Páternoster

Animované schéma páternosteru

Tento článek pojednává o oběžném výtahu. O nejznámější křesťanské modlitbě (modlitbě Páně) pojednává článek Pater noster.

Páternoster (česky oběžný výtah) je druh výtahu s nepřetržitým řetězem kabin, vertikální dopravní zařízení pracující na plynulém oběžném principu. Podle nových právních a technických předpisů oběžné výtahy již nejsou druhem výtahu, ale patří obecně mezi zdvihací zařízení respektive zdvihadla.

V jedné výtahové šachtě jsou dvě řady kabin, z nichž se jedna pohybuje směrem nahoru a druhá dolů. Jednotlivé kabiny jsou umístěny těsně nad sebou. Tak mohou nepřetržitě odbavovat cestující, kteří mohou kdykoli nastoupit a kdykoli vystoupit v libovolném podlaží. Na konci směrové dráhy páternosteru je kolo, podél kterého je obtočen závěsný řetěz kabin. Kabina se tak ve sklepě či ve strojovně (v úvrati) posune do opačného dopravního směru. Kabina se tedy nepřeklopí, ale jen se horizontálně přesune. Páternostery jsou vybaveny čidly, která je zastaví v případě, že by pasažér uvízl mezi kabinou a vchodem.

První oběžný výtah na světě byl instalován roku 1884 v Londýně. Páternostery ale byly instalovány především v první polovině 20. století. Nejvhodnějšími objekty pro jejich využití jsou velké administrativní budovy, například banky, ministerstva, úřady a školy. V mnohých z nich také dodnes slouží. V době kolem vstupu Česka do EU se v médiích objevily informace, podle kterých páternostery nevyhovují evropským normám a nebudou moci být provozovány, tato informace však byla nepřesná, existující výtahy mohou být provozovány i nadále. Páternostery se totiž neřadí mezi „výtahy“, ale mezi „strojní zařízení“, čili se na ně nevztahují normy na výtahy.

Název pochází z modlitby Pater noster (česky Otčenáš), která se vkládá do modlitby růžence, jehož korálky vzdáleně mechanismus páternosteru připomínají.

Výhody a nevýhody páternosteru

Výhodami oběžného výtahu oproti běžnému druhu zdviže jsou vysoká přepravní kapacita, energetická nenáročnost, spolehlivost a rychlost použití, jimiž se páternostery blíží eskalátorům.

Nevýhodou je naopak praktická nemožnost přepravovat tělesně postižené osoby a malou rychlostí způsobená problematická použitelnost ve výškových budovách na větší mezipodlažní vzdálenosti.

Oběžné výtahy v legislativě a terminologii

Paternoster v pražském zdravotnickém středisku v Kartouzské ulici

Moderní páternoster v Berlíně

V době uvedení do provozu většina oběžných výtahů spadala pod pojem výtah. Nově vybudované by v Česku již pod tento pojem nespadaly.

O oběžných výtazích se zmiňovaly například § 209 a 212 vyhlášky č. 48/1982 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, později zrušená vyhláškou č. 192/2005 Sb.

Na oběžné výtahy se vztahovaly staré normy ČSN 27 4009 část 10 (Elektrické výtahy. Projektování a konstruování. Oběžné výtahy.), obecně též ČSN 27 4002 (Elektrické výtahy. Zřizování, zkoušení a provoz).

Nové normy o výtazích, ČSN EN 81–1 (Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž osobních, nákladních a malých nákladních výtahů. Část 1: Elektrické výtahy) a ČSN 81–80 (Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů. Existující výtahy. Část 80: Předpisy pro zvyšování bezpečnosti existujících výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů) ve vymezení předmětu své působnosti píší: „Tato norma neplatí pro zdvihací zařízení jako jsou oběžné výtahy.“ (Obě tyto normy jsou spolu s dalšími zahrnuty pod třídicí znak 27 4003.) Na oběžné výtahy se nevztahuje ani nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy a které je implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/16/ES.

Pro nové oběžné výtahy by platily obdobné obecné předpisy jako pro zdvihací plošiny k přepravě vozíčkářů, eskalátory nebo travelátory.

Seznam páternosterů v provozu

Bylo navrženo rozdělení článku a přenesení této části do nového článku s názvem Seznam páternosterů v Česku. K návrhu se můžete vyjádřit v diskusi.

