Paul Tillich

Tillichův náhrobek v Paul Tillich Park, New Harmony, Indiana, USA

Paul Johannes Tillich (20. srpna 1886, Starzeddel – 22. října 1965, Chicago, USA) byl americký protestantský teolog a filosof náboženství německého původu, jeden z nejvýznamnějších evangelických theologů 20. století. Mezi svými kolegy Tillich vyniká šíří zahrnutí filosofických, religionistických, kulturních, sociologických a psychologických témat do svého theologického díla. Tillich v něm usiloval o to, aby použitím originálních termínů nově interpretoval křesťanskou zvěst s jejími pojmy a symboly, modernímu člověku 20. století většinou již nesrozumitelnými. Tillichovu theologickou pozici je možno označit jako "třetí cestu" mezi liberální theologií 19. století, která usilovala o syntézu mezi křesťanstvím a kulturou, a dialektickou teologií, reprezentovanou Karlem Barthem, která mezi soudobou kulturou a křesťanstvím přísně rozlišovala.

Život

Paul Tillich se narodil v rodině luterského faráře Johannese Tillicha. V letech 1898-1904 navštěvoval gymnázium v Královci a v Berlíně. Theologii studoval v letech 1904-1909 v Berlíně, Tübingen a Halle. Během studií ho ovlivnili především biblista a systematický theolog Martin Kähler (1835-1912), který ho přivedl k Martinu Lutherovi (k jeho objevu Pavlovy nauky o ospravedlnění a k theologii kříže), a systematický theolog Wilhelm Lütgert (1867-1938), který jej přivedl k filosofii německého idealismu. 1909-1919 v církevní službě; 1911-12 absolvoval učební vikariát v Nauen v Braniborsku, 1912 byl v Berlíně ordinován na duchovního. 1910 doktorem filosofie; 1912 filosofický licenciát na základě prací o F.W.J. Schellingovi; 1916 habilitace v oboru systematické theologie v Halle. Ve válečných letech 1914-1918 polním duchovním na západní frontě. Válečná zkušenost s blízkostí smrti měla pro jeho osobní život a theologické myšlení závažné důsledky. Tillich na bojištích zažil zhroucení měšťanské kultury a životního stylu 19. století s jeho idealistickou filosofií a liberální theologií. Jestliže do války šel jako monarchista, idealista a puritán, z ní se vrátil jako revoluční socialista, kulturní pesimista a bohémský světák. Mezi lety 1919-1933 Tillich působil na různých universitách v Německu: 1919-1924 je soukromým docentem v Berlíně, kde mj. spoluzakládá kruh náboženských socialistů. 1924 se Tillich stává profesorem systematické theologie v Marburku, kde se přátelil s Rudolfem Ottem; 1925-1929 profesorem religionistiky na Technické vysoké škole v Drážďanech; 1927-1929 čestným profesorem systematické theologie v Lipsku. 1929-1933 řádným profesorem filosofie a sociologie ve Frankfurtu nad Mohanem, kde převzal katedru po Maxi Schelerovi. V dubnu 1933 jako stoupenec Výmarské republiky a sociální demokrat (členem SPD od roku 1929) propuštěn, v říjnu téhož roku odjíždí na pozvání amerického theologa Reinholda Niebuhra (1892-1971) do Spojených států. V době jeho amerického pobytu (1933-1965) se postupně vypracoval v uznávaného akademika. 1933 začal přednášet na Union Theological Seminary v New Yorku jako Visiting Professor of Philosophy of Religion and Systematic Theology, 1941-1955 Full Professor of Philosophical Theology, 1955-1962 University Professor na Harvardově univerzitě; 1962-1965 působil na theologické fakultě University of Chicago. V Chicagu Tillich také zemřel, byl pohřben ve svém domově v East Hamptonu na Long Islandu. V roce 1966 byla urna s jeho popelem přenesena do Pamětního parku Paula Tillicha v New Harmony ve státě Indiana, na místo upomínající na ideály utopicko-socialistických komun.

Literatura

• ŠTEFAN, Jan. Karl Barth a ti druzí. Pět evangelických theologů 20. století. Barth-Brunner-Tillich-Althaus-Iwand. Brno : CDK, 2006. ISBN 80-7325-080-2.  
• STURM, Erdmann. Heslo Paul Tillich. In RGG, sv. 8, 4. vydání, s. 410-412. Tübingen : Mohr Siebeck, 2005. ISBN 3-16-146948-8.  
• BÜRKLE, Horst. Heslo Paul Tillich. In LThK, sv. 10, 3. vydání, s. 38-39. Freiburg im Breisgau : Herder Verlag, 2001. ISBN 3-451-22012-1.  
• GALLUS, Petr. Člověk mezi nebem a zemí. Pojetí víry u P. Tillicha a K. Bartha. Jihlava : Mlýn, 2005. ISBN 80-86498-11-5.