Viljandi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Viljandi
Flag of Estonia.svg
statutární město
Vlajka Znak
Vlajka Znak
Kraj Viljandimaa
Starosta Peep Aru
Rozloha 14,62 km²
Počet obyvatel 19 150 (2012)
Hustota zalidnění 1 309,8 obyv./km²

Zeměpisné souřadnice
Viljandi (Viljandi maakond)
Red pog.png
Viljandi
na mapě Estonska a kraje Viljandimaa

Viljandi (dříve též Vilín, německy Fellin) je estonské město ležící v jižní části země. Je správním centrem kraje Viljandimaa.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Zříceniny řádového hradu ve Viljandi

První známky osídlení na území dnešního Viljandi se datují do 5. tisíciletí před n.l. Výhodná poloha místního návrší lákala dávné obyvatele Estonska ke stavbě opevnění. První písemná zmínka o něm pochází od arabského zeměpisce al-Idrísího z roku 1154.[zdroj?] Toto hradiště pak hrálo důležitou roli při bojích Estonců s německými křižáky na začátku 13. století. Němci ho nejprve neúspěšně obléhali v roce 1211 společně s Lotyši a Livonci, aby ho pak definitivně dobyli roku 1223.

Hned v následujícím roce rozhodl velmistr křižáckého řádu mečových bratří Volquin o posílení místního opevnění. Tak začala stavba mohutného Vijlandského hradu, který se brzy stal jedním z největších v celém Pobaltí. Jak se rozvíjel hrad, rostla i osada v podhradí. Městská práva obdrželo Viljandi v roce 1283 a členem hanzy se stalo pravděpodobně někdy v polovině 14. století.

Úpadek Vijlandi začal během livonské války. V roce 1560 se ho po dlouhém obléhání zmocnila ruská vojska. Roku 1582 přešlo pod polskou nadvládu. Krátce poté vypukla švédsko-polská válka. Během bojů změnilo Viljandi několikrát majitele a bylo v podstatě úplně zničeno. Slovy polského kněze Dionysia Fabricia vypadalo město po válce takto: „Říká se, že Viljandi střeží nyní ďábel sám, krákoraje zde jako kohout. Již není tu čeho obdivovati, vše jest zničeno a ni pevnost, ni v město již nejsou místem, kde by lidská bytost mohla přebývati, a staly se nyní sídlem satanovým.“ Zbědované město ztratilo městská práva v roce 1624.

Viljandi se z válečných vzpamatovávalo jen velmi pomalu, tím spíš, že ho těžce zasáhla i severní válka na začátku 18. století. Nicméně pod ruskou nadvládou začalo růst a postupně se z něho stalo centrum regionu. Městská práva opět obdrželo roku 1783. V 18. století se stalo důležitým industriálním a kulturním centrem.

1. srpna 1897 získalo železniční spojení postavením odbočné úzkorozchodné (750 mm) trati z Mõisaküly, ležící na trati Valga – Pärnu[1], a roku 1901 byla přivedena železniční trať rozchodu 1524 mm z Tallinnu přes Türi. Úzkorozchodná trať zanikla v 70. letech 20. století v souvislosti s přestavbou své páteřní trati na rozchod 1524 mm.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Návštěvníci Viljandi by rozhodně neměli vynechat návštěvu zříceniny mohutného hradu ležící na návrší nad městem. Dalšími zajímavými památkami jsou pozdně barokní radnice dokončená roku 1774, původně františkánský kostel sv. Jana z let 1466-1472 a místní muzeum, nacházející se v jedné z nejstarších městských budov. K technickým zajímavostem patří vodárenská věž z roku 1911, a dva mosty (Varesesild a visutý Rippsild) z 20. a 30. let minulého století nacházející se poblíž hradního návrší.

Visutý most ve Viljandi

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.moisakyla.ee/index.php?sisu=10&&t=2

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Viljandi ve Wikimedia Commons


Samosprávné jednotky estonského kraje Viljandimaa (Viljandi maakond)
Viljandimaa vapp.svg

Abja – Halliste – Karksi – Kolga-Jaani – Kõo – Kõpu – Mõisaküla – Paistu – Pärsti – Saarepeedi – Suure-Jaani – Tarvastu – Viiratsi – Viljandi – Võhma

Viljandi maakond.svg