Hóšó

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hóšó 22. září 1924 po přestavbě na hladkopalubovou loď
Základní údaje Vlajka
Typ: Letadlová loď
Třída: Hóšó – jediná jednotka
Jméno podle: 鳳翔 znamená letící Fénix
Objednána: Loděnice Asano, Jokosuka
Zahájení stavby: 16. prosince 1919
Spuštěna na vodu: 13. listopad 1921
Uvedena do služby: 27. prosince 1922
Osud: Vyřazena 1946, sešrotována
Takticko-technická data
Výtlak: 7470 T standard
9330 T při zkouškách
10 500 T plný[1]
Délka: 155,45 m mezi svislicemi
165,0 na vodorysce
168,1 m celkem[1]
Šířka: 18,0 m[1]
Ponor: 6,17 m[1]
Pohon: 2 sestavy parních turbín Parsons, 12 kotlů Kampon[1][2]
30 000 hp[1][2]
Palivo: 2695 t topného oleje
940 t uhlí[1][2]
Rychlost: 25 uzlů (46,3 km/h)[1]
Dosah: 8000 námořních mil (14 816 km) při 14 uzlech (25,9 km/h)[2]
Posádka: 550[1][2]
Výzbroj: Po dokončení:
4 x 140 mm/50 typu 3. roku (4xI)
2 x 76,2 mm/40 typu 3. roku (2xI)
2 x 13,2mm kulomet

1941:
4 x 140 mm/50 typu 3. roku (4xI)
8 x 25 mm/60 typu 96 (4xII)
12 x 13,2mm kulomet

1942:
16 x 25 mm/60 typu 96
Letadla: 26
Tento článek pojednává o letadlové lodi. O paroplachetní dělové šalupě pojednává článek Hóšó Maru.

Hóšó (japonsky: 鳳翔 ~ letící Fénix) byla první letadlová loď japonského císařského námořnictva a také první letadlová loď na světě, od počátku stavěná pro tento účel, která vstoupila do služby.[3] V japonském námořnictvu měla jednoho předchůdce, nosič hydroplánů Wakamija, který dostal před dokončením Hóšó na příď vzletovou palubu, k testům leteckých postupů.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Hóšó během zkušební plavby v Tokijské zátoce v prosinci 1922. Všimněte si zešikmení přední části letové paluby a lodního ostrova na pravoboku

Konstrukce trupu Hóšó byla založena na křižníkovém designu, ale přesto šlo o novou konstrukci. Loď byla od počátku konstruována jako letadlová. Stavba lodi probíhala v loděnici Asano v Jokohamě. Kýl byl založen 16. prosince 1919, loď byla spuštěna na vodu 13. listopadu 1921 a dokončena 27. prosince 1922. Předběhla tak o 13 měsíců britskou letadlovou loď HMS Hermes, která byla objednána dříve a rovněž konstruována od počátku jako letadlová, ale jejíž stavba se protáhla.

Zpočátku měla Hóšó sloužit ke kombinovanému provozu palubních letadel i hydroplánů, ale během konstrukce byla její koncepce změněna na klasickou letadlovou loď. Konstrukce lodi byla založena na trupu křižníku. Po dokončení měla Hóšó jednu vzletovou a přistávací palubu, jejíž přední část se svažovala dolů. Na pravoboku byl umístěn ostrov se stožárem, před ostrovem byl jeřáb a za ostrovem byly tři komíny, které bylo možné během leteckých operací sklopit pod úroveň paluby. Během přestavby v roce 1923 bylo odstraněno zešikmení přední části paluby, odstraněn ostrov i jeřáb a stožár se dal sklopit. Loď tak získala hladkopalubové uspořádání s velitelským můstkem pod palubou, které bylo v japonském námořnictvu velice oblíbené, protože operujícím letounům nehrozila kolize s nástavbami.

V letech 1932 až 1933 se na Hóšó testovalo nové světelné zařízení čakkan šidótó pro navedení letounů na přistání. Po úspěšných zkouškách bylo následně instalováno i na ostatní letadlové lodě císařského námořnictva.[4] Během přestavby v roce 1934 byly komíny definitivně fixovány ve sklopené poloze.

