Anaximandros

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Imaginární podobizna Anaximandra na vatikánské fresce Athénská škola od Rafaela Santiho

Anaximandros (řecky: Ἀναξίμανδρος / Anaxímandros), též Anaximandros z Mílétu, (okolo 610 př. n. l. – okolo 546 př. n. l.) byl starořecký filosof, představitel tzv. mílétské školy. Spolu se svým učitelem Thalétem patří k zakladatelům filosofie jako samostatné vědy.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Anaximander.[1][2]

Život[editovat | editovat zdroj]

O jeho životě se mnoho nezachovalo. Pocházel z města Milétu v Malé Asii, stejně jako jeho učitel a příbuzný Thalés a žák Anaximenés. Napsal spis o próze či knihu O přírodě (550 př. n. l.), z nichž se ale zachovaly pouze zlomky. Svým zkoumáním starších teorií se snažil je zdokonalit a vytvořit lepší.

Apeiron[editovat | editovat zdroj]

Dle Anaximandra svět nepochází z jedné materiální pralátky (voda či vzduch); nesčetné světy vznikají a zanikají vydělováním protikladů z božského neomezena (řec. apeiron); z této rovnováhy vychází teplo a chladno, vlhko a sucho, čímž vznikají čtyři živly a ustavují tak věci. Tato pralátka je nekonečná a věčná a je pořád v pohybu. Je to vesmírný řád, platící úplně pro vše, co se ve vesmíru nachází. Staří Řekové totiž věřili, že vše je živé (i kameny, země) a podle Anaximandra je zdrojem životní aktivity právě apeiron. Dokladem tohoto učení je jeden z mála zachovaných přímých zlomků:

Ze kterých jest jsoucím věcem vznik,
do těchto nastává i zánik,
podle nutnosti.
Neboť vše si navzájem platí pokutu a pokání za své bezpráví,
podle pořadí času.[3]

Kosmologie a kosmogonie[editovat | editovat zdroj]

Anaximandros učil, že Země je kamenný válec ve vzdušném prostoru a na začátku svého vzniku byla tekutá a plula volně v prostoru. Vyschla a díky dopadajícímu nebeskému ohni vznikli první živočichové a rostliny. Ti nejdříve žili ve vodě, později vystoupili na souš a stali se z nich také lidé. Snad jako první myslel, že Země je samostatné kosmické těleso. Svým tvrzením o akvatickém původu života předznamenal Darwinovu teorii:

Anaximandros říká, že první živočichové se zrodili ve vlhku a že je obklopovala ostnatá kůra. Když pak pokročili věkem, vystoupili na souši a po krátký čas přežívali, když se kůra zlomila.[4]

Hvězdy považoval Anaximandros za ohnivý prstenec kolem Země. Vytvořil jednoduchá pravidla gravitace, mapu světa vycházející z babylonských vzorů a sluneční hodiny. Mechanicky vysvětlil pravidelnost oběhu hvězd a sestavil model oblohy, kde byla středem Země.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Pythagoras, str. 30, č. mapového listu 2, ISBN 80-85277-10-7
  2. Crater Anaximander on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  3. Zlomek B 1 (Simplikios, Physica 24, 13). Překlad Z. Kratochvíl.
  4. Zlomek A 30/1 (Aetios V, 19, 4). Překlad Z. Kratochvíl.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KOČANDRLE, Radim. Anaximandros z Mílétu. Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2010. 385 s. ISBN 978-80-87378-66-3.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Anaximander ve Wikimedia Commons