Hóšó
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hóšó v září 1922 |
|
| Základní údaje |  |
|---|---|
| Typ: | Letadlová loď |
| Zahájení stavby: | 16. prosince 1919 |
| Spuštěna na vodu: | 13. listopad 1921 |
| Uvedena do služby: | 27. prosince 1922 |
| Osud: | Vyřazena 1946, sešrotována |
| Poznámka | Loděnice Asano, Jokosuka |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 7 470 t (standardní), 10 500 t (plný) |
| Délka: | 168 m |
| Šířka: | 18 m |
| Ponor: | 6,17 m |
| Pohon: | 2 turbíny, 12 kotlů 30 000 hp |
| Palivo | nafta 2695 t, uhlí 940 t |
| Rychlost: | 25 uzlů |
| Dosah: | |
| Posádka: | 550 |
| Výzbroj: | Po dokončení: 4 x 140 mm 2 x 80 mm 2 x 13mm kulomet 1941: 4 x 140 mm 8 x 25 mm L/60 Typ 96 12 x 13mm kulomet 1942: 16 x 25 mm L/60 Typ 96 |
| Letadla | 26 |
Hóšó (japonsky: 鳳翔, což znamená letící Fénix) byla první letadlová loď japonského císařského námořnictva a také první letadlová loď, od počátku stavěná pro tento účel, která ve světě vstoupila do služby.[1] V japonském námořnictvu měla dva předchůdce, nosiče hydroplánů Wakamija a Notoro, z nichž Wakamija dostala před dokončením Hóšó na příď vzletovou palubu, k testům leteckých postupů.
Obsah |
[editovat] Vývoj
Konstrukce trupu Hóšó byla založena na křižníkovém designu, ale přesto šlo o novou konstrukci. Loď byla od počátku konstruována jako letadlová. Stavba lodi probíhala v loděnici Asano v Jokohamě. Kýl byl založen 16. prosince 1919, loď byla spuštěna na vodu 13. listopadu 1921 a dokončena 27. prosince 1922. Předběhla tak o 13 měsíců britskou letadlovou loď HMS Hermes, která byla objednána dříve a rovněž konstruována od počátku jako letadlová, ale její stavba se protáhla.
Zpočátku měla Hóšó sloužit ke kombinovanému provozu palubních letadel i hydroplánů, ale během konstrukce byla její koncepce změněna na klasickou letadlovou loď. Konstrukce lodi byla založena na trupu křižníku. Po dokončení měla Hóšó jednu vzletovou a přistávací palubu, jejíž přední část se svažovala dolů. Na pravoboku byl umístěn ostrov se stožárem, před ostrovem byl jeřáb a za ostrovem byly tři komíny, které bylo možné během leteckých operací sklopit pod úroveň paluby. Během přestavby v roce 1923 bylo odstraněno zešikmení přední části paluby, odstraněn ostrov i jeřáb a stožár se dal sklopit. Loď tak získala hladkopalubové uspořádání s velitelským můstkem pod palubou, které bylo v japonském námořnictvu velice oblíbené, protože operujícím letounům nehrozila kolize s nástavbami. Během přestavby v roce 1934 byly komíny definitivně fixovány ve sklopené poloze.
[editovat] Operační služba
Protože Hóšó byla první loď svého druhu v japonském námořnictvu, během dvacátých let sloužila především pro vyvinutí metodiky leteckého provozu a taktiky leteckých operací, v čemž navázala na upravený nosič hydroplánů Wakamija.
Hóšó se účastnila šanghajského incidentu (28. ledna 1932 její letouny bombardovaly Šanghaj) a Čínsko-japonské války v od roce 1937. Od srpna do prosince 1937 letouny z Hóšó podporovaly operace japonské armády v Číně. V té době byla Hóšó společně s letadlovou lodí Rjúdžó součástí První divize letadlových lodí. V té době se její letecký park skládal z devíti stíhaček Nakadžima A2N a šesti útočných letounů Jokosuka B3Y1.
