Patent (diplomatika)
Patent (lat. litterae patentes, otevřený, veřejný list) je otevřený list s příkazem panovníka (mandát) adresovaný osobě nebo instituci, případně i s obsahem týkající se širšího okruhu společnosti, v době absolutní monarchie s mocí zákona. Patenty byly opatřeny pečetí, zpravidla také obsahovaly úplnou panovníkovu intitulaci, zprvu byly psané a od druhé poloviny 16. století též tištěné, někdy i v podobě sešitů.
V diplomacii se v tomto smyslu i v současnosti používá termín konzulský patent.
Konzulský patent [editovat]
Konzulský patent je pověřovací listina pro konzula. Jedná se tedy o konzulární obdobou pověřovacích listin velvyslance. Jde o dokument vydaný ministrem zahraničních věcí vysílající země, který pověřuje konzula zastupovat zájmy země v přijímajícím státě. V angličtině se patent oficiálně nazývá Consular Commission nebo Notification of Appointment. Použití patentu je definováno ve Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích[1].
Další použití slova "patent" [editovat]
Výraz patent se doposud zachoval v označení právní ochrany vynálezu, protože se dříve formou patentů povolovala také necechovní a jiná nová výroba. Otevřeným listem byli jmenováni také důstojníci (Offizierspatent).
Citace [editovat]
- ŠEBÁNEK, Jindřich; FIALA, Zdeněk; HLEDÍKOVÁ, Zdeňka. Česká diplomatika do r. 1848. Praha : SPN, 1971. s. 200–201
- ↑ http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?page=0&idBiblio=31379&recShow=14&nr=32~2F1969&rpp=15#parCnt Konzulský patent ve Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích
.
