Marihuana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Marihuana

Marihuana je droga, která se získává usušením květenství samičích rostlin konopí s obsahem nad 0,3 % THC. V České republice je legální pouze na lékařský předpis.

Výraz marihuana pochází z Mexické španělštiny, o přesném původu se ale stále spekuluje. [1] [2] Název byl použit i jako propagandistický prostředek boje proti pěstování a užívání konopí.[3][4] Slangově, zvláště pak jejími uživateli, bývá označována mnoha různými názvy jako tráva, ganja, hulení, skéro, kůra, zelí či „skunk“ (původně název konkrétní odrůdy). Označení marijánka je archaismus[5] a v současné době se příliš nepoužívá.

Chemické složení[editovat | editovat zdroj]

Nejpodstatnější chemickou složkou, která zajímá pěstitele marihuany nejsou alkaloidy, jako u jiných rostlin, ale kanabinoidy. Konopí je produkuje jako jediná rostlina na světě. Množství a poměrné zastoupení kanabinoidů rozhoduje o tom, jaké bude mít marihuana vlastnosti z hlediska psychotropních účinků. Syntéza kanabinoidů probíhá především v buňkách živičných (pryskyřičných) žláz, jejichž množství v rostlině kolísá podle kultivaru, pěstebních podmínek, pohlaví a umístění na rostlině. Kanabinoidů již bylo izolováno přes 80, mezi nejvýznamnější patří

  • tetrahydrokanabinol, THC je hlavní psychoaktivní látkou pryskyřic, přisuzuje se mu 75-100 % psychických účinků. Jeho množství v rostlině kolísá takřka od nuly až po 95 % z obsažených kanabinoidů. Marihuana připravená z kvalitního konopí pěstovaného hydroponicky, může mít i 20 % THC v sušině.[6]
  • delta-8-trans-tetrahydrocannabinol (někdy delta-6-trans-THC), řadí se obecně pod THC, má podobné účinky, ale podstatně menší podíl mezi ostatními kanabinoidy. Obvykle se nerozlišuje od delta-9-tetrahydrocannabinolu.
  • kanabidiol, CBD, není psychoaktivní. Jeho účinky jsou především protizánětlivé, antiepileptické, uklidňující, antioxidační, neuroprotektivní a analgetické. CBD je bioprekurzorem THC, což znamená, že v rostlině se CBD transformuje na THC. Poměru THC a CBD v marihuaně lze dosáhnou správným načasováním sklizně. Tohoto lze uměle dosáhnout v marihuanových produktech řízenou izomerizací CBD na delta-9-THC.
  • kanabinol, CBN, je degradačním produktem THC (THC je vlastně jeho prekurzorem), není tedy přímo produkován rostlinou. V čerstvé marihuaně je jeho obsah nízký, ale sušením, nesprávným skladováním i nesprávnou přípravou produktů se může stát, že většina nebo všechen THC zoxiduje na CBN. Jeho vysoký obsah je tedy v marihuaně nežádoucí.
  • tetrahydrocannabivarin, THCV, propylderivát THC. Tyto propylové kanabinoidy byly izolovány z několika druhů konopí původem z Afriky a střední a jihovýchodní Asie. U těchto odrůd dosahovaly až 50 % z celkových přítomných kanabinoidů. Pro obdobnost z hlediska psychotropních účinků se zahrnuje pod celkové THC stejně jako delta-8-trans-tetrahydrocannabinol.
  • kanabichromen, CBC je přítomen v marihuaně v nižších koncentracích, nepřesahuje většinou 20 % z celkových kanabinoidů. Nemá přímé psychotropní účinky, ale je synergistou THC, tzn., že zesiluje účinky THC a snad i CBD.

Základem syntézy kanabinoidů je reakce terpenových sloučenin. Známá je reakce, kdy geranylpyrofosfát reaguje s kyselinou olivetovou a vzniklý metaprodukt se štěpí na kyselé formy CBD a CBC. Z CBD pak vzniká THC v kyselé formě. Kyselé formy kanabinoidů však nejsou psychoaktivní. Psychoaktivními se kanabinoidy stávají teprve přechodem na neutrální formu, dekarboxylací, odstraněním funkční karboxylové skupiny -COOH za vzniku oxidu uhličitého. Tato dekarboxylace probíhá až při teplotách od 95 °C. Lze tedy říci, že materiál získaný z konopí musí projít po určitou dobu teplotami nad 95 °C, aby vykazoval psychotropní účinky. Některé novější marihuanové produkty, hašišový olej, medový olej, mohou být psychoaktivní i bez uvedení na tuto teplotu, dekarboxylace u nich probíhá chemicky při výrobě.

