Nepomyšl (zámek)
| Zámek Nepomyšl | |
|---|---|
 Pohled z návsi | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční, barokní |
| Přestavba | okolo let 1400, 1550 a 1800 |
| Další majitelé | Údrčtí z Údrče Šlikové Štampachové Ditrichštejnové Herbersteinové |
| Současný majitel | soukromý majitel |
| Poloha | |
| Adresa | Nepomyšl 1, Nepomyšl,  Česko |
| Souřadnice | 50°13′4,66″ s. š., 13°18′43,88″ v. d. |
  Nepomyšl | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 43372/5-1282 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Nepomyšl je renesanční zámek, který vznikl přestavbou starší gotické tvrze, v Ústeckém kraji v okresu Louny. Stojí ve středu obce Nepomyšl 7 km západně od Podbořan. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Prvním známým majitelem Nepomyšle byl Petr z Janovic, který ji vlastnil mezi lety 1361 a 1370. Po něm je v roce 1386 uváděn Jetřich z Janovic. V první čtvrtině 15. století se rychle vystřídalo několik majitelů: Eliška Koldicová z Dubé (1409–1414), Ctibor Čepec z Libiše (do roku 1417) a roku 1418 ji drželi Jindřich z Elsterberka, Albrecht z Koldic a Oldřich z Koněprus.[2]
Zmínku o samotné tvrzi písemné prameny obsahují až roku 1500, kdy se nacházela v majetku bratrů Jana a Jindřicha z Údrče.[2] Podle Jiřího Úlovce však pochází první jasná zmínka o tvrzi až z roku 1550, kdy byla Nepomyšl v majetků Šliků.[3]
Jako další majitel je roku 1510 uváděn hrabě Alexander z Leisneku a po něm jeho bratr Huk. Statek zdědila jeho dcera Amabilie, která ji roku 1539 prodala Albínu Šlikovi z Holíče. Brigita, vdova po Albínu Šlikovi, spravovala několik let majetek sama a potom ho prodala své příbuzné Elišce Šlikové. Eliška zemřela v roce 1566 a panství si rozdělili její děti Jindřich z Gutštejna z prvního manželství a Lukrécie Šliková z druhého. Ta roku 1571 prodala svou polovinu Jindřichovi, který se však velmi zadlužil a po jeho smrti muselo být panství prodáno.
Roku 1589 ho koupili bratři Jindřich, Václav, Jan, Asman a Adam ze Štampachu. Když v roce 1613 zemřel Jindřich ze Štampachu, který byl od roku 1597 jediným majitelem, zdědil panství jeho syn Kryštof Abraham ze Štampachu. Ten se zúčastnil stavovského povstání z let 1618–1620, za což mu byl majetek zkonfiskován. Novým majitelem panství se stal Heřman z Questenberka, který ho koupil za 8 000 kop míšeňských,[2] a připojil k němu ještě Kolešovice, Strojetice a Soběchleby. Dědičkami se staly jeho manželka Alžběta a dcera Alžběta provdaná za Gundakara z Ditrichštejna.
Různé větve rodu Ditrichštejnů potom Nepomyšl vlastnily až do roku 1895, kdy ji zdědil Josef z Herberštejna, jehož rod vlastnil zámek až do roku 1945.[2] Potom zámek získal Státní statek v Podbořanech, který ho neudržoval. Na zchátralý zámek byl dokonce roku 1989 vydán demoliční výměr. Zámek však zbořen nebyl a v roce 2012 byl novým majitelem zrekonstruován.[4]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Současný zámek má na vnější straně půdorys nepravidelného šestnáctiúhelníku a nádvoří má stran devět.[2] Podle stavebně historického průzkumu Heleny Soukupové z roku 1981[5] vznikla tvrz v první polovině 14. století. Už tehdy se zřejmě jednalo o okrouhlý areál s trojprostorovou stavbou v severní části, která se zachovala v objemu současného zámku. Na přelomu 14. a 15. století byla tvrz zřejmě opevněna obvodovou hradbou a bylo přistavěno jižní křídlo s věžovitou branou. Kolem roku 1550 Šlikové doplnili obvodovou zástavbu o západní a východní křídlo. Malý volný prostor, který zůstal v sousedství brány, byl zastavěn během barokních a klasicistních úprav. Koncem 18. století bylo zbouráno druhé patro.[3]
Prostory v suterénu mají valené klenby a dochovalo se v nich několik gotických portálů. Uvnitř zámku se dochovaly různými druhy kleneb zaklenuté prostory a malovaný trámový strop.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-14]. Identifikátor záznamu 155661 : Zámek Nepomyšl. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Nepomyšl – zámek, s. 342.
- ↑ a b c ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Nepomyšl, s. 44–48.
- ↑ LNĚNÍČKOVÁ, Zdenka. Začala oprava fasády nepomyšlského zámku. S. 8. Nepomyšloviny [online]. 2012-05 [cit. 2014-11-22]. Roč. 2, čís. 5, s. 8. Dostupné online.
- ↑ KAŠE, Martin; HOLUB, Zbyněk (eds). Nepomyšl v proudu čaasu. Nepomyšl: Městys Nepomyšl, 2023. 855 s. ISBN 978-80-86948-35-5. Kapitola Chotěbor, Petr: Záímek v Nepomyšli, s. 460.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Nepomyšl – zámek, s. 342.
- ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 2. díl N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Nepomyšl, s. 44–48.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek 14. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 445 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Nepomyšl zámek, s. 363.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Nepomyšl na Wikimedia Commons
