USS Enterprise (CVN-65)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
USS Enterprise v roce 2004
Základní údaje Vlajka
Typ: letadlová loď
Třída: Enterprise
Objednána: 15. listopadu 1957
Zahájení stavby: 4. února 1958
Spuštěna na vodu: 24. září 1960
Uvedena do služby: 25. listopadu 1961
Osud: deaktivována 1. prosince 2012
Takticko-technická data
Výtlak: 75 700 t (standardní)
94 800 t (plný)
Délka: 331,6 m (celkem)
317,0 m (vodoryska)
Šířka: 75,6 m (celkem)
40,5 m (vodoryska)
Ponor: 11,9 m
Pohon: jaderný reaktor Westinghouse A2W
4× turbínové soustrojí
4× šroub
210 MW
Rychlost: 33,6 uzlu (62,2 km/h)
Dosah: neomezený po dobu 20–25 let
Posádka: 5830
posádka: 3350
letecký personál: 2480
Výzbroj: RIM-7 Sea Sparrow
Phalanx CIWS
RIM-116 RAM
Letadla: 90

USS Enterprise (CVN-65) je letadlová loď Námořnictva Spojených států, která působí ve službě od roku 1961. Jedná se o první postavenou letadlovou loď s jaderným pohonem a celkově druhou válečnou loď s tímto pohonem vůbec (o několik měsíců dříve byl dokončen křižník USS Long Beach). Je osmou americkou válečnou lodí nesoucí jméno Enterprise. Byla nejdelší a nejtěžší válečnou lodí světa, později ji překonaly letadlové lodě třídy Nimitz.[1] Posledním domovským přístavem Enterprise byla základna Naval Station Norfolk ve Virginii.

Z aktivní služby byla odstavena 1. prosince 2012, v té době byla nejstarší americkou letadlovou lodí. Po odstranění veškerého jaderného paliva, což se očekává v roce 2015, bude formálně vyřazena.[2][3] Ve službě ji nahradí loď USS Gerald R. Ford,[4] u které se předpokládá dokončení v roce 2016.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Posádku tvořilo 3350 námořníků a 2480 členů leteckého personálu. Velitelský ostrov měl zprvu značně futuristický tvar, při modernizaci lodi v letech 1979–1982 byl přestavěn po vzoru třídy Kitty Hawk.[1]

Celková délka lodi podle oficiálního registru námořních plavidel amerického námořnictva je 331,6 m,[5] jiné zdroje uvádí i délku 342,3 m.[6]

Úhlovou letovou palubu spojovaly s hangárem čtyři výtahy. Letouny startují pomocí čtyř parních katapultů typu C-13. Pro operace letounů vezla 8500 tun paliva, což je ekvivalent 12 dní plného provozu.[1] Enterprise mohla nést až 90 letounů a vrtulníků, obvykle jich však bylo okolo 60.[4]

Enterprise původně nenesla žádnou obrannou výzbroj. Teprve v roce 1967 byla na ní instalována tři osminásobná odpalovací zařízení střel RIM-7 Sea Sparrow. Počátkem sedmdesátých let loď nesla dva systémy Sea Sparrow, tři systémy blízké obrany Phalanx CIWS a čtyři vypouštěče klamných cílů SRBOC.[7] V poslední konfiguraci byl jeden Phalanx odstraněn a naopak byly přidány dvě 21násobná odpalovací zařízení systému RIM-116 RAM.[4]

Pohon tvořilo osm tlakovodních jaderných reaktorů typu Westinghouse A2W a čtyři turbíny Westinghouse. Lodní šrouby byly rovněž čtyři. Díky jadernému pohonu měla Enterprise neomezený akční rádius. K výměně jaderného paliva došlo čtyřikrát: v letech 1964–1965, 1970, 1979–1980 a 1994.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Srovnání velikosti největších lodí a budov světa:
 USS Enterprise, 332 m/342 m
 Pentagon, 431 m
 Queen Mary 2, 345 m
 Hindenburg, 245 m
 Jamato, 263 m
 Empire State Building, 443 m
 Knock Nevis tanker, 458 m

Práce na projektu Enterprise začaly v první polovině 50. let.[1] Stavba lodi byla objednána 15. listopadu 1957 u loděnice Newport News Shipbuilding Co. v Newport News ve státě Virginie. Původně byla plánována stavba šesti lodí, příliš vysoké náklady ale vedly k tomu, že zůstala jedinou jednotkou své třídy. Sériově byla stavěna teprve následující třída Nimitz.