V konopné pryskyřici se vyskytují i jiné chemické látky. Bylo izolováno více než 30 éterických olejů a dva alkaloidy (ve zcela nepatrném množství) - cannabisativin a hordenin.

Chemotypy marihuany[editovat | editovat zdroj]

Rostlina konopí setého

Konopí vždy obsahuje určité množství kanabinoidů a podle jejich poměrného zastoupení v marihuaně bylo pěstiteli stanoveno 5 tzv. chemotypů. Liší se vzhledem, nemusí to však být pravidlo.

  1. typ - vysoké THC x nízké CBN. Obvykle pochází tropických oblastí od 30 rovnoběžky směrem k rovníku. Nejžádanější kultivary co se týče psychotropních účinků.
  2. typ - vysoké CBD x střední až vysoké THC. Většinou Maroko, Afghánistán, Pákistán. Kolem 30 rovnoběžky.
  3. typ - vysoké CBD x nízké THC. Většinou kultivary pěstované na vlákno a semeno. Používá se na přípravu koncentrátů - haše, oleje připravených izomerací nebo acetylací. Nad 30 rovnoběžkou.
  4. typ - střední až vysoké THC i CBD + THCV přes 5 % (propylderiváty kanabinoidů). Původně z Jižní Afriky, Nigérie, Afghánistánu, Nepálu, Indie. Kultivary vhodné pro medicinální použití.
  5. typ - psychoaktivní kanabinoidy do 0,3 % v sušině, tzv. legální nebo technické konopí.

Někdy se zjednodušeně uvádí chemotypy dva - sativa a indica. Dá se říci, že Sativa je chemotyp 1, má schopnost přivodit stav označovaný jako "high". Má víceméně povzbudivé účinky. Oproti tomu Indica, chemotyp 2 nebo 3, obvykle navozuje stav známý jako "stoned", i když poměr kanabinoidů a tedy i účinků je u Indicy variabilní. Vysoký obsah CBD, které má sedativní účinky, však tlumí povzbudivé účinky THC. Navozuje stav klidové relaxace, "zkamenění" (někdy se tento meditativní stav označuje jako soft neck).

Vzhled a vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Marihuana pocházející z mírného podnebného pásma je po sklizni zelená, během sušení dostane barvu zelenou či tmavě zelenou; zažloutnutí marihuany způsobuje sušení na slunečním světle. Květenství a plod rostliny obsahuje velice málo pryskyřice, a proto je nelze slisovat do tabulek. Evropská marihuana obsahuje více listů než severoamerická, která je složena hlavně z plodících a kvetoucích konečků větví. Chemické složení evropské marihuany je mimořádně pestré, protože se zasévají semena pocházející z různých zeměpisných oblastí, jejichž výsledkem je marihuana různé kvality. Severoafrická marihuana je světle zelená, případně žlutá, je to nadrobno nasekaná rostlinná drť, která neobsahuje semena a stonkové části. Západoafrická a karibská marihuana je po sklizni zelená, během sušení však zhnědne. Je dobře lisovatelná díky vysokému obsahu pryskyřičných látek. Při zpracování se plodnaté a květnaté části rostliny rozdrtí, avšak semena – tmavohnědé barvy – jdou rozpoznat. Karibské přípravky jsou obvykle horší kvality, protože obsahují hodně stonkových částí. Středoafrická marihuana je podobná západoafrické. Jihoafrická marihuana je blíž k evropským produktům, jak z hlediska barvy, tak i z hlediska většího obsahu listů.

V Jižní Americe se vyrábí marihuana podobná karibské, tedy horší kvality, obsahující více vláknitých částí a méně pryskyřice.

Indická marihuana má tři běžné typy:

  • jedna z nich je hnědé barvy, je hodně lepkavá a je vyrobena z kvetoucích a plodnatých konců větví,
  • druhá je pak tmavě hnědá nebo tmavě zelená látka podobná té jihoafrické,
  • třetí typ je zelený, složený hlavně z listů.

