Bílé Podolí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bílé Podolí
Náves v obci Bílé Podolí s kostelem Sv. Václava

Náves v obci Bílé Podolí s kostelem Sv. Václava

znak obce Bílé Podolívlajka obce Bílé Podolíznakvlajka

status: městys
NUTS 5 (obec): CZ0205 533971
kraj (NUTS 3): Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4): Kutná Hora (CZ0205)
obec s rozšířenou působností: Čáslav
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 15,37 km²
počet obyvatel: 616 (1. 1. 2011)
nadmořská výška: 230 m
PSČ: 285 72 až 286 01
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa úřadu městyse: Bílé Podolí 12
285 72 Bílé Podolí
starosta / starostka: Jiří Desenský
Oficiální web: http://www.bilepodoli.cz
E-mail: bilepodoli@mybox.cz

Bílé Podolí
Red pog.png
Bílé Podolí
Bílé Podolí, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Městys Bílé Podolí (Weiss Podol) se nachází v okrese Kutná Hora, kraj Středočeský, zhruba 8 km severovýchodně od Čáslavi. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 577 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1307.

Bílé Podolí bylo povýšeno na městečko roku 1687.

Od 23. ledna 2007 byl obci vrácen status městyse.[1]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.

V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kutná Hora, soudní okres Čáslav[2]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Čáslav
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Čáslav
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Čáslav[3]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Čáslav[4]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Čáslav[5]
  • 1949 Pardubický kraj, okres Čáslav[6]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Čáslav

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

V obci Bílé Podolí (přísl. Brambory, 764 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[7]

holič, 4 hostince, klempíř, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, obchod s uhlím, obuvník, pekař, pokrývač, porodní asistentka, 2 rolníci, 2 řezníci, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Bílé Podolí, studnař, 2 trafiky, truhlář

Ve vsi Lovčice (410 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bílého Podolí) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]

2 hostince, 2 kováři, krejčí, rolník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Lovčice, trafika

Ve vsi Zaříčany (448 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Bílého Podolí) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9]

výroba cementového zboží, 2 obchody s dobytkem, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, 5 rolníků, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Zaříčany, stavební podnikatelství, švadlena, 2 trafiky, truhlář

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Václava
  • Venkovský dům čp. 123

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace
Do městyse vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 3 km vede silnice 17 Čáslav - Chrudim - Zámrsk.
  • Železnice
Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava
Z městyse vedly autobusové linky např. do těchto cílů : Čáslav, Hradec Králové, Kolín, Kutná Hora, Pardubice, Přelouč, Třemošnice (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
V zastávce Lovčice,rozcestí stavěla dálková autobusová linka Chrudim-Čáslav-Kutná Hora-Kolín-Praha (v pracovních dnech 4 spoje) (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozhodnutí č. 16 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. ledna 2007
  2. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  3. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  4. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  5. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
  6. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
  7. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 42. (česky a německy)
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 771. (česky a německy)
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1907. (česky a německy)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

http://www.bilepodoli.cz/