Řecká menšina v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Za příslušníky řecké menšiny v Česku jsou považováni občané ČR hlásící se k řecké národnosti, a občané Řecké republiky mající v ČR krátkodobý, či trvalý pobyt. Podle údajů z roku 2008 se cca 3500 občanů České republiky hlásilo k řecké národnosti[1] a dle údajů z roku 2009 žije v ČR 860 občanů Řecké republiky s krátkodobým, či trvalým pobytem.[2] Většina z nich žije v Praze, ve Slezsku (Krnov, Bruntál, Karviná, Třinec, Zlaté Hory) a na severní Moravě (Šumperk).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vznik této menšiny spadá do období po druhé světové válce. Po skončení řecké občanské války se v letech 1948-1949 usadilo na území tehdejší Československé republiky více než 12 000 emigrantů. Jednalo se převážně o občany levicového zaměření, ale např. i několik desítek válečných zajatců z řad královské armády. V první vlně v roce 1948 dorazilo přes 3000 dětí, na přelomu let 1948 - 1949 je následovali dospělí. Po nezbytné aklimatizaci v karanténních táborech (Lešany u Benešova, Mikulov, Svatobořice u Kyjova, Těchonín) následovalo usídlení emigrantů v příhraničních okresech severní Moravy a severozápadních Čech. Zpočátku izolovaná skupina se v polovině 50. let adaptovala a postupně se Řekové rozmístili téměř po celé republice. V 70. letech 20. století žilo v celém Československu 15 tisíc Řeků, z toho 900 v Krnově.[3] Část z nich, zejména ti starší, se snažili vrátit po pádu vlády řecké vojenské junty do své vlasti, což se jim dařilo ve větší míře teprve až v 80. letech 20. století.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Dle výsledků sčítání lidu k 3. 3. 1991 se 3379 občanů ČR hlásilo k řecké národnosti. V roce 2008 bylo toto číslo přibližně 3500.

Na území ČR dnes existuje jedenáct řeckých komunit ve městech Bohumín, Havířov, Jeseník, Karviná, Krnov, Ostrava, Třinec, Šumperk, Vrbno pod Pradědem, Javorník a Zlaté Hory.[1] Všech těchto jedenáct obcí je součástí Asociace řeckých obcí v České republice. V ČR působí také mnoho jiných spolků a sdružení, jejichž činnost je spojena s touto menšinou: Společnost přátel Nikose Kazantzakise, Nadační fond Hellenika a Lyceum Řekyň v České republice.

Podle předsedy Asociace řeckých obcí v ČR Christose Bialase se v roce 2011 kvůli nepokojům v Řecku vrátily do Česka desítky rodin a stovky dalších o stěhování uvažují.[3] Do ČR přijíždějí Řekové za prací často na pozvání mezinárodních společností.

Řecké komunity pravidelně pořádají akce kulturního a společenského charakteru, setkání starší i mladší generace. Ve většině obcí probíhá výuka řečtiny a řeckých tanců.

Známí příslušníci menšiny[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b (anglicky)Řecké ministerstvo zahraničí o vztazích s ČR
  2. ČSÚ: Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství - k 31. 12. 2009
  3. a b MOTÝL, Ivan. Řekové se vracejí do „svého“ Česka. Týden. , čís. 43/2011, s. 14-15.  
  4. Karagavrilidis Jordanis
  5. „Zeman na hrad,“ pěje komunista Statis Prusalis

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOTU, Antula, KONEČNÝ, Milan: Řečtí uprchlíci. Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1948-1989. Praha 2005
  • CIRONIS, Petros: Akce „Řecké děti 1948“. Dokumenty, vzpomínky a komentáře na emigraci hellénských dětí v roce 1948 do Československa. Rokycany 2001
  • HRADEČNÝ, Pavel: Řecká komunita v Československu. Její vznik a počáteční vývoj (1948-1954). Studijní materiály Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2000

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]