Zuiderzeewerken

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
mapa Zuiderzeewerken: nově získané území sytě zelenou barvou

Zuiderzeewerken je název rozsáhlého projektu, který spočíval ve přehrazení mořského zálivu Zuiderzee, díky kterému se ze zálivu stalo umělé přehradní jezero, dále pak výstavbě poldrů a vysušení části tohoto jezera. Sestával z kombinace hrází, odvodňovacích a melioračních opatření, přečerpávacích stanic. Poprvé byl projekt představen roku 1891, poslední související stavební činnost skončila v roce 1975, tzn. že toto gigantické vodohospodářské dílo vznikalo déle než tři čtvrtiny století. Během projektu vznikla jezera IJsselmeer, Markermeer a několik takzvaných „okrajových jezer“ Randmeren.

Historie projektu[editovat | editovat zdroj]

Ideje o přehrazení Zuiderzee se objevovaly již od 17. století, ale jejich realizace nebyla vzhledem k tehdejšímu technickému pokroku možná. Plány z druhé poloviny 19. století byly již realizovatelné. Roku 1891 představil vodohospodář a politik Cornelis Lely svůj projekt, který byl základem pro realizaci Zuiderzeewerken. Ten zahrnoval především uzavírací hráz spojující Severní Holandsko s Frískem a oddělující Waddenzee od původního mořského zálivu, ze kterého se stalo sladkovodní jezero IJsselmeer, a dále pět velkých polderů. Proti se stavěli rybáři žijící na pobřeží Zuiderzee, avšak po povodních v zimě 1916 nizozemská vláda projekt definitivně schválila dne 14. července 1918. Hlavními argumenty byly:[1]

  • zlepšení protipovodňové ochrany – pobřeží původního Zuiderzee bylo dlouhé 300 km, kdežto uzavírací hráz 30 km, což podstatně snížilo nebezpečí povodní přicházejích od volného moře
  • zvýšení zemědělské produkce – během I. světové války byl v Nizozemsku nedostatek potravin, podpora zemědělství byla velkou prioritou
  • lepší kontrola vodního hospodářství – hladina v jezeře IJsselmeer se dala lépe kontrolovat, zabránilo se zasolování půdy
  • rozšíření silniční komunikace – výstavba nových silnic po hrázích polderů.

Přehled stavebních akcí[editovat | editovat zdroj]

Projekt Délka hráze
(km)
Rozloha
(ha)
Zahájení stavby Dokončení stavby[2] Odvodnění území
hráz Amsteldiepdijk 2,5 1920 31. července 1924
hráz Afsluitdijk 32 1927 23. května 1932
poldr Andijk (pilotní projekt) 1,9 40 1926 začátek 1927 27. srpna 1927
poldr Wieringermeer 18 20 000 1927 27. červenec 1929 31. srpna 1930
poldr Noordoostpolder 55 48 000 1936 13. prosince 1940 9. září 1942
poldr Oostelijk Flevoland 90 54 000 1950 13. září 1956 29. června 1959
poldr Zuidelijk Flevoland 70 43 000 1959 25. října 1967 29. května 1969
hráz Houtribdijk 28 1963 27. září 1975
poldr Markerwaard 28 41 000 z realizace poldru sešlo, v jeho prostoru se nachází jezero Markermeer

U polderů Noordoostpolder a Wieringermeer, které byly zbudovány přímým navázáním na okolní pevninu, bylo pozorováno snížení hladiny podzemní vody na původním území, což vedlo k jeho vysoušení a snížením úrodnosti. Zachováním dostatečně široké vodní plochy mezi původním pobřežím a novým polderem (takzvaná „okrajová jezera“ Randmeren) zůstal vodní režim původního pobřežního území nepozměněný a vodní hospodářství polderu je zcela nezávislé. Tento princip byl použit u polderů Oostelijk Flevoland a Zuidelijk Flevoland.

Oproti původnímu plánu, který počítal s výstavbou pěti hlavních poldrů, bylo v průběhu prací odstoupeno od realizace poldru Markerwaard, když se pozornost a peněžní prostředky nizozemské vlády přesunuly na výstavbu protipovodňových hrází v Zeelandu (Deltawerken).[3] Nově získané území rozlolehlých poldrů (Noordoostpolder, Wieringermeer a dvojpolder Flevopolder sestávající z Zuidelijk Flevoland a Oostelijk Flevoland) o celkové rozloze 1650 km² poskytlo projektantům různých oborů jedinečný prostor pro realizaci rozsáhlých projektů krajinného a městského inženýrství při formování nové kulturní krajiny.[4] Většina území polderů (1650 km², což představuje přibližnou rozlohu okresu České Budějovice) je využívána pro zemědělství, v menší míře plní sídelní, industriální a ekologické funkce (především polder Zuidelijk Flevoland).[5]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bronnen voor leerlingen - Het Zuiderzeeproject [online]. Nieuw Land, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  2. Atlas van het IJsselmeergebied (3/12) [online]. Rijksoverheid, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  3. Bronnen voor leerlingen - De Markerwaard [online]. Nieuw Land, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. (nizozemsky) 
  4. Niederländischer Städtebau im 20. Jahrhundert am Beispiel der IJsselmeerpolder [online]. Wahlfacharbeit in Sozial- und Wirtschaftsgeschichte bei Dr. A. Eisinger - Samuel Scherrer, Katrin Albrecht, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. (německy) 
  5. IJsselmeer Polders [online]. Britannica, [cit. 2013-04-01]. Dostupné online. (anglicky)