Páternoster

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Animované schéma páternosteru
Tento článek pojednává o oběžném výtahu. O nejznámější křesťanské modlitbě (modlitbě Páně) pojednává článek Pater noster.

Páternoster (česky oběžný výtah) je druh výtahu s nepřetržitým řetězem kabin, vertikální dopravní zařízení pracující na plynulém oběžném principu. Podle nových právních a technických předpisů oběžné výtahy již nejsou druhem výtahu, ale patří obecně mezi zdvihací zařízení respektive zdvihadla.

Princip[editovat | editovat zdroj]

V jedné výtahové šachtě jsou dvě řady kabin, z nichž se jedna pohybuje směrem nahoru a druhá dolů. Jednotlivé kabiny jsou umístěny těsně nad sebou. Tak mohou nepřetržitě odbavovat cestující, kteří mohou kdykoli nastoupit a kdykoli vystoupit v libovolném podlaží. Na konci směrové dráhy páternosteru je kolo, podél kterého je obtočen závěsný řetěz kabin. Kabina se tak ve sklepě či ve strojovně (v úvrati) posune do opačného dopravního směru. Kabina se tedy nepřeklopí, ale jen se horizontálně přesune. Páternostery jsou vybaveny čidly, která je zastaví v případě, že by pasažér uvízl mezi kabinou a vchodem.[1]

Využití[editovat | editovat zdroj]

První oběžný výtah na světě byl instalován roku 1884 v Londýně.[1] Páternostery ale byly instalovány především v první polovině 20. století. Nejvhodnějšími objekty pro jejich využití jsou velké administrativní budovy, například banky, ministerstva, úřady a školy. V mnohých z nich také dodnes slouží.

V době kolem vstupu Česka do EU se v médiích objevily informace, podle kterých páternostery nevyhovují evropským normám a nebudou moci být provozovány, tato informace však byla nepřesná, existující výtahy mohou být provozovány i nadále. Páternostery se totiž neřadí mezi „výtahy“, ale mezi „strojní zařízení“, čili se na ně nevztahují normy na výtahy.

Název pochází z modlitby Pater noster (česky Otčenáš), která se vkládá do modlitby růžence, jehož korálky vzdáleně mechanismus páternosteru připomínají.[1]

Výhody a nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Výhodami oběžného výtahu oproti běžnému druhu zdviže jsou vysoká přepravní kapacita, energetická nenáročnost, spolehlivost a rychlost použití, jimiž se páternostery blíží eskalátorům.

Nevýhodou je naopak praktická nemožnost přepravovat tělesně postižené osoby a malou rychlostí způsobená problematická použitelnost ve výškových budovách na větší mezipodlažní vzdálenosti.

Oběžné výtahy v legislativě a terminologii[editovat | editovat zdroj]

Paternoster v pražském zdravotnickém středisku v Kartouzské ulici
Moderní páternoster v Berlíně

V době uvedení do provozu většina oběžných výtahů spadala pod pojem výtah. Nově vybudované by v Česku již pod tento pojem nespadaly.

O oběžných výtazích se zmiňovaly například § 209 a 212 vyhlášky č. 48/1982 Sb. Českého úřadu bezpečnosti práce, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, později zrušená vyhláškou č. 192/2005 Sb.

Na oběžné výtahy se vztahovaly staré normy ČSN 27 4009 část 10 (Elektrické výtahy. Projektování a konstruování. Oběžné výtahy.), obecně též ČSN 27 4002 (Elektrické výtahy. Zřizování, zkoušení a provoz).

Nové normy o výtazích, ČSN EN 81–1 (Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž osobních, nákladních a malých nákladních výtahů. Část 1: Elektrické výtahy) a ČSN 81–80 (Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů. Existující výtahy. Část 80: Předpisy pro zvyšování bezpečnosti existujících výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů) ve vymezení předmětu své působnosti píší: „Tato norma neplatí pro zdvihací zařízení jako jsou oběžné výtahy.“ (Obě tyto normy jsou spolu s dalšími zahrnuty pod třídicí znak 27 4003.) Na oběžné výtahy se nevztahuje ani nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy,[2] a které je implementací směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/16/ES.

Pro nové oběžné výtahy by platily obdobné obecné předpisy jako pro zdvihací plošiny k přepravě vozíčkářů, eskalátory nebo travelátory.[3][4]

Seznam českých páternosterů v provozu[editovat | editovat zdroj]

Praha[editovat | editovat zdroj]

Středočeský kraj[editovat | editovat zdroj]

Plzeňský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Budova Magistrátu města Plzně, Škroupova

Ústecký kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Kancelářská budova Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie), Ústí nad Labem
  • Budova bývalých Báňských staveb, Most, třída Budovatelů

Liberecký kraj[editovat | editovat zdroj]

Královéhradecký kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Budova bývalého ředitelství státních drah v Hradci Králové
  • Budova Polikliniky na Slezském předměstí v Hradci Králové

Jihomoravský kraj[editovat | editovat zdroj]

Moravskoslezský kraj[editovat | editovat zdroj]

Zlínský kraj[editovat | editovat zdroj]

  • Budova Zlínského krajského úřadu ve Zlíně (správní budova č. 21) – nejvyšší páternoster v České republice
  • Budova centroprojektu ve Zlíně
  • Budova firmy Barum Continental spol. s r.o., Otrokovice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KONÁRKOVÁ, Marika. Co zažijete, když z páternosteru nevystoupíte. Novinky.cz [online]. 2013-07-31 [cit. 2013-11-20]. Dostupné online.  
  2. Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, Sbírka zákonů, částka č. 9/2003
  3. směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES (novelizace 98/79/ES), implementovaná v nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení, Sbírka zákonů, částka č. 9/2003
  4. směrnice Rady 73/23/EHS (novelizace 93/68/EHS), implementovaná v nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrické zařízení nízkého napětí, Sbírka zákonů, částka č. 9/2003

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]