V době vypuknutí druhé světové války už byla konstrukce Hóšó překonána novějšími nosiči. Loď byla příliš malá a pomalá pro provoz moderních letounů a sloužila hlavně pro výcvik nových pilotů. Hóšó se ještě účastnila operací během bitvy u Midway, ale už ne v hlavním útočném svazu, ale v podpůrné roli jako letadlová loď dálkového krytí hlavních sil admirála Jamamota. V té době stále ještě nesla dvouplošné torpédové bombardéry s pevným podvozkem Jokosuka B4Y1. Byl to právě bombardér B4Y1 z lodi Hóšó, který ráno 5. června 1942 vyfotil hořící letadlovou loď Hirjú.
Od roku 1943 byla loď stažena z bojových operací a sloužila ve Vnitřním moři k výcviku. Byla prodloužena letová paluba, aby umožnila bezpečný start a přistání i těžším modernějším letounům. 19. března 1945 byla v Kure lehce poškozena náletem palubních letadel z TF58 viceadmirála Mitschera, přičemž bylo zabito šest mužů posádky.
[editovat] Poválečná služba
Hóšó byla jedna z pouhých čtyř japonských letadlových lodí, které přežily druhou světovou válku. Po skončení války byla přestavěna na transportní loď, což mimo jiné spočívalo ve zkrácení letové paluby a sloužila až do června 1946 k repatriaci japonských vojáků zpět do Japonska. Poté byla vyřazena a v roce 1947 sešrotována.
[editovat] Letecká skupina na Hóšó
- 1932: 9 stíhaček Nakadžima A1N1 (typ 3), 3 bombardéry Micubiši B1M2 (typ 13), 3 průzkumná letadla Micubiši C1M (typ 10)
- 1937: 9 stíhaček Nakadžima A4N1 (typ 95), 6 bombardérů Jokosuka B3Y1 (typ 92)
- 1941: 11 stíhaček Micubiši A5M, 8 bombardérů Jokosuka B4Y1
- 1942: 8 bombardérů Jokosuka B4Y1
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ IJN Imperial Japanese Navy [online]. GlobalSecurity.org, rev. 2007-04-28, [cit. 2008-01-17]. Dostupné online. (anglicky)
[editovat] Externí odkazy
- V tomto článku je použit překlad textu z článku Japanese aircraft carrier Hōshō na anglické Wikipedii.
- (en)IJN Hosho and her aircraft na smmlonline.com
- (en)Hosho (Aircraft Carrier, 1922-1947) na history.navy.mil
- (en)JN Hosho Light Aircraft Carrier na globalsecurity.org
- (en)IJN Hosho: Tabular Record of Movement na combinedfleet.com
- (en)Warship Hosho na aeronautic.dk – model v měřítku 1:700
| Letadlové lodě japonského císařského námořnictva |
|||
|---|---|---|---|
| Experimentální: | Wakamijanh • Hóšó | Washingtonské přestavby: | Akagibk • Kagabl |
| Třída Rjúdžó: | Rjúdžó | Třída Sórjú: | Sórjú • Hirjú |
| Třída Šókaku: | Šókaku • Zuikaku | Třída Šóhó: | Šóhómlp • Zuihót |
| Třída Hijó: | Hijóo • Džunjóo | Třída Rjúhó: | Rjúhómlp |
| Třída Čitose: | Čitosenh • Čijodanh | Třída Taihó: | Taihó |
| Třída Unrjú: | Unrjú • Amagi • Katsuragi • Kasagi • Aso • Ikoma • Kurama | ||
| Třída Šinano: | Šinanobl | ||
| bl — Přestavěná bitevní loď bk — Přestavěný bitevní křižník nh — Přestavěný nosič hydroplánů |
mlp — Přestavěná mateřská loď ponorek t — Přestavěný tanker o — Přestavěná osobní loď |
||
