Dům U Zlatého anděla
| Dům U zlatého anděla | |
|---|---|
 Dům od jihovýchodu | |
| Účel stavby | |
hotel | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko, klasicismus |
| Architekt | 1. anonym 2. Josef Ondřej Kranner |
| Výstavba | 14. století, 1725 |
| Přestavba | 1824-1840 |
| Pojmenováno po | anděl |
| Poloha | |
| Adresa | Celetná čp. 588/29 Králodvorská 1 Templová 2, 110 00 Praha 1-Staré Město,  Česko |
| Ulice | Celetná, Templová a Králodvorská |
| Souřadnice | 50°5′15,24″ s. š., 14°25′34,19″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 38674/1-321 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dům U Zlatého anděla (dříve také U černého anděla nebo U tří věží) je nárožní dům v Praze 1 na Starém Městě v sousedství Prašné brány. Jde o čtyřkřídlý objekt čp. 588/I v s hlavním průčelím do Celetné ulice a bočními fasádami do Králodvorské a Templové ulice. Dům je od roku 1958 chráněnou památkou.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Dům stojí na místě asi pěti domů středověkých. První byl nárožní; poprvé je písemně uveden od roku 1333, kdy jej drželi bratři Salman a Velfl Salmové, Salmanův syn Prokop se stal roku 1387 novoměstským konšelem. Dům však již v roce 1365 zakoupil kožešník Henslin ze Žitavy, dochoval se z té doby kamenný sklep. Druhý dům v západní části dnešní hlavní budovy má rovněž gotické sklepy, ze 2. poloviny 14. století. Roku 1516 dům držel královský kuchmistr Hájek z Hodětína.
V roce 1653 se uvádějí čtyři domy v majetku Bohuchvala Berky z Dubé, roku 1663 je zničil požár. V roce 1713 zbyl jen Brandštejnský dům s hostincem. Barokní novostavba mohla vzniknout již během druhé poloviny 17. století, nebo až kolem roku 1725, kdy se dům uvádí jako nově postavený. Roku 1778 byl dům adaptován na hotel, jemuž sloužil dlouhodobě a opět po roce 2005.
V letech 1816 a 1824 došlo ke klasicistním přestavbám Karla Schmidta a Josefa Krannera. Vnější podobu fasád a pavlačí dovršil roku 1860 J. Šíma.[2]
Když při revoluci 12. června roku 1848 oknem protějšího domu prolétla střela určená generálu Windischgrätzovi, která usmrtila jeho manželku, pobývali v ústraní hotelového pokoje U Zlatého anděla dva delegáti Slovanského sjezdu Jan Helcelet a Jerzy Henryk Lubomirski, kteří připravovali petici císaři.[3]
Slavní hosté[editovat | editovat zdroj]
Ruský revolucionář a anarchista Michail Bakunin (1848), královna dánská (1862), saský král s rodinou (1866), hannoverský král s rodinou (1866), později kurfiřt hesenský, řecká královna a další hosté, jejichž pamětní kniha byla v hotelu zachována ještě v roce 1903.[4]
Podobu hotelu po roce 1860 zachytil v kresbě Jindřich Eckert.[5]
V 60.–80. letech 20. století zde byly kanceláře OPBH a v bočním křídle do Králodvorské ulice obchod s polotovary.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Čtyřkřídlý objekt má hlavní třípatrovou budovu obrácenou do Celetné ulice a boční křídla do Králodvorské a do Templové ulice. Fasáda je šestiosá, střední dvojosý rizalit má v přízemí portál s bosovanou rustikou a kamenný klenák s tesaným akantovým listem pod volutou. V nadpraží je usazena kopie pozdně klasicistní sochy anděla z pozlaceného dřeva. V pravici pozdvihuje věnec slávy, v levici drží roh hojnosti, z něhož se sype ovoce a vyčnívá okřídlená hůl obchodníka.[6] Ve druhém patře je jeden střední balkón, v prvém a třetím patře dva, s částečně rekonstruovaným litinovým zábradlím. Balkóny jsou neseny litinovými konzolami s figurami gryfů.
Fasádu pater rovněž zdobí rustika, šambrány oken mají štukový dekor.
Fasáda do Královodvorské ulice je dvanáctiosá, v přízemí novodobě upravená. Fasáda do Templové ulice je zalomená, a tak opticky oddělená od hlavní budovy, zcela hladká.
Dvorní fasády mají klasicistní pavlače nesené krakorci a ve vyšších patrech uzavřené bedněním s polokruhovými okny. Východní partie přízemí a interiéry byly opakovaně přestavěny ve 20. století, dům je užíván jako průchodní.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Balkón -
Vstupní hala -
socha v obchodě -
Fasáda do Králodvorské ulice -
Portál průchodu z Králodvorské do Templové -
Dvůr a průchod z Králodvorské do Templové -
Zadní křídlo do Templové ulice
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Památkový katalog
- ↑ VLČEK 1996, s. 393-394
- ↑ PETRÁŇOVÁ Lydia, Domovní znamení staré Prahy. Panorama Praha 1988, s. 146
- ↑ RUTH, 1903, s. 110
- ↑ Archiv hl.m. Prahy, Sbírka fotografií, nedatovaný snímek kresby
- ↑ ŠTECH Václav Vilém, Pražská domovní znamení, SNKLHU Praha 1954, s. 45, obr. č. 179 datoval sochu do poloviny 19. století.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RUTH František, Kronika královské Prahy a obcí sousedních I. Pavel Körber Praha 1903, s. 110
- VLČEK Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy – Staré Město a Josefov, Academia, Praha 1996, ISBN 80-200-0563-3, s. 393-394
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům U Zlatého anděla na Wikimedia Commons