Anarchokapitalismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anarchismus
Černá vlajka - anarchistický symbol

Směry:

Agorismus
Anarchokapitalismus
Anarchokomunismus
Anarchoprimitivismus
Anarchosyndikalismus
Bez přívlastků
Buddhistický
Feministický
Filosofický
Kolektivistický
Individualistický
Infoanarchismus
Křesťanský
Mutualismus
Pacifistický
Povstalecký
Sociální
Tržní
Zelený anarchismus


Anarchokapitalismus vychází z jediné hodnoty, kterou je lidská svoboda. K jejímu zajištění je podle anarchokapitalistů nutné uznání osobního vlastnictví a z jeho předpokladu vycházejícího přirozeného práva. S vlastním majetkem má svobodný jedinec právo libovolně nakládat a samozřejmě jej i s jinými lidmi směňovat, což je základem svobodného trhu, který by neměl být nikým regulován.

Vlajka kapitalistického anarchismu

Anarchokapitalisté neuznávají schopnost jiné autority rozhodovat za ně samotné a veškeré aktivity státu jsou dle jejich názoru nahraditelné soukromými institucemi (včetně soudů, bezpečnosti, zdravotnictví a školství). V jejich úvahách nemá nikdo právo přerozdělovat finanční prostředky občanů bez jejich vědomí a souhlasu. Problematickou otázku veřejného zájmu řeší lakonicky - co jiného by měl být veřejný zájem než zájem konkrétních jedinců? Zároveň pokládají i jinou otázku - co jiného by mělo být efektivnějšího než vlastní zájem a víc motivujícího než vlastní majetek a čest? Kdo by chodil k doktorovi, který nechal zemřít na ulici člověka?

Pojem anarchokapitalismus použil již v druhé polovině 20. st. ekonom Murray Rothbard, jenž byl představitelem tzv. Rakouské školy ekonomie. Za zakladatele anarchokapitalismu je považován nizozemský ekonom působící ve Francii v 19. století Gustave de Molinari. Mezi další představitele anarchokapitalismu patří David D. Friedman a Hans-Hermann Hoppe.

Anarchokapitalismus a klasický liberalismus[editovat | editovat zdroj]

Liberalismus staví svobodu jednotlivce na první místo. Každý jednotlivec má dle tezí přirozeného práva zaručeno právo na život, svobodu a majetek. Trh je jen místem střetávání zájmů jednotlivců, působením „neviditelné ruky trhu“ dochází k naplnění individuálních zájmů.

Přesto však klasičtí liberálové připisují určitý, byť minimální, význam státu, který je garantem přirozených práv. V tomto místě se dotýkáme sporného bodu, kde se obě teorie rozcházejí. Anarchokapitalisté totiž odmítají jakýkoli stát a jakoukoli formu donucení. Tímto se zároveň ztotožňují s jednou ze základních myšlenek anarchismu, neboť absence státu je primárním rozlišovacím znakem od ostatních politických doktrín.

Společným východiskem obou směrů je individuální svoboda a pojetí přirozeného práva.

Koncepce přirozeného práva, pojetí svobody a rovnosti[editovat | editovat zdroj]

Podle koncepce přirozeného práva končí svoboda jednotlivce tam, kde začíná svoboda druhého.[zdroj?] Zatímco jiné směry anarchismu kladou důraz především na osobní svobodu jednotlivce, pro anarchokapitalisty jsou stejně důležité osobní i ekonomická svoboda.[1] Mezi základní ekonomické svobody patří soukromé vlastnictví, které je absolutně nedotknutelné.[1]

Koncepci přirozeného práva z pozic anarchokapitalismu rozvinul a přepracoval americký teoretik Murray Rothbard. Existenci státu považuje za nemorální a je zapřisáhlým zastáncem neomezeného kapitalismu jako jediného etického politického systému či lépe řečeno systému apolitického. Murray Rothbard dává přednost svobodě před rovností, a to proto, že si myslí, že pokusy zařídit rovnost se rovnají „vzpouře proti přírodě“. Snaha o dosažení rovnosti je tedy požadavek, který se vymyká přirozenému řádu. Rovnost je tedy něco nepřirozeného, neboť „každý jedinec je unikum“. Jedinou rovnost, kterou považují anarchokapitalisté za přípustnou, ba žádoucí, je rovnost práv. Podle všeobecně rozšířené doktríny sociálních anarchistů však rovnost neznamená „zestejnění“, nýbrž rovnost na poli práva, respektu a úcty k jednotlivcům, rovnost v přístupu k bohatství a k podílu na moci.[2] V tomto můžeme tedy nalézt rozpor s anarchisty.

Pojetí svobody je vymezena vztahem „svoboda od“ (něčeho). Jedná se o negativní vymezení svobody, které zahrnuje onu absolutní svobodu jedince a jeho právo na majetek ve smyslu ochrany těchto práv „před útoky ostatních jedinců“.

Anarchokapitalisté pak odmítají veškeré formy pozitivního práva, které zahrnuje např. právo na sociální zabezpečení či minimální mzdu. Absence vztahu „svoboda k“ je však nepřijatelná pro ostatní názorové proudy anarchistů a koliduje zejména s pojetím sociálních anarchistů, dle nichž je člověk tvor společenský a „spolupráce se stala jedinou cestou k pokroku, rozvoji a bezpečnosti“.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Urza. Anarchokapitalismus: Úvod [online]. Ludwig von Mises institut, 2013-06-17, [cit. 2014-03-18]. Dostupné online.  
  2. Why do anarcho"-capitalists generally place little or no value on "equality," and what do they mean by that term? in. An Anarchist FAQ. http://www.infoshop.org/faq
  3. Malatesa, E.: Anarchie, ČSAF, Praha 1998

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]