Zvláštní je marihuanový přípravek vyráběný v jihovýchodní Asii z kvetoucích a plodnatých konečků větví, který se suší ve formě tyčinek zabalených do bambusových listů. Tyto asi 8 cm dlouhé tyčinky vážící zhruba 2 g jsou na černém trhu známy pod názvem Buddhova hůl (Buddha-stick).

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Konopí se pěstuje obvykle v běžném zahradním nebo kokosovém substrátu nebo se používá metoda zvaná Hydroponie, tzn. pěstování v živelném roztoku.[7] Konopí vyžaduje kyprý humózní substrát s menším obsahem živin, pravidelně osluněnné stanoviště a dostatek vláhy. Půda musí být neutrální až mírně kyselá a pH by se mělo pohybovat mezi 6,5 - 5,3. Pěstování rostliny k produkci drogy je v ČR nelegální.

Genetika[editovat | editovat zdroj]

Moderní dějiny marihuany se začaly psát koncem šedesátých let, kdy se několika lidem (nejčastěji jmenován je Sam Skunkman) z kalifornské semenné banky Sacred Seeds podařilo vyšlechtit první kvalitní odrůdu marihuany zvanou Skunk #1.[8] Za zdroje genetiky byly zvoleny mexické odrůdy Columbian Gold, Acapulco Gold a jedna nespecifikovaná afghánská rostlina.[8] Cílem bylo stvořit dříve dozrávající odrůdu s kompaktním květenstvím, odolnou proti plísni i škůdcům a s vysokým obsahem THC, což se podařilo. Po zásahu federálních úřadů a rozpadu banky Sacred Seeds se její členové rozutekli do celého světa a tím, že si semena vzali s sebou se jeho genetické linie dostaly do Nizozemska, Kanady a dalších států a Skunk #1 se stal nesmrtelným.[8] Postupem času se začaly objevovat další a další odrůdy, avšak většinou mají základ buď v okolí Afghánistánu (Afghani #1 - převážně Indicy), nebo Střední Americe (většinou Sativy Haze), nebo dalších částech planety, kde se marihuaně daří a má tam své "domovské místo" (v angličtině označováno jako "landrace"). Šlechtěním odrůd se zabývají hlavně semenné banky (Nizozemsko, Švýcarsko, Kanada) a někteří domácí pěstitelé. Avšak na vyšlechtění vlastní stabilní odrůdy je potřeba mnoho času, velkého počtu rostlin, znalost genetiky a samozřejmě i znalost marihuany jako takové.

Odrůdy často dostávají jména podle země jejich původu a nebo jejich charakteristických vlastností. Třeba Mazar podle města Mazár-e Šaríf, Hindu Kush podle pohoří Hindúkuš, Durban Poison podle města Durban atd., podle vlastností třeba BlueBerry, která dokvétá v modré barvě a má ovocnou vůni nebo Big Bud podle jeho vysokých výnosů. Dále se můžeme setkat se jmény, která jsou komerčně velice známá, jako White Widow, AK-47, Jack Herrer, Northern Lights atd. Některé odrůdy mají kolem sebe uměle vytvořené příběhy, jako je např. G13, při jejímž vzniku měly údajně stát vládní agentury jako CIA nebo FBI. Cílem prý bylo vytvořit silnou marihuanu použitelnou jako sérum pravdy. G13 v čisté podobě již dnes ale sehnat nelze. [9]

Některé odrůdy jsou vhodné pro pěstování venku (Outdoor) nebo vevnitř pod umělým osvětlením (Indoor) popřípadě ve skleníku (Greenhouse).

Užívání[editovat | editovat zdroj]

Přípravek s filtrem
Smotaná cigareta marihuany (také joint)
Sebsi (Maroko)
Skleněnka
Vaporizér s balónkem obsahujícím marihuanový výpar

Marihuana se obvykle plní čistá nebo smíchaná s tabákem do cigaret, dýmek, či vodních dýmek, které se pak kouří. V Indii se marihuana (ganja) smíchaná s tabákem žvýká. Rovněž se může jíst (přidává se do koláčků, bramboráčků) nebo se přepustí s máslem či olejem. Další možností je konopné mléko, které se několik hodin vaří s méně hodnotnými částmi rostliny, případně konopný čaj. Marihuanu je také možné louhovat ve vysokoprocentním alkoholu (např. slivovici).

