Hazlov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Hazlov
Hazlov. V pozadí ruiny hradu a kostel.

Hazlov. V pozadí ruiny hradu a kostel.

Hazlov – znak Hazlov – vlajka znak vlajka

status: obec
NUTS 5 (obec): CZ0411 554545
kraj (NUTS 3): Karlovarský (CZ041)
okres (NUTS 4): Cheb (CZ0411)
obec s rozšířenou působností:
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 27,89 km²
počet obyvatel: 1 665 (29. 8. 2008)
zeměpisná šířka: 50° 09’ 36’’
zeměpisná délka: 12° 16’ 44’’
nadmořská výška: 550 m
PSČ: 351 32
zákl. sídelní jednotky: 9
části obce: 6
katastrální území: 7
adresa obecního úřadu: Hazlov 31
351 32 Hazlov
starosta / starostka: Miroslav Všetečka
Oficiální web: http://www.obechazlov.cz/
E-mail: hazlov@mybox.cz
Hazlov na mapě
Wikipedie:Jak číst infoboxy českých sídelJak číst infobox
Zdroje k infoboxu a částem obce

Hazlov (německy: Haslau) je obec v okrese Cheb, v kraji Karlovarském. Ke dni 29. 8. 2008 zde žilo 1 665 obyvatel. Obec je známa především svým nalezištěm egeránu.

Hazlov je členem, a jedním ze zakládajících měst a obcí mikroregionu Přátelé v srdci Evropy.

Obsah

[editovat] Geografie

Hazlov se nachází zhruba 10 kilometrů jihovýchodně od Aše a 12 kilometrů severozápadně od Chebu. Obec byla založena v údolí Hazlovského potoka, v nadmořské výšce 550 metrů.

[editovat] Historie

První zmínka o obci pochází z roku 1224, kdy se v historických pramenech objevuje Bedřich z Hazlova, který pravděpodobně založil místní hrad. Páni z Hazlova vlastnili obec až do roku 1401, kdy ji od nich odkoupil Mikuláš Jur z Chebu. Dalšími majiteli Hazlova byli od roku 1450 Landwůstové, později loupeživý Jan Maléřík, od roku 1579 Kocovští, dále Dětřichovci a na krátkou dobu také Nosticové. Poté získali obec i hrad Moserové, kteří jako dobří páni pomohli Hazlovu z krize a rozšířili hrad, který nakonec přestavěli v zámek. Posledním šlechtickým rodem obývající zámek byli až do roku 1945 Hemfeldové.

Do konce 18. století byl Hazlov převážně zemědělskou obcí. Na počátku 19. století se v Hazlově, stejně jako na celém Ašsku začal rozvíjet průmysl, převážně textilní. V roce 1822 byla otevřena první přádelna, která byla poháněna vodním kolem. Následovali textilní firmy Bareuther a Weigandt. Největší továrna vznikla přímo v centru obce, a patřila průmyslníkovi Göldnerovi. Tato firma existovala až do roku 2008 (s novými majiteli), kdy byla uzavřena.

Již v roce 1553 zde byl v sousedství dnešního zámku založen pivovar s nejstarší tradicí na Ašsku. Ten již zanikl, ale jeho budova dodnes slouží jako pivnice.

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok 1850 1930 1947 1961 1970 2001
Počet obyvatel 1 796 2 922 999 1 173 1 168 1 192

[editovat] Památky

  • ruiny hazlovského zámku
  • zámecký kostel Povýšení sv. Kříže
  • hřbitovní kostel sv. Jiří z roku 1686
  • evangelický kostel
  • památník obětem 1. světové války na vrchu Kalvárie
  • socha Jana Nepomuckého, která dříve stávala na náměstí, je dnes umístěna v uzavřeném prostoru zámku
  • krucifix
  • smírčí kříž

[editovat] Části obce

[editovat] Související články

[editovat] Zdroje

  • Obce Ašska v proměnách času, kolektiv autorů, Muzeum Aš 2008
  • Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, Jiří Úlovec, Libri 2007
  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, kolektiv autorů, Svoboda 1985

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

  1. Vývoj počtu obyvatel mezi lety 1850 a 2001, podle publikace "Obce Ašska v proměnách času, Kolektiv autorů, 2008"


logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Města a obce okresu Cheb

Dolní ŽandovDrmoulFrantiškovy LázněHazlovHraniceChebKrásnáKřižovatkaLázně KynžvartLibáLipováLubyMariánské LázněMilhostovMilíkovMnichovNebaniceNový KostelOdravaOkrouhláOvesné KladrubyPlesnáPodhradíPomezí nad OhříPoustkaPramenySkalnáStará VodaTepláTrstěniceTřebeňTři SekeryTuřanyValyVelká HleďsebeVelký LuhVlkoviceVojtanovZádub-Závišín