Karlovo náměstí (Třebíč)

Západní část náměstí od sousoší Cyrila a Metoděje

Karlovo náměstí (lidově nazývané také Rynek) je centrální náměstí v Třebíči. Svou plochou dosahující 2,2 ha náleží k největším českým náměstím. Náměstí je pojmenováno po císaři Svaté říše římské a českém králi Karlu VI.

Dnešní podoba náměstí pochází z 80. let 18. století. Původní rynk byl zničen velkými požáry města Třebíče v letech 1821 a 1822, kdy z úředního nařízení musely být sneseny vysoce vypjaté a krásně zformované ozdobné štíty a lomenice měšťanských domů. Později nebyly obnoveny. Požáry byla zničena rovněž původní cenná renesanční radnice.

Podoba náměstí po požárech již nebyla tak malebná, působila spíše uzavřeným dojmem. Přímo na náměstí tehdy ještě stále ústily dvě ze tří městských bran. Ty však v průběhu 19. století také byly strženy za účelem zlepšení průjezdu, protože již velikostně bránily rostoucí dopravě.

Dějiny

Nejstarší známá fotografie Třebíče pořízená před rokem 1868 a před velkými požáry, kdy je na fotografii patrná ještě stará renesanční radnice a tzv. Masné krámy

Náměstí pravděpodobně vyměřil sám lokátor Třebíče, měšťan Herman (zřejmě Heřman - původem Němec), jak ho dokládá listina z roku 1277 poprvé dokládající městský status Třebíče. To on stanovil hranice osídlení, tržiště a stavebních ploch; tehdy vytyčené úzké, ale dlouhé parcely jsou patrné ještě dnes: v části parcely přiléhající na náměstí si měšťané stavěli svůj dům, v střední části parcely bývala hospodářská stavení, stavení čeládky a dál často zahrady. Velikost náměstí svědčí o snaze vytvořit nově zakládanému městu podmínky proto, aby mohlo konkurovat královským městům.

K roku 1335 se váže obehnání města hradbami. Jejich zbytky jsou patrné podél řeky a v několika úsecích na jih od náměstí. Přímo vjezd na náměstí střežila dvojice bran, dnešním pojmenováním Jihlavská brána na západě (zbořena 1868) a Jejkovská brána na východě (zbořena 1898). Na jihu, nikoli však už na náměstí, je doplňovala Vídeňská brána (zbořena 1844). V místě Jejkovské brány se zdařilo útočícím vojskům krále Matyáše Korvína překonat obranu města, což posléze vedlo k jeho úplnému zničení a opuštění.

Náměstí zdobila trojice kašen ozdobená sochami světců od třebíčského sochaře Štěpána Pagana. Voda do nich tekla dřevěným potrubím z rybníka Baby a později i dalších rybníčků. Do velkého požáru v roce 1822 taktéž měly domy na náměstí renesanční a barokní štíty. Jak kašny, tak ozdobné štíty nařídil v uvedeném roce odstranit jihlavský krajský úřad: u kašen z hygienických důvodů a u štítů proto, že v souvislosti s velkým požárem došlo ke zřícení jednoho štítu a usmrcení pěti osob a ke zranění několika dalších.

Tak jako jiné části nebo společně s nimi, bylo i vnitřní město se svým Karlovým náměstím několikrát stiženo ničivými požáry. Nejstrašnější požáry jsou doloženy v letech 1822 (shořelo 200 domů, včetně radnice, fary, městské školy, kostela a městské věže) a 1847 (v celém městě lehlo popelem 116 stavení).

Název Karlovo náměstí byl zaveden v roce 1903. Od června 1951 do prosince 1989 se užívalo názvu Gottwaldovo náměstí.

Charakteristika

Karlovo náměstí v rámci Třebíče-Vnitřního Města

Karlovo náměstí je protáhlé ve směru západ-východ, dosahuje délky asi 360 m, šířka kolísá kolem 50 m.

Náměstí se člení na část shromažďovací a část parkovací. Část shromažďovací slouží jako místo trhů, jarmarků, ale i všelijakých lidových slavností, reklamních akcí, politických shromáždění ap. Část shromažďovací vymezuje na západě zástavba budov samosprávy, na východě to je sousoší sv. Cyrila a Metoděje (lidově jen u Cyrila, k Cyrilovi).