Joint je cigareta obsahující sušenou marihuanu s tabákem nebo bez tabáku, který funguje jako katalyzátor (pomáhá hoření; marihuana nedoutná). Množství marihuany v jointu se pohybuje podle zkušenosti, chuti a počtu kuřáků. Název pochází ze skutečnosti, že cigareta je sdílena několika kuřáky mezi sebou.

Blunt je marihuanový „doutník“, kdy se místo papírku použije list tabáku, zpravidla z vysypaného doutníku. Tento způsob kouření je rozšířen hlavně v USA, odkud se začal v poslední době šířit do Evropy. V současné době je i u nás možné koupit předpřipravené tabákové listy s různými příchutěmi, do kterých je možné ubalit ihned bez obtížného vysypávání doutníku. Blunt se zpravidla balí čistý, jako podpora hoření tady slouží tabákový list.

Bong je přenosná jednoduchá vodní dýmka. Při kouření je marihuana uložena v kotlíku a prochází přes vodní lázeň, takže se kouř ochladí a ve vodě zůstane podstatná část nečistot, takže je kouření méně škodlivé. Některé zdroje avšak uvádí, že kouření přes bong je právě více škodlivé než jiné způsoby užívání, jelikož je kouř ochlazován a je ho možné vdechnout více a podráždit tím tedy několikanásobně plíce. Velikost bong se pohybuje od malých kapesních modelů až po velké metrové obry. Některá bonga jsou navíc u náustku zúžená, takže je do nich možné vložit led, aby se kouř ještě více ochladil.

Skleněnka, regionálně též sklo, je malá skleněná trubička s takzvaným kotlem (rozšíření na konci), kam se nacpe marihuana, která se zapálí a vdechuje. Skleněnka bývá většinou dlouhá jako cigareta, ale existuje i ve spoustě různých provedeních a barvách.

Šlukovka je většinou malá dřevěná dýmka se síťkou v kotli. Do kotle se sype čistá marihuana a princip kouření je totožný jako u skleněnky. U malých šlukovek se může stát to, že plamen prošlehne až do krku a nepříjemně popálí rty nebo jazyk.

Bhang se vyrábí z listů marihuany, které se vyvaří v mléce. Účinky se dostavují po delší době (někdy i několik hodin), proto se stává, že se dotyčný přecení a zkonzumuje nadměrné množství, které může vyvolat nepříjemné stavy a pocity.

Vaporizér je další možnost, jak užívat marihuanu. Při takzvaná vaporizaci nedochází k hoření marihuany, ale marihuana je zahřáta na teplotu (přibližně 185 °C), při které se z ní vypařují aktivní látky. Vaporizér vede horký vzduch přes vloženou směs, většinou marihuanu, ale třeba i tabák, eukalyptus, šalvěj atd. Vapor z vaporizéru neobsahuje škodlivé toxické a karcinogenní látky.

Účinky[editovat | editovat zdroj]

Účinky na lidskou psychiku se liší individuálně. Mohou se ale značně lišit i při různých příležitostech u jednoho určitého uživatele. Naprosto totiž závisí na aktuálním stavu konzumenta a okolí, které ho v danou chvíli obklopuje. Účinky v případě kouření se dostavují v řádech sekund či minut. Svého vrcholu dosahují přibližne po deseti minutách a trvají 1 - 4 hodiny (v závislosti na užitém množství). Nízké dávky vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocitem žízně a hladu, zejména chuti na sladké. Změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání zrakových, sluchových, čichových, hmatových a chuťových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování, často se dostavuje přeceňování časových úseků. Velmi se prohlubuje i prožitek z hudby. Při vyšších dávkách může nastoupit takzvaná „vysmátost“, kdy se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč. Někdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Typický je pocit zpomalení času, může se vyskytnout i zveličení prostoru. Po stavu euforie může nastat stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. Uživatelé tento stav popisují jako velice příjemnou relaxaci, avšak chroničtí uživatelé jej nemusí vnímat. V některých případech, zvláště u začínajících kuřáků marihuany, se mohou projevit nepříjemné stavy a pocity jako například snížená citlivost končetin, zkreslení vidění a pocit že čas plyne několikanásobně pomaleji (kombinace všech tří dohromady navozuje pocit, že vaše tělo chodí samo od sebe, stále na jednom místě a několik minut). Při vyšších dávkách se může objevit takzvaná tikavost svalů, pocit, že vás tlačí svaly (což může vést ke špatné náladě) nebo pocit necitlivosti pokožky, popřípadě pocit tepla. V případě ústního požívání marihuany nastupuje účinek později (hodina i více) a efekt trvá déle (4 až 8 hodin). U dlouhodobých uživatelů je stav poklidnější a mizí vysmátost.

