Hornické muzeum Příbram

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sídlo Hornického muzea Příbram nacházející se nedaleko Ševčínského dolu
Související informace naleznete také v článku Rudné doly na Příbramsku.

Hornické muzeum Příbram je rozsáhlé muzeum hornictví se skanzenem budov, historickou a geologickou expozicí. Sídlí v Příbrami a její čtvrti Březové Hory, které byly v minulosti mnohokrát významným střediskem důlní činnosti v českých zemích. Jde o největší hornické muzeum v České republice. Založeno bylo v roce 1886.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pozvání ke schůzi "komitétu pro založení musea v Příbrami", která se pod vedením L. Malého konala v prosinci 1886

Hornické muzeum Příbram navazuje na dvě muzeální instituce vzniklé už v 19. století. Už od roku 1852 byla přístupná část sbírek podnikového hornického muzea zdejšího horního závodu, šlo hlavně o sbírky minerálů. Díky řídicímu učiteli Ladislavu Malému bylo 12. prosince 1886 založeno také Krajinské muzeum v Příbrami, v němž se rovněž od počátku uchovávaly památky na zdejší hornickou historii, jak exponáty z moderní doby, tak středověké, a dokonce také archeologické nálezy z keltské doby.

Přestože obě instituce existovaly paralelně dlouhá desetiletí, zásadní změnu přinesla do historie muzea až myšlenka vedoucího hornického oddělení Národního technického muzea Jiřího Majera, aby byly hlavní báňské stavby v Příbrami zachovány i po ukončení jejich provozu pro vzniklé hornické muzeum. Podle těchto plánů převzalo technické muzeum sbírky podnikového hornického muzea a získalo v roce 1957 úřednický objekt u Ševčinské šachty (nynější mineralogická expozice) jako sídlo své hornické pobočky.

V roce 1963 bylo nově založené muzeum začleněno do Okresního muzea v Příbrami, které bylo přímým pokračovatelem někdejšího Krajinského muzea.

Diskuse v 70. letech 20. století vedla k určení vybraných objektů, které by měly patřit v budoucnu Hornickému muzeu, z plánovaných převodů ale byla uskutečněna jen část. Muzeum na konci 70. let získává cáchovnu Ševčinského dolu, kde buduje historickou expozici, hornickou chalupu a později i vlastní šachetní budovu Ševčinského dolu. Další dva areály plánované k zařazení do muzea (doly Vojtěch a Anna) ale chátrají, je stržena těžní věž dolu Anna a na dole Vojtěch se bourá památkově chráněná kotelna.

Až v první polovině 90. let se plány naplňují. Ševčinský a Anenský důl procházejí rekonstrukcí, důl Anna i s parním těžním strojem z roku 1914 přechází do péče muzea. Důl Vojtěch s parním strojem z roku 1889 kupuje muzeum od původních majitelů, kteří získali areál zpět v restituci; veřejnosti je zpřístupněn po rekonstrukci v roce 2000. Nově se realizuje venkovní expozice důlní techniky z 2. poloviny 20. století i replik středověkých důlních mechanismů.

Od r. 1998 je pro muzejní účely využívána Prokopská štola, v níž je zprovozněn důlní vláček. Muzeum se vrací k pojmenování Hornické muzeum Příbram a je příspěvkovou organizací Středočeského kraje.

Od konce 90. let disponuje muzeum také několika objekty mimo Příbram, které nespadají do hornického záběru jeho činnosti. Z iniciativy prezidenta Václava Havla a podle vládního usnesení vybudovalo muzeum také Památník Vojna na místě někdejšího komunistického tábora nucených prací, který byl zprovozněn v květnu 2005.

Expozice[editovat | editovat zdroj]

Podle počtu stálých expozic je Hornické muzeum Příbram největším muzeem v Česku.[1]

Důl Vojtěch, jeden z objektů Hornického muzea v Příbrami
Vrchní část vodního kola v podzemí dolu Drkolnov
  • Ševčínský důl
    • Strojovna (důlní kompresor), těžní věž
    • Budova sýpů - expozice, výstavní síň
    • Cáchovna - historická expozice
    • Rekonstrukce důlního žentouru, kopie středověkého rumpálu a havířské zvoničky
    • Expozice důlní techniky 2. poloviny 20. století
  • Mineralogická expozice
  • Hornická chalupa ze 17. století
  • Důl Vojtěch
    • Parní těžní stroj Breitfed-Daněk z r. 1889
    • Výstava připomínající dosažení hloubky 1000 m v roce 1875
    • Mariánská štola
    • Věž
  • Důl Anna
    • Parní těžní stroj z r. 1914
    • Prokopská štola - jízda důlním vláčkem
    • Vodní štola Anna z 16.-18. století
  • Vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. století, průměr 12,4 metru

Muzeum pečuje také o další nehornické expozice, jako jsou:

Publikační a vědecká činnost[editovat | editovat zdroj]

Muzeum vydává ve spolupráci se Státním okresním archivem vlastivědný sborník Podbrdsko a různé příležitostné publikace. Stojí také v čele pořádání pravidelných sympózií Hornická Příbram ve vědě a technice.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Muzeum vyhrálo I. ročník národní soutěže muzeí České republiky Gloria musaealis 2002. Ocenění si vysloužilo za projekt záchrany a využití dolu Vojtěch a anenské vodní štoly.

Za záchranu a zpřístupnění technických památek bylo muzeum také oceněno stříbrnou medailí na 20. setkání hornických měst Evropy ve Freibergu - na Freiberger Bergstadtfestu.[2]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pořadí muzeí a památníků - statistika ministerstva kultury za rok 2005
  2. Informace o získané stříbrné medaili z Freiberger Bergstadtfestu na stránkách Hornického muzea