Starověká filosofie

Starověká filosofie (její západní část se označuje jako antická filosofie) je rané období rozvoje filosofie, na které na Západě navazuje středověká filosofie. Rozhraní mezi filosofickým starověkem a středověkem není ovšem ostré. Někteří autoři do středověké filosofie řadí již pozdně antickou patristiku pro její křesťanský charakter; často se jako přelomová postava antické a středověké filosofie uvádí Boëthius, který zemřel roku 525.

Antická filosofie na Západě začíná starořeckou filosofií (presókratici, Platón, Aristotelés aj.), na niž navazují pozdější římští (např. Cicero, Lucretius, Marcus Aurelius), židovští (Filón), raně křesťanští (Augustinus) a islámští (Avicenna) myslitelé.

Východní myšlení se nejvýznamněji rozvinulo v Indii (védy, jóga, buddhismus aj.) a v Číně (konfucianismus, taoismus).