František Václav Peřinka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z František Vácslav Peřinka)
František Václav Peřinka
František Václav Peřinka
František Václav Peřinka
Narození26. února 1878
samota Koráb u Mikulovic
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. září 1949 (ve věku 71 let)
Kroměříž
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníKroměříž
Povoláníspisovatel, topograf, archivář a publicista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Václav Peřinka, též Vácslav (26. února 1878 samota Koráb[1] u Mikulovic14. září 1949 Kroměříž), byl regionální archivář a historik. Zabýval se dějinami Moravy, napsal řadu vlastivědných monografií.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Čestný hrob na kroměřížském hřbitově

Narodil se 26. února 1878 v rodině chudého hrnčíře na samotě Koráb. Samota se nachází blízko Mikulovic v lese u okresní silnice do Horních Dunajovic. V Mikulovicích absolvoval i obecnou školu. Byl nadaným žákem a proto odešel na nižší gymnázium do Třebíče. Zde došlo k setkání s profesorem Rypáčkem, které ovlivnilo celý jeho další život. Profesor Rypáček v něm vzbudil zájem o historii. F. V. Peřinka pak pokračoval ve svém studiu na vyšším gymnáziu v Kroměříži.

Jeho zájem o historii jej přivedl ke kroměřížskému zámeckému archivu, který obsahoval pro budoucího historika neocenitelné zdroje informací. Snad již tam začal přemýšlet o zpracování historie Jižní Moravy.

Zkoušel pokračovat ve studiu v Praze na univerzitě, kde mimo jiné navštěvoval i národopisné přednášky profesora Zíbrta. Studia ukončil předčasně z finančních důvodů. Vrátil se zpět na Moravu, kde pracoval nejdříve jako učeň v lékárně, ale pak byl přijat na berní úřad ve Znojmě.

Byl aktivní v českých spolcích, ve kterých přednášel o historii. Přispíval i do novin. Tyto aktivity nebyly v té době jeho nadřízenými přijímány kladně, což vedlo k tomu, že byl přeřazován z místa na místo. Vystřídal několik moravských měst a v roce 1906 se dostal zpět do Kroměříže.[3] V Kroměříži byl až do roku 1914 kdy začala první světová válka.

Během války působil v Brně[4] a po válce odešel na Slovensko. Působil na několika místech. Byl v Ružomberku, ale i Bratislavě. V roce 1939 se vrátil zpět do Kroměříže, kde ve věku 71 let 14. září 1949 zemřel[5] a je pohřben na hřbitově v Kroměříži.[6] Od roku 1939 až do své smrti žil v měšťanském domě u kroměřížské radnice, na kterém mu byla v roce 1959 umístěná pamětní deska. Dne 19. listopadu 1945 byl jmenován čestným občanem města Kroměříž.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

F. V. Peřinka na všech svých působištích pracoval jako důkladný a systematický historik-badatel. Soustředil se zvláště na církevní dějiny. Začal publikovat již v 21 letech. Během života publikoval v různých časopisech i sbornících. Například: Od Horácka k Podyjí (1924–1938), Selský archiv, Prúdy, Slovenský deník, Časopis muzea moravského.

Jeho práce jsou spojeny s místy jeho působišť. Nejrozsáhlejší jsou jeho Dějiny města Kroměříže. Toto dílo má několik svazků a v souhrnu více než 4000 stran. Zachycuje v něm dějiny města od prvních zmínek po rok 1938. S jeho působením na Znojemsku je spojeno jeho dílo Vlastivěda moravská. Toto dílo má tři části podle tehdejších okresů: Jaroslavický okres, Vranovský okres a Znojemský okres.

Soupis knih[editovat | editovat zdroj]

  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Znojemský okres, Muzejní spolek v Brně, 1904. 551 s.[p 1]
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Jaroslavický okres, Muzejní spolek v Brně, 1905. 141 s.
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Vranovský okres.,1906. 196 s.
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda Moravská / Valašskokloboucký okres.[p 2]
  • František Vácslav Peřinka: Veselé putovanie po Slovensku: Kniha ľudového humoru a vtipu, 1934.
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Hradištský kraj, Kroměřížský okres
  • František Vácslav Peřinka: Na Znojemsku sebrané doplňky Bartošova dialektického slovníku moravského
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Olomoucký kraj, Kojetský okres
  • František Vácslav Peřinka: Ze starého Kroměříže: Kulturně-histor. obr. mosaikové
  • PEŘINKA, František Vácslav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Zdounecký okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1910. 460 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl I., Obsahující dobu po rok 1620 / dle původních pramenů vypravuje Frant. Vácsl. Peřinka. Kroměříž: Obecní rada, 1913. 544 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže : (dějiny let 1619-1695) ; Díl druhý ; část I., Kroměříž za války třicetileté ; část II., Nový život - Biskup Karel z Lichtenštejna / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Národní výbor, 1947. 1072 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl II, Část 3., Pohled právní, hospodářský a kulturní / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1948. 434 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. Díl druhý, Část čtvrtá / dle původních pramenů vypravuje František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Místní národní výbor, 1949. 798 s. 
  • PEŘINKA, František Vácslav. Dějiny města Kroměříže. 3. díl, Obsahující místopis / František Vácslav Peřinka. Kroměříž: Městský osvětový sbor, 1940. 956 s. 
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Hradištský kraj, Val.-Klobucký okres
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Vizovský okres
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Znojemský kraj, Znojemský okres
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Hradištský kraj, Vizovský okres
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Hradištský kraj, Zdounecký okres
  • František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská / Místopis Moravy, Znojemský kraj, Vranovský okres

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ve Znojemském okrese zachycuje dějiny Znojma i okolních obcí až do druhé poloviny 18. století.
  2. Dílo obsahuje mimo jiné i cenný popis funkcí rychtářů a fojtů a také reprodukce pečetí cechů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Mikulovice
  2. Římskokatolická farnost, Valašské klobouky, regionální osobnosti. www.faraklobouky.cz [online]. [cit. 2012-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-23. 
  3. Pinkava, Jaroslav : F. V. Peřinka. Ojedinělý badatel. Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 2004, 71 s.
  4. Vlastivědný věstník moravský. Brno 1978.
  5. Vlastivědný věstník moravský. Roč.25, sešit 1. Brno, Musejní spolek 1973.
  6. Evidence hrobových míst správy kroměřížského hřbitova

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zezulová, Jitka: Vlastivěda moravská a František Vácslav Peřinka. In: 100 let Vlastivědy moravské a vlastivědná práce na Moravě. 24. mikulovské sympozium 14.-15. října 1998. Mikulov, Státní okresní archiv Břeclav 1999
  • Slaboch, Martin: Staré rody z bývalého valašskoklobuckého okresu. GaHL 25, 2005, č. 3-4, s. 70-72.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]