Avarština
| Avarština (Авар мацӀ) | |||
|---|---|---|---|
| Rozšíření: | |||
|
Počet mluvčích: |
788 960 [1] |
||
|
Klasifikace: |
|||
| Písmo: | Cyrilice | ||
| Postavení | |||
| Regulátor: |
není stanoven |
||
| Úřední jazyk: | |||
| Kódy | |||
| ISO 639-1: | av | ||
| --- |
|
||
| SIL: | ava | ||
| Wikipedie | |||
| av.wikipedia.org | |||
Moderní avarština (магӀарул мацӀ, Авар мацӀ) patří mezi severovýchodokavkazské jazyky.
Obsah |
[editovat] Rozšíření
Používá se především ve východních a jižních částech Dagestánu a v regionu Zakatala v Ázerbájdžánu. Malé komunity mluvčích žijí také v Čečensku a Kalmycku, v Gruzii, v Kazachstánu, Jordánsku a v oblasti kolem Marmarského moře v Turecku. Celkem ji používá asi 790 000 mluvčích.[1]
Je jedním z šesti literárních jazyků Dagestánu. Není zde používána jen Avary, ale slouží také jako komunikační jazyk mezi různými etnickými a jazykovými skupinami.
[editovat] Dialekty
Avarština se dělí na dvě hlavní skupiny dialektů. Na severní, kterou používá avarská literatura, jež zahrnuje dialekty Khunzakh, Kazbek, Gunib, Gumbet a další a na jižní jež zahrnuje dialekty Andalal, Gidatl', Antsukh, Charoda, Tlyarata, Cumada, Cunta a další. Má patnáct mluvených dialektů, jež mnoho lingvistů považuje za samostatné jazyky:
- Bagulalštinu
- Chamalalštinu
- Budukhštinu
- Botlikhštinu
- Andištinu
- Godoberištinu
- Khvarsištinu
- Ginughštinu
- Hunzibštinu
- Bezhtaštinu
Jsou pojmenovány podle jednotlivých kmenů které tyto dialekty používají.
[editovat] Písmo
Až do 15. století pro zápis používala gruzínské písmo. Od 17. století pak upravené arabské písmo známé jako ajam jež je stále živé. V rámci jazykové politiky Sovětského svazu byl v roce 1928 ajam nahrazen latinkou a následně v roce 1938 cyrilicí.
[editovat] Historie
Literární jazyk je založen na obecném dialektu болмацӀ (bolmaċ) dříve používaného pro komunikaci mezi mluvčími různých jiných dialektů a jazyků. bolmaċ měl v podstatné míře původ v nářečí Khunzakh a ovlivněn byl také jižními dialekty. Dnes naopak literární jazyk ovlivňuje jednotlivá nářečí a stírá jejich vzájemné rozdíly.
Nejznámější osobností moderní avarské literatury je dagestánský lidový básník Rasul Gamzatov (zemřel 3. ledna 2003). Ruským překladům jeho básní se dostalo rozšíření po celém Sovětském svazu.
[editovat] Příklady
| Ahoj! | ВорчӀами! | Worç̇ami! |
| Jak se máte? | Щиб хӀал бугеб? | Ŝib ẋal bugeb? |
| Jak se jmenujete? | Дуда цӀар щиб? | Duda ċar ŝib? |
| Jaký je váš věk? | Чан сон дур бугеб? | Çan son dur bugeb? |
| Kam jdete? | Киве мун унев вугев? | Kiwe mun unew wugew? |
| Omlouvám se! | ТӀаса лъугьа! | Ṭasa łuha! |
| Staví cestu. | Гьез нух гьабулеб буго. | Hez nux habuleb bugo. |
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ a b Ethnologue
| Kavkazské jazyky |
|---|
| Severokavkazské: severovýchodní - avarština | lezginština | lakština | čečenština | darginština | inguština | tabasaránština | rutulština ; severozápadní - abcházština | adygejština | kabardsko-čerkeský jazyk | abazinština |
| Jihokavkazské (kartvelské): gruzínština | zanština | svanština |