Brekcie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Brekcie
Tzv. Neugrundbreccia složená z ruly a amfibolitu
Tzv. Neugrundbreccia složená z ruly a amfibolitu
Zařazenísedimentární
Hlavní minerálypodle mateřské horniny
Texturaklastická
Barvapodle mateřské horniny

Brekcie je typ hrubozrnné sedimentární horniny, která je tvořena ostrohrannými úlomky minerálů a hornin velikosti nad 2 milimetry. Liší se od slepence, u kterého jsou úlomky minerálů a hornin zaoblené.[1] Vzniká akumulací úlomků v bezprostřední blízkosti zdrojové oblasti. Brekcie má proměnlivou barvu, která závisí na minerálním složení. Vzácně se uvnitř brekcií vyskytují zkameněliny.

Složení[editovat | editovat zdroj]

Skladba horniny je velmi kolísavá. Původ je ale vždy stejný, a to blízkost mateřských hornin při jejich uložení. Minimální je tedy transport, třídění a opracování zrn. Částice jsou v různé míře zpevněné. Brekcie často vzniká při rozpadu hornin přímo na místě nebo svahovými sesuvy, zřícením útesu nebo jeskyň.[2]

Brekcie z okolí Kutné Hory

Brekcie má ještě jednu podobu, a to takzvanou mrazovou suť, kdy vznik horniny je podpořen mrazovým rozpadem a pukáním hornin a sutě z ledovcových morén.

Sedimentární brekcie jsou různého vzhledu podle složení klastického materiálu a tmelu. Tvoří čočkovitá tělesa, většinou špatně vrstevnatá. Rozeznáváme brekcie:

  • eluviální, které se tvoří stmelením úlomků vzniklých in situ
  • svahové, vznikají na pevnině například ze sutě, která se hromadí pří úpatí skal a hor, v moři nakupením úlomků a drtě z korálových útesů a pod.
  • intraformační, vznikají dočasnými změnami v sedimentačním prostředí, především erozí právě uloženého a v různé míře zpevněného sedimentu a jeho přemístěním. Příčinou může být působení vodních proudů, skluzy, místní vrásnění, vysychání sedimentu a j.
  • kolapsové, vznikají zpevněním materiálu zřícených stropů krasových dutin, zejména jeskyní
  • kostní, vznikají zvláště v krasových jeskyních a závrtech nakupením kostí a jejich úlomků a následné zpevnění sintrem[2]

Tektonická brekcie je přeměněná hornina, která vzniká rozdrcením hornin tektonickými pohyby, především podél zlomů. Jsou v ní větší, ostrohranné úlomky původní horniny (tzv. protolitu) zpevněné tmelem a je výsledkem nízkého stupně metamorfózy. V úlomcích je zachována stavba původní horniny. Další možné názvy jsou protomylonit, kataklazit nebo kakirit.[2] Charakteristickým znakem většiny tektonických brekcií je poměrná stejnorodost úlomlů i základní hmoty.[3]

Vulkanická brekcie, vzniká při výbuších sopek. Je tvořena úlomky vulkanitů, uloženými v sopečném popelu nebo nakupením úlomků láv, tmelených mladší lávou.[2]

Impaktní brekcie, vzniká při dopadu meteoritů na zemský povrch (např. v kráteru Gardnos v Norsku). V místě dopadu dochází k tepelnému a tlakovému postižení hornin. Vznikají pak nové horniny, impaktity, které obsahují sklo a specifické minerály (coesit, stišovit, jadeit a j.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ADAMOVIČ, Jiří; MIKULÁŠ, Radek; CÍLEK, Václav. Atlas pískovcových skalních měst České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2010. 460 s. S. 22. 
  2. a b c d e PETRÁNEK, Jan. Encyklopedie geologie. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2016. 352 s. ISBN 978-80-7075-901-1. S. 35.110. 
  3. SVOBODA, Josef F. Naučný geologický slovník 2.díl, N–Ž. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 832 s. S. 476. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]