Anaximandros
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Anaximandros (řecky: Ἀναξίμανδρος / Anaxímandros), též Anaximandros z Mílétu, (okolo 610 př. n. l. – okolo 546 př. n. l.) byl starořecký filosof, představitel tzv. mílétské školy. Spolu se svým učitelem Thalétem patří k zakladatelům filosofie jako samostatné vědy.
Obsah |
[editovat] Život
O jeho životě se mnoho nezachovalo. Pocházel z města Milétu v Malé Asii, stejně jako jeho učitel a příbuzný Thalés a žák Anaximenés. Napsal dnes již skoro nedochovaný spis o próze či knihu O přírodě (550 př. n. l.). Svým zkoumáním starších teorií se snažil je zdokonalit a vytvořit lepší.
[editovat] Apeiron
Dle Anaximandra svět nepochází z jedné materiální pralátky (voda či vzduch); nesčetné světy vznikají a zanikají vydělováním protikladů z božského neomezena (řec. apeiron); z této rovnováhy vychází teplo a chladno, vlhko a sucho, čímž vznikají čtyři živly a ustavují tak věci. Tato pralátka je nekonečná a věčná a je pořád v pohybu. Je to vesmírný řád, platící úplně pro vše, co se ve vesmíru nachází. Staří Řekové totiž věřili, že vše je živé (i kameny, země). A právě podle Anaximandra je zdrojem životní aktivity právě apeiron. Dokladem tohoto učení je jeden z mála přímých zlomků:
- Ze kterých jest jsoucím věcem vznik,
- do těchto nastává i zánik,
- podle nutnosti.
- Neboť vše si navzájem platí pokutu a pokání za své bezpráví,
- podle pořadí času.[1]
[editovat] Kosmologie a kosmogonie
Anaximandros učil, že Země je kamenný válec ve vzdušném prostoru a na začátku svého vzniku byla tekutá a plula volně v prostoru. Vyschla a díky dopadajícímu nebeskému ohni vznikli první živočichové a rostliny. Ti nejdříve žili ve vodě, později vystoupili na souš a stali se z nich také lidé. Snad jako první myslel, že Země je samostatné kosmické těleso. Svým tvrzením o akvatickém původu života předznamenal Darwinovu teorii:
- Anaximandros říká, že první živočichové se zrodili ve vlhku a že je obklopovala ostnatá kůra. Když pak pokročili věkem, vystoupili na souši a po krátký čas přežívali, když se kůra zlomila.[2]
Hvězdy považoval Anaximandros za ohnivý prstenec kolem Země. Vytvořil jednoduchá pravidla gravitace, mapu světa vycházející z babylonských vzorů a sluneční hodiny. Mechanicky vysvětlil pravidelnost oběhu hvězd a sestavil model oblohy, kde byla středem Země.
[editovat] Odkazy
- ↑ Zlomek A 30/1 (Aetios V, 19, 4). Překlad Z. Kratochvíl.
- ↑ Zlomek B 1 (Simplikios, Physica 24, 13). Překlad Z. Kratochvíl.
[editovat] Na internetu
|
|||||||||||||||||||||||
