Yaqut al-Hamawi ar-Rumi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Yaqut al-Hamawi ar-Rumi, (* 1179 - 20. srpna 1229 v Aleppu) celým jménem arabsky: شهاب الدين أبو عبد الله عبد الله بن ياقوت الحموي الرومي Šihāb ad-Dīn Abū ʿAbd Allāh bin Yāqūt al-Ḥamawī ar-Rūmī, byl geograf a spisovatel řeckého původu. [Nisba] v jeho jméně ar-Rūmī poukazuje na skutečnost, že se narodil v nearabské rodině na byzantském území.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ještě jako dítě padl do islámského zajetí a v Bagdádu jej koupil kupec ͑Askar ibn Abī Naṣr ibn Ibrahīm al-Hamawī. Jeho pán byl kupec, který pocházel původně ze Sýrie, se usadil v Bagdádu a obchodoval se zbožím ze zámoří. Brzy poté, co k sobě Yaqūta vzal, objevil jeho nadání a vlohy. Jeho rozhodnutí poslat jej do školy, kde se Yaqūt naučil číst a psát, předurčilo Yaqūtův další vývoj. Brzy se stal účetním a osobním sekretářem svého pána. Získal si natolik jeho důvěru, že jej jeho pán o několik let později poslal na první cestu na ostrov Kíš v Perském zálivu. Pravděpodobně proběhla jeho první cesta úspěšně, protože jej jeho pán brzy vyslal na další. Kromě ostrova Kíš navštívil Yaqūt v ͑Askarových službách i Damašek a města severně od Bagdádu. Kolem roku 1200 došlo ale k nedorozumění mezi Yaqūtem a jeho pánem a jejich cesty se rozešly. Yaqūt si v této době vydělával na živobytí opisováním knih. Ačkoliv došlo před smrtí jeho pána k oboustrannému usmíření a Yaqūt se s pozůstalými finančně vyrovnal (navíc nabyl svobody), rozhodl se v dřívějších obchodech svého pána nepokračovat. Místo toho se vydal jako svobodný kupec na cesty. Nedlouho poté dorazil do Aleppa, kde poznal tamějšího vezíra al-Qifṭīho, jenž hrál v pozdějším Yaqūtově životě významnou roli. 1213 se vydal Yaqūt opět na cesty, tentokrát bylo jeho cílem město Tabríz. Zde nezůstal dlouho a cestoval zpět do Aleppa, ale tentokrát zůstalo Aleppo jen krátkou zastávkou na jeho cestě do Egypta. V Egyptě žil nejen jako obchodník a knihkupec, ale věnoval se i literární činnosti. Jeho pobyt v Egyptě neměl ale dlouhého trvání, a po dvou letech odcestoval do Damašku. Zde se ale zapletl do nábožensky-politického sporu a byl nucen urychleně město opustit. Necítil se jistě ani pod ochranou rukou aleppského vezíra al-Qifṭī, a proto cestoval přes Arbil a Mosul do Chorasánu. Usadil se v Mašhadu a z jeho díla je zřejmé, že byl velmi nadšen z tamějších knihoven. V roce 1218 se rozhodl pro sepsání svého nejdůležitějšího díla Geografického lexikonu; muʿǧam al-buldān; معجم البلدان. Nato následovalo několik cest až k Aralskému jezeru a severně od Mašhadu. Roku 1219 padl do rukou Mongolů a jen s těží se mu podařilo uprchnout. Zanechal za sebou všechen svůj majetek a prchal až k Arbilu a pak až k Mosulu. Ani zde ale nebyl před mongolskými nájezdníky v bezpečí a vzhledem k tomu, že všechen svůj majetek ztratil, obrátil se pro pomoc k aleppskému vezírovi. Ten jeho prosbě o pomoc vyhověl a tak dorazil 1221 Yaqūt opět do Aleppa. Zde začal intenzivně, pod ochranou rukou vezíra al-Qifṭī, pracovat na svém Geografickém lexikonu. Z poznámek učence Ibn al-Muwaffaqa, se kterým Yaqūt často diskutoval o arabské gramatice je zřejmé, že se Yaqūt až do své smrti v roce 1229 zdržoval v Aleppu. Zemřel zde v den, kdy se rozhodl vyrazit opět do Egypta. Jeho dílo nebylo dokončeno, dle jeho představ.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Většina jeho děl je nenávratně ztracena a čtyři jeho knihy, které máme k dispozici, nejsou kompletně dochovány. Z jednoho existují jen střípky z textů. Rekonstrukce některých údajně nenávratně ztracených kapitol je ale díky běžné praxi arabských autorů, kterou je opisování celých pasáží z děl jiných spisovatelů, aniž by udali nebo citovali svůj zdroj, je možná, ale velmi namáhavá. Nejlépe dochovány jsou: Muʿǧam al-buldān a Muʿǧam al-ʾudabāʾ. Muʿǧam al-ʾudabāʾ je biografický slovník důležitých osobností, které se věnovaly literatuře. V arabštině byl tento slovník vydán D.S. Margoliouthem v letech 1923 -1931. Muʿdjam al-buldān je pravděpodobně jeden z nejdůležitějších dochovaných zdrojů arabské geografie. Nejen, že jsou zde znázorněny arabské středověké představy světa, ale Yaqūt zde ke každému tématu představuje několik verzí a nechává na samostatném čtenáři, aby si vytvořil svůj vlastní úsudek.

  • Muʿdjam al-buldān [Jacut’s Geographisches Wörterbuch]. Bde I-VI. Ed. F. Wüstenfeld, Leipzig 1866-73; 1924. Reprint Tehran 1965; Beirut 1955-7; Frankfurt 1994. ISBN 3-8298-1197-7 (Originál v arabštině, předmluva v němčině ISBN 964-435-979-8)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

BLACHERE, Robert. Enzyklpaedie des Islām. Leiden : Brill, 1934.  

BROCKELMANN, Carl. Geschichte der arabischen Literatur. Leiden : Brill, 1943.  

GILLIOT, Cl.. The Encyclopaedia of Islam. Leiden-London : [s.n.], 2002.  

HEER, F.Justus. Die historischen und geographischen Quellen in Jāqūt’s Geogra-phischem Wörterbuch. Strassburg : Karl J. Trübner, 1898.  

HALM, Heinz. Die Araber. Von der vorislamischen Zeit bis zur Gegenwart. Múnchen : C.H.Beck, 2006.  

WÜSTENFELD, Ferdinand. Die Geschichtschreiber der Araber und ihre Werke. Göttingen : Dieterichsche Verlags- Buchhandlung, 1882.