké památky Čech 3, Praha 1980, s. 215-216
- ↑ Oblík
Literatura neuvedená v Referencích [editovat]
- Brod, František, Ranna v okresu lounském, Lounské hlasy 8, 1907, č. 6-12
- Šubrt, Jeroným, Boj o Ranou, Vlastivědný sborník okresu lounského 4, 1933/34, s. 39-42
- Šubrt, Jeroným, Životopis Jana Kohouta, učitele v Rané, Vlastivědný sborník okresu lounského 4, 1933/34, s. 119-122
- Tutte, Karl, Der politische Bezirk Saaz, Žatec 1904, s. 883-888
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
| Obec Raná |
|---|
|
Hrádek | Raná |