Využití v medicíně[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Kanabinoid, Tetrahydrokanabinol, Kanabidiol a Kanabichromen.

Konopí je jedním z nejbezpečnějších známých léčiv.[10] Terapeutické efekty zahrnují léčení a mírnění nepříjemných symptomů u řady onemocnění nebo zmírnění vedlejších účinků řady léčiv, především antikancerální chemoterapie a léčebného ozařování nádorů. Marihuana je: sedativum, superfaciální neuroleptikum, antiemetikum, spasmolytikum, bronchospasmolytikum, kardiokorigens. Mezi nepříjemné symptomy, které jsou různé konopné preparáty schopny zmírnit, patří nechutenství, nutkání ke zvracení, deprese, křeče, bolesti kloubů a páteře a některé psychotické stavy. Dále potlačuje symptomy např. Parkinsonovy choroby, Alzheimerova syndromu, roztroušené sklerózy, bradykardie migrény, insomnie, katalepsie, maniodeprese, epilepsie, dystonie, anorexie, glaukomu. Studie z posledních let potvrzují možné využití pro léčbu mnoha druhů rakoviny.

Další možné indikace kanabinoidů jsou glaukom – ke snížení nitroočního tlaku, k úlevě od bolesti u onkologických pacientů, v terminálním stádiu AIDS nebo při roztroušené skleróze. Uvažuje se i o využití konopí při léčbě depresí. Kanabinoidy jsou vynikající superfaciální anestetikum a zároveň antineoplastikum (tj. brání růstů novotvarů). Těchto dvou vlastností se využívá při léčbě popálenin - tlumí bolest a omezuje tvorbu jizev. Bránění v růstu novotvarů je vlastnost, pro kterou se kanabinoidy používají i v experimentální léčbě všech druhů rakoviny.

K medicinálním účelům se užívá kouřením nebo za použití vaporizéru. Dále se používá konopný výtažek jako sublinguální spray, protože se dobře vstřebává přes ústní sliznici. Dají se vyrábět i rektální čípky. Pro různé léčebné účely se používá marihuana s různým poměrem kanabinoidů a doprovodných látek.

Návykovost[editovat | editovat zdroj]

U marihuany byla dokumentována pouze návykovost psychická.[11] [12] Mezi široce užívanými drogami představuje marihuana tu nejméně návykovou.[13] [14] Není totiž mnoho uživatelů, pro které kromě trávy přestane vše ostatní existovat (známka psychické závislosti). [15] Fyzický návyk jako např. u cigaret, kdy se při dlouhodobé abstinenci objevují fyziologické příznaky (svalové tiky, nervozita a další) nebyl u konzumentů popsán.[11][12]

Rizika[editovat | editovat zdroj]

Rizika obecná[editovat | editovat zdroj]

V roce 1944 vydala newyorská Akademie věd závěry první velké studie zaměřené na rizika kouření marihuany v USA, známé jako La Guardia komise. Mezi závěry bylo: marihuana nezpůsobuje závažnou závislost v lékařském slova smyslu. Nebyly nalezeny důkazy o tom, že by její užívání vedlo k závislosti na morfiu, heroinu nebo kokainu.[3][16][17]

Francis L. Young, soudce DEA, vydal v roce 1988 po prostudování tisíců stran dokumentace toto prohlášení: "Marihuana ve své přírodní podobě je jedna z nejbezpečnějších terapeutických látek známá člověku."[18]

Podle studie (2010) profesora Davida Nutta je marihuana méně škodlivá než alkohol a tabák.[19][20]

