Jan Hasištejnský z Lobkovic
| otec | Mikuláš II. Hasištejnský z Lobkovic |
|---|---|
| matka | Žofie ze Žerotína |
| bratr | Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic |
| bratr | Mikuláš III. Hasištejnský z Lobkovic |
| bratr | Jaroslav Hasištejnský z Lobkovic |
Jan Hasištejnský z Lobkovic (1450 Hasištejn u Kadaně - 8. srpna 1517 Kadaň) byl významný český šlechtic, humanista a diplomat ve službách krále Vladislava Jagellonského z hasištejnské větve Lobkoviců.
Obsah |
Životopis [editovat]
Narodil se na hradě Hasištejně roku 1450 jako nejstarší ze tří synů Mikuláše II. z Lobkowicz a Hasištejna a jeho ženy Žofie ze Žerotína. Absolvoval univerzitní studia.
Rozhodnutím krále Jiřího z Poděbrad 25. října 1469 byl jmenován hejtmanem Žateckého kraje a města Kadaně, v jehož bezporostřední blízkosti společně se třemi bratry vlastnil pozemky. Budování města věnoval mnoho let, k nejvýznamnějším fundacím bratrů patří klášter františkánů s kostelem Čtrnácti svatých pomocníků. Kadaň se stala centrem lobkovických držav.
Jan vstoupil do služeb krále Vladislava II. Jagellonského, který jeho zásluhy ocenil 28. září 1479 povýšením do stavu svobodného pána. Roku 1477 se stal členem poselstva do Lucemburska a o jedenáct let později se zúčastnil i poselstva k římské stolici papeže Sixta IV. z rodu della Rovere. V roce 1493 se Jan vydal po stopách svého mladšího bratra Bohuslava na poutní cestu do Svaté země. Společníky mu byli Jetřich z Gutštejna a osobní kuchař Blažek. Ze své půlroční cesty sepsal roku 1505 cestopis "Putování ke Svatému hrobu" a roku 1504 také moralizující spisek "Urozeného pána pana Jana z Lobkovic na Hasištejně zpráva a naučení jeho synu Jaroslavovi o tom, co činiti a čeho nechati a kterak se pokud v čem zachovati má". Jím se zařadil mezi česky píšící humanisty.
Spolu s bratry Mikulášem III. a Bohuslavem spravoval zděděná rodová panství, věnoval se rád stříbrnickému podnikání na Kadaňsku a Kutnohorsku, o němž zanechal svědectví, a prožil šťastný rodinný život. Byl dvakrát ženat. jeho první manželka Kunhuta z Ronova zemřela před rokem 1472. Podruhé se oženil s Mandalenou z Törringu. Založil rodovou větev z Obříství. Zemřel 8. srpna 1517 a byl pohřben v kadaňském františkánském klášteře Čtrnácti svatých pomocníků.
Hrobka [editovat]
Rodinnou hrobku dal Jan Hasištejnský z Lobkovic vytesat pravděpodobně v letech 1515 - 1516, ne-li dříve. Patří k nejvýznamnějším dochovaným dílům severočeského kamenosochařství z období přelomu pozdní gotiky a renesance s tematikou smrti (Vanitas vanitatum). Figurální výzdoba mramorové náhrobní tumby byla původně dvoudílná: tvořil ji reliéf rytíře Hasištejnského ve dvou podobách: za živa zpodobený stojící rytíř ve zbroji těžkooděnce se zdviženým hledím přilby, opásaný mečem je dnes na desce oddělené od tumby a přizděné jako epitaf. Tumba má na horní desce rytířovu podobu po smrti. Kostlivce s rouškou přes bedra, jehož hrdlo ovíjí had hříchu, doprovázejí na soklech další středověké symboly zla - ještěrky, žába a ulomený had. Po obvodu desky je tesán latinský nápis minuskulou, se zkratkami:" Obiit generosus dominus, dominus Johannes. de Lobkowicz, dominus in Hassensteyn.."
Ikonografie tohoto vyobrazení patří k typickým dobovým dialogům se smrtí, jako je například cyklus dřevorytů Der Tod Hanse Holbeina mladšího. Rodové určení hrobky vyznačuje sedm erbů na přední a bočních deskách tumby, Lobkoviců, pánů z Ronova, z Törringu, Ficthumů a dalších. Reliéfy tesal významný hornosaský sochař a řezbář Ulrich Creutz, jehož signatura VLRIC/CREVCZ a kamenická znaačka ve štítku jsou vytesány na soklu.
Odkazy [editovat]
Literatura [editovat]
- HOMOLKA, Jaromír; KRÁSA, Josef, a kol. Pozdněgotické umění v Čechách 1471 - 1526. Praha : Odeon, 1978. 532 s.
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha : Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.
- SOUKUP, Pavel; SVÁTEK, Jaroslav, a kol. Křížové výpravy v pozdním středověku. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 248 s. ISBN 978-80-7422-055-5.
