Hazlov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Hazlov | |
|---|---|
Hazlov. V pozadí ruiny hradu a kostel. |
|
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0411 554545 |
| kraj (NUTS 3): | Karlovarský (CZ041) |
| okres (NUTS 4): | Cheb (CZ0411) |
| obec s rozšířenou působností: | Aš |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 27,89 km² |
| počet obyvatel: | 1 665 (29. 8. 2008) |
| zeměpisná šířka: | 50° 09’ 36’’ |
| zeměpisná délka: | 12° 16’ 44’’ |
| nadmořská výška: | 550 m |
| PSČ: | 351 32 |
| zákl. sídelní jednotky: | 9 |
| části obce: | 6 |
| katastrální území: | 7 |
| adresa obecního úřadu: | Hazlov 31 351 32 Hazlov |
| starosta / starostka: | Miroslav Všetečka |
| Oficiální web: http://www.obechazlov.cz/ E-mail: hazlov@mybox.cz |
|
|
|
|
Hazlov (německy: Haslau) je obec v okrese Cheb, v kraji Karlovarském. Ke dni 29. 8. 2008 zde žilo 1 665 obyvatel. Obec je známa především svým nalezištěm egeránu.
Hazlov je členem, a jedním ze zakládajících měst a obcí mikroregionu Přátelé v srdci Evropy.
Obsah |
[editovat] Geografie
Hazlov se nachází zhruba 10 kilometrů jihovýchodně od Aše a 12 kilometrů severozápadně od Chebu. Obec byla založena v údolí Hazlovského potoka, v nadmořské výšce 550 metrů.
[editovat] Historie
První zmínka o obci pochází z roku 1224, kdy se v historických pramenech objevuje Bedřich z Hazlova, který pravděpodobně založil místní hrad. Páni z Hazlova vlastnili obec až do roku 1401, kdy ji od nich odkoupil Mikuláš Jur z Chebu. Dalšími majiteli Hazlova byli od roku 1450 Landwůstové, později loupeživý Jan Maléřík, od roku 1579 Kocovští, dále Dětřichovci a na krátkou dobu také Nosticové. Poté získali obec i hrad Moserové, kteří jako dobří páni pomohli Hazlovu z krize a rozšířili hrad, který nakonec přestavěli v zámek. Posledním šlechtickým rodem obývající zámek byli až do roku 1945 Hemfeldové.
Do konce 18. století byl Hazlov převážně zemědělskou obcí. Na počátku 19. století se v Hazlově, stejně jako na celém Ašsku začal rozvíjet průmysl, převážně textilní. V roce 1822 byla otevřena první přádelna, která byla poháněna vodním kolem. Následovali textilní firmy Bareuther a Weigandt. Největší továrna vznikla přímo v centru obce, a patřila průmyslníkovi Göldnerovi. Tato firma existovala až do roku 2008 (s novými majiteli), kdy byla uzavřena.
Již v roce 1553 zde byl v sousedství dnešního zámku založen pivovar s nejstarší tradicí na Ašsku. Ten již zanikl, ale jeho budova dodnes slouží jako pivnice.
[editovat] Vývoj počtu obyvatel
| Rok | 1850 | 1930 | 1947 | 1961 | 1970 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 796 | 2 922 | 999 | 1 173 | 1 168 | 1 192 |
[editovat] Památky
- ruiny hazlovského zámku
- zámecký kostel Povýšení sv. Kříže
- hřbitovní kostel sv. Jiří z roku 1686
- evangelický kostel
- památník obětem 1. světové války na vrchu Kalvárie
- socha Jana Nepomuckého, která dříve stávala na náměstí, je dnes umístěna v uzavřeném prostoru zámku
- krucifix
- smírčí kříž
[editovat] Části obce
[editovat] Související články
[editovat] Zdroje
- Obce Ašska v proměnách času, kolektiv autorů, Muzeum Aš 2008
- Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, Jiří Úlovec, Libri 2007
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, kolektiv autorů, Svoboda 1985
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1850 a 2001, podle publikace "Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, 2008"
| Obec Hazlov | |
|---|---|
| Města a obce okresu Cheb |
|---|
|
Aš • Dolní Žandov • Drmoul • Františkovy Lázně • Hazlov • Hranice • Cheb • Krásná • Křižovatka • Lázně Kynžvart • Libá • Lipová • Luby • Mariánské Lázně • Milhostov • Milíkov • Mnichov • Nebanice • Nový Kostel • Odrava • Okrouhlá • Ovesné Kladruby • Plesná • Podhradí • Pomezí nad Ohří • Poustka • Prameny • Skalná • Stará Voda • Teplá • Trstěnice • Třebeň • Tři Sekery • Tuřany • Valy • Velká Hleďsebe • Velký Luh • Vlkovice • Vojtanov • Zádub-Závišín |