Kýl lodi byl založen 4. února 1958, trup byl spuštěn na vodu dne 24. září 1960 a 25. listopadu 1961 Enterprise vstoupila do služby.[5] Prvním velitelem lodi se stal kapitán Vincent P. DePoix.

Postavena byla jako útoční letadlová loď s označením CVAN-65, později byla překlasifikována na víceúčelovou letadlovou loď CVN-65.

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Hořící Enterprise v lednu 1969
Enterprise v roce 2003

K první operační plavbě Enterprise vyplula pod velením Vincenta P. DePoixe dne 12. ledna 1962. Následně se ve Středomoří připojila k americké 6. flotile. V době kubánské krize v říjnu roku 1962 se loď podílela na blokádě Kuby.[1] V roce 1964 vytvořily Enterprise a dva křižníky s jaderným pohonem, USS Long Beach a USS Bainbridge, první námořní eskadru tvořenou čistě plavidly s jaderným pohonem. Svaz pojmenovaný Task Force One následně provedl operaci Sea Orbit – obeplutí planety bez doplnění paliva či zásob.[1]

Enterprise byla poté nasazena ve vietnamské válce. Její letouny například bombardovaly Severní Vietnam a později loď též pomáhala s evakuací lidí ze Saigonu po porážce Vietnamské republiky. Evakuace byla součástí operace Frequent Wind.[1]

Ráno 14. ledna 1969 došlo na palubě lodi k vážné nehodě. Výbuch rakety MK-32 Zuni podvěšené na zaparkovaném letounu F-4 Phantom způsobil požár, který se sice podařilo poměrně rychle lokalizovat, vyžádal si však ztrátu 27 mrtvých a 314 raněných. Oheň též zničil 15 palubních letounů.[8]

Rovněž v následujících dekádách se Enterprise účastnila řady misí, například při konfliktu v Bosně, ochraně bezletových zón nad jižním Irákem (operaci Southern Watch) či během války v Iráku.

Deaktivace a vyřazení[editovat | editovat zdroj]

Při stavbě Enterprise byla její životnost plánována na 20 let, měla tedy být vyřazena v roce 1981. Díky průběžným modernizacím byla však zůstala v aktivní službě 51 let, slavnostně odstavena byla 1. prosince 2012. V této době byla nejdéle sloužící americkou letadlovou lodí.[1] Deaktivace lodi probíhá od roku 2013 v loděnici Newport News Shipbuilding. Po odstranění veškerého jaderného paliva, což je očekáváno na rok 2015, bude formálně vyřazena ze služby. Nahradit ji má letadlová loď USS Gerald R. Ford, která bude první jednotkou zcela nové stejnojmenné třídy letadlových lodí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i CVN-65 Enterprise [online]. Globalsecurity.org, rev. 2009-05-28, [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Boldly Gone: The End for the USS Enterprise [online]. Defenseindustrydaily.com, 2013-06-28, [cit. 2013-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. World's first nuclear-powered aircraft carrier, 'the Big E' makes final voyage [online]. Foxnews.com, 2012-03-10, [cit. 2013-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c Aircraft Carriers - CVN [online]. U. S. Navy, rev. 2010-03-16, [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b USS ENTERPRISE (CVN 65) (ex-CVAN 65) [online]. Naval Vessel Register, rev. 2013-06-21, [cit. 2013-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. USS Enterprise Turns 49 Years Old Thanksgiving Day [online]. Navy.mil, 2010-11-23, [cit. 2013-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 36.  
  8. Explosion rocks USS Enterprise [online]. [cit. 2010-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 5 – Amerika, Austrálie, Asie od roku 1945. Praha : Naše vojsko, 1994. ISBN 80-206-0414-6. S. 389.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]