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Protože Hóšó byla první loď svého druhu v japonském námořnictvu, během dvacátých let sloužila především pro vyvinutí metodiky leteckého provozu a taktiky leteckých operací, v čemž navázala na upravený nosič hydroplánů Wakamija.

V létě 1928 se Hóšó zúčastnila námořního cvičení u Amami Óšima, během kterého se testovala použitelnost koordinovaného útoku hladinových jednotek torpédy s leteckým torpédovým útokem. Tři vyslané torpédonosné letouny vyčkaly začátku torpédového útoku křižníků a poté zaútočily na formaci bitevních lodí z opačné strany, než křižníky. Ze tří torpéd dvě zasáhla bitevní loď Mucu.[5]

Hóšó se účastnila šanghajského incidentu, když například 28. ledna 1932 její letouny bombardovaly Šanghaj. Dne 5. února se pět letadel z Hóšó utkalo s devíti čínskými stíhači a 19. února se opět letci z Hóšó dostaly do vzdušného souboje. Mezi 23. a 26. únorem zaútočily letouny z Hóšó a Kaga na japonská letiště u Su-čou a Chang-čou. Při návratu z útoku na letiště u Chang-čou bylo devět bombardérů a šest stíhaček Nakadžima A1N2 z Hóšó napadeno pěti čínskými stíhači, přičemž Japonci sestřelili tři z nich.[6]

Dne 26. září 1935 byla Hóšó poškozena během incidentu 4. kantai východně od severního Honšú. Od roku 1937 se účastnila druhé čínsko-japonské války. Od srpna do prosince 1937 letouny z Hóšó podporovaly operace japonské armády v Číně. V té době byla Hóšó společně s letadlovou lodí Rjúdžó součástí Dai-iči kókú sentai (第一航空戦隊 ~ 1. divize letadlových lodí). V té době se její letecký park skládal z devíti stíhaček Nakadžima A2N a šesti útočných letounů Jokosuka B3Y1.

V době vypuknutí druhé světové války v Pacifiku už byla konstrukce Hóšó překonána novějšími nosiči. Loď byla příliš malá a pomalá pro provoz moderních letounů a sloužila hlavně pro výcvik nových pilotů. Hóšó se ještě účastnila operací během bitvy u Midway, ale už ne v hlavním útočném svazu, ale v podpůrné roli jako letadlová loď dálkového krytí hlavních sil admirála Jamamota. V té době stále ještě nesla dvouplošné torpédové bombardéry s pevným podvozkem Jokosuka B4Y1. Byl to právě bombardér B4Y1 z lodi Hóšó, který ráno 5. června 1942 vyfotil hořící letadlovou loď Hirjú.

Od roku 1943 byla loď stažena z bojových operací a sloužila ve Vnitřním moři k výcviku. Byla prodloužena letová paluba, aby umožnila bezpečný start a přistání i těžším modernějším letounům. Dne 19. března 1945 byla v Kure lehce poškozena náletem palubních letadel z TF 58 viceadmirála Mitschera, přičemž bylo zabito šest mužů posádky.

Poválečná služba[editovat | editovat zdroj]

Hóšó byla jedna z pouhých čtyř japonských letadlových lodí, které přežily druhou světovou válku. Po skončení války byla přestavěna na transportní loď, což mimo jiné spočívalo ve zkrácení letové paluby a sloužila až do června 1946 k repatriaci japonských vojáků zpět do Japonska. Poté byla vyřazena a v roce 1947 sešrotována.

Letecká skupina na Hóšó[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese aircraft carrier Hōshō na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i NISHIDA, Hiroshi. Hosho class aircraft carriers [online]. [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e PEATTIE, Mark R. Sunburst: The Rise of Japanese Naval Air Power, 1909-1941. Annapolis : Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 159114664X. S. 227. (anglicky) 
  3. IJN Imperial Japanese Navy [online]. GlobalSecurity.org, rev. 2007-04-28, [cit. 2008-01-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SNOW, Carl. Japanese Carrier Operations: How Did They Do It? [online]. ussessexcv9.org, 1995, [cit. 2009-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Peattie, str. 37 a mapa 2-2 na str. 38
  6. Peattie, str. 50 a 51
  7. Peattie, str. 53, 55 a poznámka 6 na str. 320

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]