Zdeněk Pešánek
| Zdeněk Pešánek | |
|---|---|
 Zdeněk Pešánek (před r. 1927) | |
| Narození | 12. června 1896 Kutná Hora  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 21. listopadu 1965 (ve věku 69 let) Praha  Československo |
| Povolání | sochař, malíř, architekt, výtvarník a teoretik umění |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zdeněk Pešánek (12. června 1896 Kutná Hora[1] – 21. listopadu 1965 Praha[2]) byl český sochař, malíř a architekt, průkopník v oblasti multimediálního kinetického umění. Od roku 1924 byl členem Devětsilu
Život a dílo[editovat | editovat zdroj]
Narodil se 12. 6. 1896 v Kutné Hoře. V letech 1914–1917 studoval sochařsko-kamenickou školu v Hořicích u prof. Kociána poté Akademii výtvarných umění v Praze, obor sochařství u Jana Štursy. Soukromě také studoval architekturu. Ve své tvorbě byl zpočátku ovlivněn expresionismem, kubismem poté se přiklonil ke konstruktivismu. Ve 26 letech se začal věnovat svému celoživotnímu dílu a to programu kinetického umění. Vytvořil řadu světelných a světelně kinetických plastik, experimentoval s kinetickým obrazem, s filmem, světelnou reklamou, osvětlením ve spojení s architekturou atd. Je autorem tzv. Barevného klavíru (spolupráce s firmou Petrof a klavíristou Schulhoffem). Klavír umožňoval kombinovanou hru barevných světel, tónů i barevných harmonií. Další jeho známé dílo je fontána Československého lázeňství, jde o světelnou instalaci umístěnou na dně bazénu. Obě díla byla vystavena roku 1937 v československém pavilonu na světové výstavě v Paříži. Teorii kinetismu rozvinul v publikaci Kinetismus (1941).
Dílo[editovat | editovat zdroj]
- Autoportrét (1921)
- výzdoba Šekového úřadu v Brně (1925)
- Barevný klavír (1928)
- Pomník letectví (1926)
- Sto let elektřiny (1932-1936), soubor čtyř světelně-kinetických plastik vznikl na objednávku Elektrických podniků hl. m. Prahy a byl zamýšlen pro výzdobu Zengerovy transformační stanice.[3]
- první veřejná kinetická plastika na Transformační stanici Edison (1930)
- Fontána československého lázeňství (1936-1937) byla navržena pro československý pavilon na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži v roce 1937. Dochovaly se plastiky Ležící torzo a Mužské a ženské torzo, které jsou ve sbírkách Národní galerie v Praze.[3]
- publikace Kinetismus (1941)
Výstavy[editovat | editovat zdroj]
- Mezinárodní výstava umění a techniky v Paříži (1937)
- Sbírky moderního umění (Národní galerie 1996)
- Lanterna Magica (Paříž 2002–2003)
- Umění světla (Karlsruhe)
- Rytmy + pohyb + světlo (Plzeň 2012–2013)
- KINETISMUS: 100 let elektřiny v umění (Praha, Kunsthalle, 2022)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
- ↑ jiný zdroj uvádí jako místo úmrtí Poustevny u Rumburka
- ↑ a b Kinetismus, 100 let elektřiny v umění, katalog výstavy, Kunsthale, Praha, 2022, kurátoří: Peter Weibel, Christelle Havranek
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdeněk Pešánek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdeněk Pešánek
- Zdeněk Pešánek v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Ondřej Menšík – Zdeněk Pešánek, kinetizmus a světelná kinetika (diplomová práce FF MU Brno 2006)
- http://www.czech-press.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1127:basnik-svtelneho-msta&Itemid=4 Archivováno 1. 4. 2020 na Wayback Machine.
- Krátký životopis na www.muzeum-umeni-benesov.cz[nedostupný zdroj]
- Krátký životopis na www.pre.cz
- (anglicky) Životopis a jeho práce na stránkách Monoskop.org
- Životopis na www.libri.cz Archivováno 3. 7. 2013 na Wayback Machine.
- Zdeněk Pešánek v informačním systému abART
- Kam zmizel Pešánek? pětidílná podcastová série obsahující pátrání po životě a díle umělce Zdeňka Pešánka: v podobě audiopomníku na pomezí fikce a reality uslyšíte odborníky z umělecké praxe společně s fiktivními postavami.
