Vladimír Šilhavý
| Vladimír Šilhavý | |
|---|---|
| Narození | 20. července 1913 Kutná Hora  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. července 1984 (ve věku 70 let) Třebíč  Československo |
| Povolání | lékař, malíř, entomolog a kulturní pracovník |
| Příbuzní | Mohamed Ali Šilhavý (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Vladimír Šilhavý (20. července 1913, Kutná Hora[1][2] – 6. července 1984, Třebíč[3]) byl český lékař, zoolog a výtvarník.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Narodil se v Kutné Hoře, jeho otcem byl řídící učitel Eduard Šilhavý (archeolog a sběratel pověstí z okolí Předína), dětství prožil v Budíkovicích, kde pracoval jeho otec jako řídící učitel. V roce 1917 se v Budíkovicích narodil jeho bratr Přemysl (později známý jako Mohamed Ali Šilhavý). Později vystudoval gymnázium v Třebíči, kde v roce 1932 odmaturoval,[4] tam jej vzdělávali profesoři přírodních věd Alois Dichtl a Antonín Růžička.[5] Později studoval medicínu v Brně, kdy byl v roce 1938 nucen přerušit studia. V roce 1945 pak dokončil studium. Po vystudování nastoupil na dvouletou praxi[5] do Nemocnice Třebíč, kde působil zpočátku jako sekundář, po skončení povinné vojenské služby nastoupil jako praktický lékař do Starče. V roce 1973 se přestěhoval do Třebíče, roku 1979 pak odešel do důchodu.[3][6]
Roku 2003 mu byla odhalena pamětní deska ve Starči, je umístěna na domě, ve kterém žil a v roce 2007 obdržel čestné občanství Starče.[3][5]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Byl zakladatelem a dlouholetým předsedou (1961–1984)[3] přírodovědeckého klubu při tehdejším Západomoravském muzeu v Třebíči, patřil k uznávaným vědcům v oboru entomologie.[4] Byl autorem mnoha článků a přednášek věnovaných primárně výzkumu brouků v Československu a primárně na Mohelenské hadcové stepi. V šedesátých letech 20. století Entomologická společnost při ČSAV uspořádala pod patronací dr. Šilhavého v Třebíči Entomologické dny.[2] Již ve třicátých letech publikoval první práce v oboru entomologie. Věnoval se primárně studiu sekáčů, kdy v roce 1960 byla přijata jeho oprava soustavy sekáčů. Sekáče studoval i na Balkáně, v Sovětském svazu, Asii, Egyptě, severní Africe, na Kubě, v Koreji, Indii a na Srí Lance. Získal titul kandidát věd v oboru zoologie. Popsal celkem 20 nových druhů sekáčů, 8 rodů sekáčů, 3 podčeledi, 1 čeleď a 2 podřádů. Celkem popsal 150 nových taxonů sekáčů.[5] V roce 1971 obdržel funkci generálního sekretáře Centre international de documentation arachnologigue v Paříži.[3][7]
Bylo po něm pojmenováno několik taxonů živočichů Hummelinckiolus silhavyi (Cokendolpher & Poinar, 1998), Pashokia silhavyi (Martens, 1977), Opilio silhavyi (Kratochvíl, 1936), Siro silhavyi (Kratochvíl, 1937), Stylocellus silhavyi (Rambla, 1991), Manahunca silhavyi (Avram, 1977), Mitostoma silhavyi (Roewer, 1951).[5]
Bibliografie[editovat | editovat zdroj]
- Nejznámější sekáči v naší republice. 1934
- Složení mravenčí zvířeny hadcové stepi u Mohelna. Příroda 1936
- Pavouci chytají včely. Včela moravská 1934
- Nález užovky stromové na Třebíčsku. Vlastivědný věstník Vysočiny 1961
- Entomofauna Třebíčska. Vlastivědný zpravodaj Třebíč 1966
- Řád sekáči – Opilionidea. Klíč zvířeny ČSSR. Academia Praha 1979
- Příroda Třebíčska. Ondráčková a kol. Brno 1980
Umění[editovat | editovat zdroj]
Zúčastnil se malířských kursů, ale primárně byl výtvarným autodidaktem. Postupně dospěl ke specifickému výtvarnému stylu, který používal primárně pro náměty z orientálního prostředí. Byl krajinářem, figuralistou a portrétistou. Do roku 1983 vystavoval celkem na šesti samostatných výstavách (v letech 1942, 1943, 1944, 1965, 1982 a 1983, v roce 2003 pak i ve Starči[3]) a na mnoha desítkách výstav skupinových.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
- ↑ a b c DOČEKAL, Jan. Lékař, zoolog, ale také malíř. Jiskra. 1983-07-06, roč. 1983, čís. 27, s. 3.
- ↑ a b c d e f MAHR, Robert. Kronika Horácka - významné osobnosti - Vladimír Šilhavý. www.kronikahoracka.cz [online]. [cit. 2016-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-29.
- ↑ a b Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 41.
- ↑ a b c d e BEZDĚČKA, Pavel. Vzpomínka na Dr. Vladimíra Šilhavého. In: Muzeum Vysočiny. Acta rerum naturalium. 1.. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2008. Dostupné online. ISSN 1801-5972. Svazek 5. S. 259–266.
- ↑ FOLK, Čestmír. K sedmdesátinám MUDr. Vladimíra Šilhavého. Živa : časopis přírodnický. 1853-1914. 1984, roč. 32, čís. 1, s. 21.
- ↑ Významní přírodovědci Třebíčska [online]. Třebíč: Město Třebíč [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Šilhavý na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Šilhavý
- Vzpomínka na Dr. Vladimíra Šilhavého Archivováno 21. 8. 2016 na Wayback Machine., Pavel Bezděčka, Acta Rerum Naturalium, 2008
- Vladimír Šilhavý v informačním systému abART