Dr. Sanjay Gupta, hlavní korespondent CNN pro péči o zdraví a kandidát na ministra zdravotnictví napsal v roce 2013: "Chybně jsem věřil, že DEA zařadila marihuanu do kategorie těch nejškodlivějších drog (Schedule 1 substances) na základě řádných vědeckých důkazů. Dnes už ale vím, že žádné vědecké důkazy neexistovaly a že se tyto výtky nezakládaly na pravdě. Marihuana nemá nijak velký potenciál ke zneužití, naopak existují velice přesvědčivé důkazy o tom, že se dá využívat léčebně. Po sedmdesát let jsme byli ve Spojených státech strašlivě a systematicky uváděni v omyl, a já se za svou roli v této dezinformační kampani omlouvám."[21]

Rizika konkrétní[editovat | editovat zdroj]

Podle studie uveřejněné v roce 2013 může dlouhodobé, pravidelné a časté kouření marihuany ovlivnit vývoj mozku mladistvých uživatelů, projevující se dlouhodobějším zhoršením paměti. Čím dříve začali sledovaní uživatelé s chronickým užíváním marihuany, tím větší byl dopad na vývoj mozku. U dospělejších jedinců (tj. po devatenáctém roce života) se tento účinek podle studie neprojevil.[22][23] V roce 2005 ukázal výzkum, že marihuana může dokonce podpořit růst mozkových buněk.[24]

Studie z roku 2006, provedená týmem Donalda Tashkina z David Geffen School of Medicine, Los Angeles na generaci hippies, shledala, že ani ti nejtěžší kuřáci marihuany neměli zvýšený výskyt rakoviny plic, kuřáci tabáku měli naopak výskyt zvýšený výrazně, až 20x.[25][26] Podle 20 let trvající studie, publikované v roce 2012 a čítající přes 5000 účastníků nemá pravidelné kouření marihuany (na rozdíl od tabáku) žádný nepříznivý vliv na funkci plic.[27] Výsledky studie naopak naznačují vliv pozitivní.[28] British Lung Foundation uvedla v roce 2012, že tři až čtyři cigarety marihuany denně poškodí plíce stejně jako dvacet tabákových cigaret.[29] Tato zpráva je ale podle některých odborníků (např. prof. David Nutt) pouze pokračujícím šířením paniky ze strany BLF.[30][31] Podle některých vědeckých studií marihuana působí proti rakovině a sama ji navíc nezpůsobuje, protože THC způsobí stárnutí buněk, které dříve zemřou, než by se změnily v nádorové.[32][33]

Dále pak zde není ani riziko předávkování neboť smrtelná dávka je 15000 jointů za 20 minut přičemž by dříve nastala smrt vinou předávkování oxidem uhličitým a ne vinou THC. Pocit že už máte dost vás totiž vede k tomu, že prostě přestanete kouřit (na rozdíl například od alkoholu, kterého je možné pohodlně vypít více, než je zdravé, bez zpětné vazby od mozku, který zatím neví jaké účinky bude vypité množství mít). Vyšší riziko předávkování hrozí u perorální aplikace, kde celková tělem přijatá dávka účinné látky vyžaduje delší dobu k zapůsobení a poté co se psychoaktivní účinky požitých konopných produktů dostaví už je nelze žádným jednoduchým způsobem zastavit, a je nutné počkat i několik hodin, než odezní, často ale pomůže spánek (pokud je možné usnout). Dosud nebyl zaznamenán jediný případ úmrtí následkem předávkování se marihuanou.[34]

U určitého procenta uživatelů jsou pozorovatelné příznaky tzv. amotivačního syndromu projevujícího se úbytkem energie, poklesem ambicí, apatií, snížením maximální doby udržení pozornosti, neschopností snášet frustraci a ztrátou efektivity.[35] Nicméně jednoznačný závěr, zda marihuana po dlouhodobém užívání amotivační syndrom způsobuje, není stále k dispozici.[35] Na příklad podle závěrů antropologických studií prováděných v 70. a 80. letech je vztah mezi motivací a mírou konzumace marihuany takový, že nejtěžší uživatelé měli nejvyšší příjmy, nejnižší nezaměstnanost a nejstálejší pracovní historii z celé skupiny uživatelů i neuživatelů.[35]