Východní polovina náměstí slouží naopak dopravě: k parkování vozidel návštěvníků centra a ku potřebě městské hromadné dopravy: v místě, kde jsou umístěny zastávky, je osobní doprava vyloučena. Západní stranu této části náměstí započíná podzemní objekt veřejných záchodků, na východě to je malý parčík při zbytku středověké zástavby připomínající pranýř.

Mimo uvedené dělení na část shromažďovací a část parkovací se často používá členění na horní stranu náměstí, rozuměj jižní, a dolní stranu náměstí, rozuměj severní. Toto členění vychází z toho, že severní část se mírně svažuje k řece Jihlavě, a je tedy níže položena než strana jižní. Podle povodňového plánu města by stoletá voda dolní stranu náměstí zaplavila; naposledy se tak stalo 21. května 1985.

Městské brány vedoucí přímo na Karlovo náměstí

• 

  Jihlavská brána na historické fotografii

• 

  Jejkovská brána na historické fotografii

Budovy a pamětihodnosti

• Malovaný dům;
• Černý dům přestavěný Janem Ráblem r. 1619, jak dokládá nápis na pískovcovém portálu;
• sousoší svatých Cyrila a Metoděje;
• Fuchsova spořitelna - budova bývalé městské spořitelny je funkcionalistická stavba z dílny architekta Bohuslava Fuchse; byla postavena na místě starého domu majícího vročení „postaveno 1123, obnoveno 1823“; jeho pavlačka sloužila jako tribuna řečníkům, kteří 29. října 1918 ohlašovali vznik samostatné Československé republiky.
• budova besedního domu, dnes Národního domu.

Další budovy

• třebíčské masné krámy, zbourané v letech 1868–1869, ustoupily výstavbě nové ulice, dnešní ulice Přerovského;
• dům č. 57 postavený třebíčským kameníkem a měšťanem Mikulášem Krkem před rokem 1604, hned vedle něj je
• Národní dům, otevřený jako Besední dům roku 1871;
• Františkovský dům neboli Malovaný dům se sgrafitovou výzdobou a arkádou ve dvoře;
• dvě budovy radnice na západní straně náměstí;
• Grand Hotel Třebíč; původně na jeho místě stál dům upravený roku 1877 třebíčskými Němci na Hotel Habsburg, po převratu roku 1918 přejmenovaný na Grand Hotel a od roku 1921 Hotel Slavia. Ten byl v březnu 1974 zbourán a na jeho místě vyrostlo společenské a ubytovací středisko navržené architektem Césarem Grimmichem; v prostorách velkoprodejny našel své místo jeden z prvních supermarketů v Třebíči: Mana (skončil v roce 1999); také se zde konaly první diskotéky v klubu Charlies;
• Dům obuvi vybudovaný v letech 1978–1980; jeho balkón byl tribunou pro mluvčí sametové revoluce, pokud nebylo shromáždění řízeno od sousoší sv. Cyrila a Metoděje;
• dům č. 19 mající listová sgrafita (1563);
• Hotel Zlatý kříž (nazýván též Šedý) zasazený nepříliš citlivě do okolní historické zástavby v letech 1938–1939; v suterénu bývala vinárna zvaná ponorka; v roce 1983 bylo rozhodnuto o jeho rekonstrukci (přestal vyhovovat hygienickým předpisům a neodpovídal ani novým požadavkům provozním), ta se však táhla a po několikaleté přestávce byla hotova v květnu 2004;
• Čapkův dům, uzavírající náměstí na východní straně, býval sousedem jejkovské brány, jejíž podobu na své severní zdi zachycuje; v zadním traktu nepřístupném veřejnosti je jedna ze zbylých bašt městského opevnění.

Galerie

• 

  Hotel Zlatý kříž

• 

  Městská spořitelna od architekta Bohuslava Fuchse

• 

  Současná radnice města Třebíče

• 

  Bývalá radnice a okresní soud v domě z 13. století

• 

  Budova městské knihovny

• 

  Malovaný dům se sgrafity

• 

  Černý dům se sgrafity

• 

  Národní dům s divadelním sálem

• 

  Grand Hotel Třebíč

Kašny

Pravděpodobně již na počátku 16. století se třebíčští obyvatelé potýkali s problémem letního vysychání studen zřízených při domech ve Vnitřním Městě a přílišného znečištění řeky Jihlavy, kterou nebylo možno používat jako zdroj pitné vody, což bylo způsobeno především využíváním řeky k praní vlny soukeníky a máčení kůží koželuhy a jircháři. Nedostatek vody umocňovala potřeba jejího velkého množství pro vaření piva v městském pivovaru. Z těchto důvodů právě někdy v této době došlo ke zřízení tří kašen umístěných na Karlově náměstí. Jejich napájení bylo zajištěno vybudováním nového rybníku Baba, později zvaného též Babák, který se nachází nad dnešními ulicemi Cyrilovou a Zdislavinou. Doprava vody na náměstí byla zajištěna potrubím z vyvrtaných borových klád.

