Muzeum Vysočiny Třebíč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Muzeum přiléhá k bazilice sv. Prokopa

Muzeum Vysočiny Třebíč je muzeum zřizované krajem Vysočina zejména pro území okresu Třebíč; pracoviště má v Třebíči, v Moravských Budějovicích a v Jemnici. V Třebíči sídlí v bývalém benediktinském klášteře, posléze přebudovaném na zámek. Proslulé je expozicí betlémů, dýmek, moravských vltavínů, minerálů a hornin. Zabývá se i historií Třebíčska, řemesel a dolování a každoročně organizuje Třebíčské kouření a veletrh muzeí České republiky.

[editovat] Sídlo muzea

Muzeum sídlí v bývalém valdštějnském zámku, který byl v 16. století přestavěn z kláštera benediktinů.

Své pobočky má muzeum v

Moravských Budějovicích a
v Jemnici.

[editovat] Historie

Muzeum Vysočiny Třebíč je přímým pokračovatelem muzejní tradice ve městě Třebíči. Jeho historie se počíná v roce 1898. To byl z podnětu prof. Františka Doležala, prvního kustoda, založen Muzejní spolek v Třebíči. Tou dobou už Doležal pečoval o velké množství předmětů, které byly předtím shromážděny pro místní národopisnou výstavu (1894).

Muzeum se dlouho potýkalo s nedostatkem vhodných prostor. Do roku 1913 sídlilo v budově starého chudobince v ulici Sirotčí č. 75 na Jejkově.^[1] Poté se přesunulo do budovy č. 103 na Karlově náměstí, jako depozitář přitom částečně sloužil i pivovar. V roce 1918 muzeum získalo další dvě místnosti v tomtéž domě na náměstí. Počet sbírkových předmětů stoupal; roku 1926 to bylo již 3000 kusů. Později muzeum převzalo i sbírku zaniklého Průmyslového musea pro jihozápadní část Markrabství Moravského v Třebíči, založeného roku 1903.

V budově na Karlově náměstí muzeum zůstalo až do druhé světové války. Prostory sloužící muzeu musely být vyklizeny. Sbírkové předměty proto byly uloženy do beden a ty přepraveny na zámek. Tam už zůstaly, neboť zámek byl konfiskován. Muzejní sbírka se současně podstatně rozrostla o mobiliář zámeckého konfiskátu a o majetek vystěhovalých židovských a německých rodin.

V roce 1953 předalo město správu muzea okresnímu národnímu výboru; muzeum se stalo jeho zařízením. V roce 1956 stanul v jeho čele Antonín Bartušek. Vzniklo Západomoravské muzeum (užívanou a zažitou zkratkou bylo ZMM). Tou dobou bylo třebíčské muzeum se svou sbírkou čítající 40 000 kusů předmětů a s knihovnou o 30 000 svazcích největším muzeem západní Moravy a Jihlavského kraje.^[2]

V lednu 1957 byly v zámku zahájeny práce, které přizpůsobovaly jeho prostory požadavkům provozu muzea.

Od roku 2003 nese muzeum název Muzeum Vysočiny Třebíč.

[editovat] Expozice

[editovat] Expozice pracoviště Třebíč

Expozice chráněných území Třebíčska

Stálá expozice v Třebíči prezentuje:

lidové umění Podhorácka,
třebíčské betlémářství,
dýmky a kuřácké potřeby,
historii Třebíčska,
moravské vltavíny,
minerály a horniny Třebíčska,
chráněná území Třebíčska.

Stálé expozice jsou doplněny výstavami umělců a zapůjčenými sbírkami.

[editovat] Expozice pracoviště Moravské Budějovice

Stálá expozice v Moravských Budějovicích se věnuje:

archeologii a historie města,
zaniklým a mizejícím řemeslům,
lidovému nábytku.

[editovat] Expozice pracoviště Jemnice

Stálá expozice v Jemnici se týká:

dějin města Jemnice,
dolování nerostných surovin na jihozápadní Moravě.

[editovat] Akce organizované nebo spolupořádané

Nádvoří. Vchod do muzea

Vchod do muzea při probíhající rekonstrukci muzea.

[editovat] Muzejní noc

Muzeum Vysočiny Třebíč se zapojuje i do programu festivalu muzejních nocí.^[3]

[editovat] Třebíčské kouření

Třebíčské kouření je soutěž v pomalém kouření dýmek. Koná se od roku 1996. Pořádá ji Asociace dýmkařských klubů České republiky ve spolupráci s Muzeem Vysočina Třebíč.

Soutěžící si donesou vlastní dýmku a pořadatel jim odváží 3 gramy soutěžního tabáku.

[editovat] Veletrh muzeí České republiky

Veletrhy muzeí České republiky se v Třebíči konají od roku 1996. Jako každý veletrh i tento dává vystavovatelům možnost prezentovat svou činnost, navazovat kontakty, diskutovat o společných zájmech a problémech v rovině formální (odborné semináře) i neformální.

[editovat] Dějepravné soutěžení

Dějepravné soutěžení je další ze stálých akcí muzea. Koná se od roku 2004, a to na jaře. Této soutěže se účastní družstva žáků základních škol z Třebíče a obcí a měst a obcí v jejím okolí.

Soutěž je dobově vypravena a je tematická.^[4]

[editovat] Zdroje

BARTUŠEK, A. Šedesát let Západomoravského muzea v Třebíči. In Zprávy památkové péče, 1958.
KOLEKTIV. Památník jubilejních oslav města Třebíče a třebíčského okresu 1335–1935. Třebíč : Ústřední výbor jubilejních oslav, 1935. 87.

[editovat] Reference

↑ Budova byla zbourána v roce 2006 a na jejím místě v roce 2007 zbudováno parkoviště.
↑ I to byl jeden z argumentů pro tvrzení, které Antonín Bartušek zastával a které vyplývá z historie města, zejména jeho ambicí, že „Třebíč byla vždy přirozeným centrem západní Moravy“ (Bartušek, l. c.)
↑ Muzejní noc v Třebíči.
↑ Tématem např. bylo „husitské hnutí v zemích koruny české“ (2005), „Císař Rudolf II. na českém trůně“ (2006), „Karel IV. – Táta vlasti“ (2007), „Kde domov můj? aneb české země za první republiky“ (2008).

[editovat] Externí odkazy

Související články obsahuje
Portál Třebíč

Mapy: 49°13′0″ s. š., 15°52′23″ v. d.

[0] Budova byla zbourána v roce 2006 a na jejím místě v roce 2007 zbudováno parkoviště.

[1] I to byl jeden z argumentů pro tvrzení, které Antonín Bartušek zastával a které vyplývá z historie města, zejména jeho ambicí, že „Třebíč byla vždy přirozeným centrem západní Moravy“ (Bartušek, l. c.)

[2] Muzejní noc v Třebíči.

[3] Tématem např. bylo „husitské hnutí v zemích koruny české“ (2005), „Císař Rudolf II. na českém trůně“ (2006), „Karel IV. – Táta vlasti“ (2007), „Kde domov můj? aneb české země za první republiky“ (2008).

[1]

[2]

[3]

[4]