Katedrála Panny Marie a svatého Štěpána (Špýr)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Katedrála ve Špýru
Světové dědictví
Speyer---Cathedral---South-View---(Gentry).jpg
Smluvní stát Německo Německo
Souřadnice:
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii
Odkaz 168 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1981 (5. zasedání)

Katedrála Panny Marie a sv. Štěpána v německém Špýru, v těsné blízkosti Rýna, je největší zachovaná románská stavba, od roku 1981 na listině světového dědictví UNESCO. Katedrála byla místem korunovací středověkých německých císařů i jejich pohřebištěm.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Půdorys dómu

Základní kámen monumentální katedrály byl položen roku 1027, když se stal císařem Svaté říše římské Konrád II. z dynastie sálské, který pocházel z okolí Špýru. Stavba byla zahájena roku 1030, roku 1039 byl Konrád pohřben v její kryptě a byla vysvěcena za vlády jeho vnuka Jindřicha IV. roku 1061. Stavba, která se odborně nazývá „Speyer I“, byla trojlodní bazilika s příční lodí, západním chórem (Westwerk) a plochým dřevěným stropem.

Blízkost řeky vedla k problémům s nestabilním podložím a Jindřich IV. dal část katedrály záhy po vysvěcení strhnout a založil ji v ještě větších rozměrech (Speyer II.). Zcela přestavěl východní Chór (architektura)chór, hlavní loď (architektura)loď byla zvýšena o 5 metrů a zaklenuta křížovou klenbou, zůstala pouze krypta, část příčné lodi (transeptu) a spodní části východních věží. Roku 1106, když Jindřich IV. zemřel, byla stavba dokončena. Celá katedrála je postavena z červeného pískovce a svojí délkou 134 m a šířkou 43 m je po demolici opatství v Cluny počátkem 19. století největším románským kostelem na světě.

Když vojsko francouzského krále Ludvíka XIV. roku 1689 dobylo a vypálilo Špýr, byla i katedrála značně poškozena a v troskách zůstala až do konce 18. století, kdy ji začal renovovat Ignác Michael Neumann. Roku 1794 byla znovu poškozena místním davem a hrozila jí demolice; zachránil ji zásah mohučského arcibiskupa.

Po pádu Napoleonově připadl Špýr Bavorsku a král Ludvík I. se zasadil o rekonstrukci, jíž se ujal architekt Heinrich Hübsch a v letech 1854-1858 nově postavil celé západní průčelí v historizujícím slohu. Při rekonstrukci v 60. letech 20. století byla odstraněna vnitřní barokní omítka i fresky z 19. století a chrám dostal nová vrata. Od roku 1996 se opět rekonstruuje, plánované dokončení je rok 2015.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Katedrála je trojlodní románská basilika se čtyřmi věžemi a barokní kopulí nad křížením. Všechny lodi jsou zaklenuty křížovými klenbami a vnitřek působí vznosným dojmem. Pod východním chórem je původní krypta z roku 1040. Stavba je 444 římských stop čili 134 m dlouhá, a 111 stop čili 43 m široká. Hlavní loď je 14 m široká a výška klenby je 33 m. Východní věže jsou 71, 2 m vysoké, západní věže v průčelí 65,6 m.

Vnitřní zařízení je vesměs moderní, v hlavní lodi jsou varhany z let 1961 - 1977, které se mají roku 2010 opět obnovit, v chóru varhany z roku 2008 a v barokní kupoli nad křížením je 9 zvonů, jeden je z roku 1822, ostatní z roku 1963.

Seznam pohřbených králů a císařů Svaté říše římské[editovat | editovat zdroj]

Katedrála během staletí fungovala jako císařské pohřebiště, v kryptě jsou pohřbeni:

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]