S dalším rozvojem města však již množství vody dodávané z rybníku Babák nevystačovalo. Proto město roku 1610 zakoupilo se souhlasem třebíčské vrchnosti Smila Osovského z Doubravice soustavu tří malých selských rybníčků, zvaných Vodovodní, Barák a U Suchých, od týnského občana Ondřeje Kuldánka za 37 zlatých a 15 grošů bílých. Nad rybníky se v té době nacházel ještě čtvrtý a panský rybník zvaný Chudoba.

V čase před tímto rozšířením zásobovací vodovodní soustavy byly kašny na náměstí dřevěné. V první polovině 18. století ale byly původní nahrazeny novými kamennými.

Za účelem zvýraznění estetického významu kašen byly všechny tři ozdobeny barokními sochami světců od umělce Štěpána Pagana, který měl dílnu v Třebíči. Kašnu u radnice zdobila socha svatého Šebestiána s městským znakem a letopočtem 1730 na svém podstavci. Celá skulptura je dnes k nalezení u severní stěny kostela svatého Martina na Martinském náměstí. Prostřední kašna byla přikrášlena sochou svatého Václava. Bylo jí proto přezdíváno svatováclavská. Roku 1854 ji nechal na vlastní náklady opravit starosta města Třebíče Martin Hassek. Socha svatého Václava pocházející z ní se dnes nalézá před vrátnicí třebíčské nemocnice. Poslední kašna na východní straně náměstí měla sochu svatého Floriána – patrona hasičů.

Využití nacházely kašny při zásobování domácností v celém Vnitřním Městě vodou - ženy a služebné do nich chodili pro měkkou vodu, kterou nabírali do puten či pantovnic (nádob umístěných na zádech). Další užití nalézaly kašny při trzích na náměstí, kdy se k nim chodili lidé osvěžovat. Běžně z kašen také brali vodu kočí pro své koně táhnoucí povozy.

• 

  Historická fotografie západní kašny na Karlově náměstí v Třebíči

• 

  Historická fotografie prostřední, svatováclavské, kašny na Karlově náměstí v Třebíči

• 

  Historická fotografie východní kašny na Karlově náměstí v Třebíči

Kulturní akce

Karlovo náměstí jako přirozený střed města Třebíče hostí mnoho kulturních akcí; z nich lze uvést:

• Středověké slavnosti Třebíče – oslavy výročí zápisu třebíčských památek na seznam UNESCO (konají se pravidelně v měsíci srpnu);
• Třebíčské Bramborobraní – folklórní festival s řemeslnickými trhy (koná se v září);
• Třebíčské slavnosti piva (konají se v květnu);
• Horácká rally – FIA evropský pohár v rally (červenec).

Galerie

• 

  Sousoší Cyrila a Metoděje a Černý dům

• 

  Střechy východní části náměstí

• 

  Autobusové zastávky za deště

• 

  Západní část náměstí během Horácké rally

• 

  Východní část náměstí s parkovištěm a výhledem na Městskou věž.

• 

  Karlovo náměstí

• 

  Plaketa se jmény letců RAF z Třebíče.

• 

  Plaketa k památce zemřelým při bitvě u Zborova.

Odkazy

Literatura a periodika

• Město Třebíč. Pamětní kniha Města Třebíče. Příprava vydání Nikodém, Vilém. Svazek 1. Třebíč : [s.n.]. 572 s. s. 453.  
• JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí. Třebíč : Amaprint-Kerndl, s. r. o., 2000. 193 s. (Procházky starou Třebíčí.) Kapitola O kašnách na náměstí, s. 147-150.  

Externí odkazy

• Městské kulturní středisko Třebíč
• Horácká rally;
• Třebíčské slavnosti piva.

Souřadnice: 49°12′57,74″ s. š., 15°52′50,83″ v. d.