Nebylo zatím jednoznačně prokázáno, zda výskyt psychických poruch – např. paranoie nebo schizofrenie – souvisí bezprostředně s užíváním konopí, nebo naopak zda jedinci se sklony k psychickým poruchám, např. kvůli genetické podmíněnosti a dědičnosti, vyhledávají konopí kvůli možným psychoterapeutickým či psychosomatickým účinkům. U lidí s ischemickou chorobou srdeční či dilatační kardiomyopatií může marihuana vyvolat velmi nepříjemné pocity, jakými jsou bušení srdce, silná tachykardie, nedostatečné prokrvování těla a pocity podobné infarktu. U některých jedinců se může vyskytnout hypotenze, která vzácně může vyvolat mdloby. Tento pocit bývá doprovázen paranoiou, která nepříjemný pocit umocňuje.

Interakce[editovat | editovat zdroj]

Zvyšuje riziko sedace s jinými léky, které mají sedativní účinky na centrální nervový systém. Patří mezi ně anxiolytika, hypnotika, celková anestetika, narkotická analgetika, neuroleptika, tricyklická antidepresiva, antihistaminika, alkohol.

Prokazatelnost v organismu[editovat | editovat zdroj]

Metabolické produkty rozkladu účinných látek obsažených v konopí, zejména THC, se z těla vylučují jen velmi pomalu, mají tendenci se ukládat v lidském organismu, zvláště v tukové tkáni dlouhou dobu.[36] V moči je detekovatelný, v závislosti na typu metabolismu jedince, až jeden měsíc.[36] Ve slinách a potu je detekovatelný do 24 hodin a ve vlasech až po dobu 90 dnů.[37] U jednorázového použití marihuany jsou detekce v těle kratší, než u opakovaného užívání.[37]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Spanish Word Histories and Mysteries: English Words That Come From Spanish. [s.l.] : Editors of the American Heritage Dictionaries, 2007. Dostupné online. ISBN 0-618-91054-9. S. 142-143. ((anglicky)) 
  2. HURT, Lukáš. Jak výraz marihuana spatřil světlo světa. RadioDixie [online]. . Dostupné online.  
  3. a b Spiknutí proti konopí. konopnyshop.cz [online]. . Dostupné online.  
  4. GABRIELOVÁ, Hana. Proč upadlo konopí v zapomnění?. magazin-legalizace.cz [online]. . Dostupné online.  
  5. Co je Marihuana [online]. Ganja Portal, [cit. 2008-12-06]. Dostupné online. (česky) 
  6. http://analytical360.com/testresults
  7. Jasně a stručně o pěstování marihuany. Boomba.cz [online]. . Dostupné online.  
  8. a b c BERREA, Boris. Legenda Skunk. Legalizace. , roč. 2013, čís. 16, s. 24-25. Dostupné online.  
  9. BERREA, Boris. Legenda G 13. Legalizace. , roč. 2013, čís. 20, s. 22-23. Dostupné online.  
  10. Konopí je jedním z nejbezpečnějších známých léčiv, říká v Izraeli působící profesor Lumír Hanuš. iDNES.cz [online]. . Dostupné online.  
  11. a b Nad léčivými jointy s Lumírem Hanušem. Britské listy [online]. . Dostupné online.  
  12. a b Jak rozpoznat závislost na marihuaně?. konoptikum.cz [online]. . Dostupné online.  
  13. Způsobuje marihuana závislost? I.díl. konoptikum.cz [online]. . Dostupné online.  
  14. Způsobuje marihuana závislost? II.díl. konoptikum.cz [online]. . Dostupné online.  
  15. Marihuana. Drop In [online]. . Dostupné online.  
  16. Zahraniční komise, které marihuanu prohlásily za neškodnou. legalizace.cz [online]. . Dostupné online.  
  17. The LaGuardia Report - Conclusions. [s.l.] : [s.n.], 1944. Dostupné online. ((anglicky)) 
  18. FRANCIS, Young L.. In The Matter Of MARIJUANA RESCHEDULING PETITION, Docket No. 86-22: OPINION AND RECOMMENDED RULING, FINDINGS OF FACT, CONCLUSIONS OF LAW AND DECISION OF Administrative LAW JUDGE. [s.l.] : UNITED STATES DEPARTMENT OF JUSTICE, DEA, 1988. Dostupné online. ((anglicky)) 
