Waddenzee
| Waddenzee | |
|---|---|
| Světové dědictví | |
| Smluvní stát | |
| Typ | přírodní |
| Kritérium | vii,ix,x |
| Odkaz | 1314 (anglicky) |
| Oblast | Evropa |
| Zařazení do seznamu | |
| Zařazení | 2009 (33. zasedání) |
Waddenzee (německy Wattenmeer, dánsky Vadehavet, frísky Waadsee) je pobřežní část Severního moře mezi Frískými (též Wadskými) ostrovy a pevninou Nizozemska, Německa a Dánska. Jedná se o tzv. wattové moře, které je 500 km dlouhé a průměrně 20 km široké a které má nesmírnou ekologickou hodnotou. Většina jeho rozlohy je prohlášena ramsarským mokřadem, německá a nizozemská část je zároveň světovým přírodním dědictvím UNESCO. Wadenzee se také využívá pro rybářství, turistiku a v nizozemské části pro těžbu zemního plynu.
Pro Waddenzee jsou typické mělčiny a písčiny, které vznikají při odlivu a jsou rozděleny hlubokými a mělkými brázdami. Podél pobřeží je většinou písčina, která je při každém přílivu zaplavována slanou mořskou vodou. Do Waddenzee ústí v německé části řeky Emže, Vezera a Labe a v Nizozemsku IJssel a všechny vodní toky ústící do jezera IJsselmeer, které bylo od Waddenzee odděleno hrází Afsluitdijk při realizaci projektu Zuiderzeewerken.
Fríské ostrovy [editovat]
Fríské ostrovy se dělí do 3 skupin: západofríské, východofríské a severofríské. Dalším možným způsobem dělení je příslušnost k jednotlivým státům.
Nizozemsko
- obydlené: Texel, Vlieland, Terschelling, Ameland a Schiermonnikoog
- neobydlené: Noorderhaaks, Richel, Griend, Rif, Engelsmanplaat, Simonszand, Rottumerplaat a Rottumeroog
Německo
- obydlené: Borkum, Juist, Norderney, Baltrum, Langeoog, Spiekeroog, Wangerooge, Neuwerk, Pellworm, Nordstrand, Halligen, Amrum, Föhr a Sylt
- neobydlené: Lütje Hörn, Kachelotplate, Memmert, Minsener-Oldoog, Alte Mellum, Grosser Knechtsand, Nigehörn, Scharhörn, Trischen, Süderoogsand, Norderoogsand, Japsand, Halligen, Habel, Südfall a Norderoog
Dánsko
- obydlené: Rømø, Mandø, Koresand a Fanø
- neobydlené: Langli