Svanština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svanština (ლუშნუ ნინ, lušnu nin)
Rozšíření: Svanetie

Počet mluvčích:

30 000[1]

Klasifikace:

Jihokavkazské jazyky

Písmo: Gruzínské písmo
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk:
Kódy
ISO 639-1: není
ISO 639-2: není
ISO 639-3: sva
SIL: není
Wikipedie
není

Svanština (svansky: ლუშნუ ნინ, lušnu nin; gruzínsky: სვანური ენა svanuri ena) je jazyk ze skupiny jihokavkazských jazyků, kterým mluví přibližně 30 000 rodilých mluvčích[1] svanského etnika, především v historickém regionu Svanetie v Gruzii. Organizace UNESCO řadí svanštinu mezi silně ohrožené jazyky.[2]

Klasifikace[editovat | editovat zdroj]

Svanština patří do rodiny jihokavkazských jazyků, zahrnující dále gruzínštinu, mengrelštinu a lazštinu. Od těchto jazyků se svanština oddělila nejdříve, podle lingvistických odhadů již ve druhém tisíciletí př. n. l. nebo dříve.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Svanštinu používá svanské obyvatelstvo v Horní Svanetii (15 000 mluvčích), Dolní Svanetii (12 000 mluvčích) a v údolí Kodori (2 500 mluvčích). Vzhledem k izolovanosti horských údolí a neexistenci oficiálního statusu a regulátora jazyka se jazyk člení na značné množství jednotlivých dialektů. Těmi jsou:

  • Horní Bal: Ušgul, Kala, Ipar, Mulach, Mestija, Lenzer, Latal.
  • Dolní Bal: Bečo, Cchumar, Ecer, Par, Čubech, Lacham.
  • Lašch.
  • Lentech: Cheled, Chopur, Rcchmelur, Čolur.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svan Language na anglické Wikipedii.

  1. a b DoBeS (anglicky)
  2. Atlas of the World's Languages in Danger (anglicky)



Kavkazské jazyky
Severokavkazské: severovýchodní - avarština | lezginština | lakština | čečenština | darginština | inguština | tabasaránština | rutulština ; severozápadní - abcházština | adygejština | kabardino-čerkeština | abazinština 
Jihokavkazské (kartvelské): gruzínština | zanština | svanština