Helská kosa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Helská kosa - mapka

Helská kosa, někdy nepřesně Helský poloostrov (polsky Mierzeja Helska nebo nepřesně Półwysep Helski, kašubsky Hélskô Sztremlëzna) je písečná kosa v severním Polsku.

Poloha a rozměry kosy[editovat | editovat zdroj]

Helská kosa leží na jižním pobřeží Baltského moře, od něhož odděluje Pucký záliv. Spolu s ním je pak součástí Gdaňského zálivu. Začíná na Kašubském pobřeží u severopolského města Władysławowo, kde je její šířka asi 300 m, a táhne se východním směrem v délce 35 km. V nejužším místě u Chałup je její šířka pouze 150 metrů. Největší šířky dosahuje kosa na svém východním konci u města Hel, kde se pohybuje mezi 2 až 3 km.

Povrch kosy je asi 32 km². Nejvyšším bodem je vrchol duny Lubek poblíž Kuźnice (23 m nad mořem).

Dopravní obslužnost[editovat | editovat zdroj]

Spojení Helské kosy se zbytkem země obstarává silnice číslo 216 a železnice, obojí končící v Helu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Helská kosa je nejmladší částí polského pobřeží. Před 200-300 lety byl na jejím místě řetězec ostrovů.

Kosa měla v minulosti velký strategický význam, neboť poskytovala dobrou ochranu Trojměstí Gdaňsk-Gdyně-Sopoty. S rozvojem nových vojenských technologií však tento její význam v současnosti vymizel.


Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]