Sedm mudrců
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sedm mudrců je označení užívané v starořecké tradici pro slavné Řeky archaického období, kteří prosluli praktickou životní moudrostí shrnovanou do stručných a později hojně tradovaných vět. Tyto výroky (např. „Ničeho příliš“, „Poznej sám sebe“), které jsou mudrcům připisovány, v sobě obsahují pravidla archaické řecké etiky a často zůstávaly živé a byly rozvíjeny v pozdější antické filozofii. Výčet osob, které jsou mezi sedmi mudrci uváděny, nebyl vždy stejný u všech autorů. Číslo sedm bylo zvoleno pro svou symboliku, již staří Sumerové měli "sedm ochraných duchů". Vždy jsou mezi ně počítáni:
Na dalších místech bývají nejčastěji uváděni např.:
a řada dalších.
[editovat] Literatura
- KRATOCHVÍL, Zdeněk. Mýtus, filosofie a věda, I. Antika. Praha : ČSAV, 1989. s. 13-14.
|
|||||||||||||||||||||||