Praha

• Magistrát hlavního města Prahy v budově Nové radnice, Mariánské náměstí 2, Praha 1
• Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí, Praha 1
• Ministerstvo práce a sociálních věcí, Na Poříčním právu 1/376, Praha 2
• Ministerstvo zahraničních věcí, Loretánské náměstí, Praha 1 (Černínský palác)
• Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku, Praha 1
• Ministerstvo zemědělství, Těšnov, Praha 1
• Ministerstvo dopravy, GŘ Českých drah, nábřeží Ludvíka Svobody Praha 1
• Městský soud v Praze, Slezská 9, Praha 2
• Ministerstvo obrany, GŠ, Vítězné náměstí 6, Praha 6 (http://paternoster.archii.cz/pn-generalni-stab-acr.html)
• Budova Českého rozhlasu (nejstarší páternoster v ČR), Vinohradská třída 12 (po opravě od 07/2009 opět v provozu, není přístupný veřejnosti)
• Palác Lucerna v Praze 1 na Novém Městě u vchodu do pasáže ze Štěpánské ulice (sídlo několika firem, přístup chráněn „bzučákem“)
• Palác YMCA, Na Poříčí 12, Praha 1
• Komerční banka na Václavském náměstí na Novém Městě v Praze 1 (v této budově jsou dva, jeden přístupný, druhý nepřístupný veřejnosti)
• Úřad městské části Praha 1 ve Vodičkově ulici (bývalá pojišťovna Sekuritas)
• Palác Dunaj, Praha 1, Národní 10 (nepřístupný veřejnosti)
• Budova Eurovia, Praha 1, Národní 138
• Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Náměstí Curieových 7, Praha 1 - Staré Město (mimo provoz)
• ČVUT v Dejvicích, Technická 2 a 4, Praha 6 (zde fungují tři, z toho dva v budovách Elektrotechnické fakulty, jeden v budově Strojní fakulty)
• Budova bývalých Elektrických podniků, Bubenská ulice, Praha 7 - Holešovice
• Úřad městské části Praha 7, Nábřeží kpt. Jaroše, Praha 7 - Holešovice
• Budova polikliniky Kartouzská 6, Praha 5 - Smíchov (zlikvidován)
• Budova polikliniky Pod Marjánkou 12, Praha 6 - Břevnov
• Budova České správy sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5

Středočeský kraj

• Kancelářská budova KAUČUK, a.s., Kralupy nad Vltavou
• Budova SOUs Škoda Auto Mladá Boleslav (v provozu, běžné veřejnosti nepřístupný)

Plzeňský kraj

• Budova Magistrátu města Plzně, Škroupova

Ústecký kraj

• Kancelářská budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie), Ústí nad Labem
• Budova bývalých Báňských staveb, Most, třída Budovatelů

Liberecký kraj

• Budova sídla Libereckého kraje v Liberci
• Budova bývalého podniku Skloexport, a.s., v Liberci (v současné době je budova uzavřena)
• Budova městského úřadu v Jablonci nad Nisou, Mírové náměstí
• Budova bývalého podniku Jablonex v Jablonci nad Nisou, Palackého 41

Královéhradecký kraj

• Budova bývalého ředitelství státních drah v Hradci Králové
• Budova Polikliniky na Slezském předměstí v Hradci Králové

Jihomoravský kraj

• Vysoké učení technické v Brně – Fakulta strojního inženýrství
• Budova pošty v Brně u hlavního nádraží (mimo provoz)
• Budova magistrátu města Brna, Malinovského náměstí

Moravskoslezský kraj

• Magistrát města Ostravy na Prokešově náměstí v Ostravě
• Budova ředitelství OKD, Ostrava (běžně veřejnosti nepřístupný)
• Budova ředitelství ArcelorMittal, Ostrava-Kunčice
• Budova bývalého podniku Vítkovické stavby, a.s., Ostrava-Vítkovice
• Budova ředitelství Válcoven plechu (dnes ArcelorMittal) ve Sviadnově

Zlínský kraj

• Budova Zlínského krajského úřadu ve Zlíně (správní budova č. 21) – nejvyšší páternoster v České republice
• Budova centroprojektu ve Zlíně
• Budova firmy Barum Continental spol. s r.o., Otrokovice

Externí odkazy

• paternoster.archii.cz – české stránky o oběžných výtazích