  19. NUTT, David. Drug harms in the UK: a multicriteria decision analysis. The Lancet. 2010-11-06, roč. 2010, čís. 376, s. 1558 - 1565. DOI:10.1016/S0140-6736(10)61462-6. (anglicky) 
  20. Alkohol je nebezpečnější drogou než heroin nebo crack, tvrdí experti. iHNED.cz [online]. . Dostupné online.  
  21. GUPTA, Sanjay. Why I changed my mind on weed. cnn.com [online]. 09-08-2013. Dostupné online.  ((anglicky)) 
  22. Kouření marihuany poškozuje paměť, tvrdí nová studie. national-geographic.cz. , roč. 2013. Dostupné online.  
  23. SMITH, M.J.. Cannabis-Related Working Memory Deficits and Associated Subcortical Morphological Differences in Healthy Individuals and Schizophrenia Subjects. Schizophrenia Bulletin. , roč. 2013. Dostupné online. DOI:10.1093/schbul/sbt176. ((anglicky)) 
  24. University Of Saskatchewan Research Suggests Marijuana Analogue Stimulates Brain Cell Growth [online]. sciencedaily.com, 16-10-2005. Dostupné online. ((anglicky)) 
  25. Marihuana nezpůsobuje rakovinu plic [online]. Osel.cz, [cit. 2008-07-29]. Dostupné online.  
  26. Study Finds No Cancer-Marijuana Connection [online]. The Washington Post, [cit. 2008-07-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. PLETCHER, M.J.. Association Between Marijuana Exposure and Pulmonary Function Over 20 Years. The Journal of the American Medical Association. , roč. 2012, čís. 307, s. 173-181. Dostupné online. DOI:10.1001/jama.2011.1961. ((anglicky)) 
  28. SZALAVITZ, M.. Study: Smoking Marijuana Not Linked with Lung Damage. healthland.time.com [online]. 10.01.2012. Dostupné online.  ((anglicky)) 
  29. Health risks of cannabis 'underestimated', experts warn. bbc.co.uk [online]. 06-06-2012. Dostupné online.  
  30. NUTT, David. Smoke without fire? Scaremongering by the British Lung Foundation over cannabis vs tobacco. David Nutt's Blog [online]. 11-06-2012. Dostupné online.  
  31. BALDERSON, K.. Media Peddle Tired Cannabis Cancer Myth. wideshut.co.uk [online]. 06-06-2012. Dostupné online.  
  32. Kouření marihuany nezvyšuje riziko rakoviny plic [online]. Novinky.cz, [cit. 2008-07-29]. Dostupné online.  
  33. Active Component Of Marijuana Has Anti-Cancer Effects, Study Suggests [online]. ScienceDaily, 09-04-2009. Dostupné online. ((anglicky)) 
  34. JEŽEK, Jakub. Marihuanové lži. zeleni.cz [online]. . Dostupné online.  
  35. a b c GABRHELÍK, Roman Ph.D. (http://www.adiktologie.cz/cz/users/detail/4/Roman-Gabrhelik). Motivace ubalená v jointu?. A2 [online]. Roč. 2007. Dostupné online.  
  36. a b KRÁSA, Jindřich. Drogové testy. cannabis.info [online]. 20.06.2012. Dostupné online.  
  37. a b How long does weed stay in your system. passthetest.com [online]. . Dostupné online.  ((anglicky)) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BAKALAR, J.B.; GRINSPOON, L.. Marihuana - zakázaná medicína. Bratislava : CAD Press, 1996. 176 s. ISBN 80-85349-57-4.  
  • CONRAD, Ch.. Konopí pro zdraví – fakta o léčivých účincích marihuany. [s.l.] : Pragma, 2001. 210 s. ISBN 80-7205-834-7.  
  • DUPAL, L.. Kniha o marihuaně. [s.l.] : Maťa, 2010. 175 s. ISBN 978-80-7287-136-0.  
  • MORGAN, J.P.; ZIMMEROVÁ, L.. Marihana: mýty a fakta. [s.l.] : Volvox Globator, 2003. 244 s. ISBN 80-7207-463-6.  
  • RÄTSCH, Christian. Marihuana jako lék. [s.l.] : Fontána, 2012. 240 s. ISBN 978-80-7336-703-9.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]