Rataje nad Sázavou
| Rataje nad Sázavou | |
|---|---|
Náměstí Míru, městská památková zóna |
|
| status: | městys |
| NUTS 5 (obec): | CZ0205 534358 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kutná Hora (CZ0205) |
| obec s rozšířenou působností: | Kutná Hora |
| pověřená obec: | Uhlířské Janovice |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 13,28 km² |
| počet obyvatel: | 573 (2. 10. 2006) |
| zeměpisné souřadnice: | 49° 50′ 45″ s. š., 14° 57′ 47″ v. d. |
| nadmořská výška: | 383 m |
| PSČ: | 285 07 |
| zákl. sídelní jednotky: | 3 |
| části obce: | 3 |
| katastrální území: | 3 |
| adresa úřadu městyse: | Zámecká 1 285 07 Rataje nad Sázavou |
| starosta / starostka: | Luboš Kubát |
| Oficiální web: http://www.obecrataje.cz E-mail: ou@obecrataje.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Městys Rataje nad Sázavou (dříve Rataje Hrazené) se nachází v okrese Kutná Hora, kraj Středočeský, asi 27 km jihozápadně od Kutné Hory, 6 km jihovýchodně od města Sázava a 9 km jihozáoadně od Uhlířských Janovic. Ke dni 2. 10. 2006 zde žilo 573 obyvatel.
Historické jádro městyse je městskou památkovou zónou
Obsah |
Historie [editovat]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1289. Ve 14. století, kdy Rataje patřily pánům z Lipé, vznikl na SV konci obce Přední hrad, poprvé připomínaný roku 1346. V polovině 16. století byl přestavěn v renesančním a kolem roku 1675 v raně barokním slohu na dnešní zámek. Na JZ konci obce na ostrohu vznikl rovněž ve 14. století hrad Pirkštejn, zčásti přestavěný roku 1724 na faru.[1]
S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.[2]
V roce 2008 bylo v Ratajském zámku (Zámecká 1) otevřeno Muzeum středního Posázaví
Územněsprávní začlenění [editovat]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti.
V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[3]
- 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
- 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[4]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[5]
- 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[6]
- 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[7]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Rok 1932 [editovat]
V městysi Rataje nad Sázavou (přísl. Ledečko, Vraník, 1029 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8]
lékař, biograf Sokol, výroba cementového zboží, cihelna, cukrář, obchod s cukrovinkami, drogerie, elektrárna, 2 holiči, 7 hostinců, 2 hotely, klempíř, 2 koláři, 2 kováři, kožešník, 3 krejčí, 3 mlýny, 3 obuvníci, 3 pekaři, 3 pily, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, 4 řezníci, sklenář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, stavitel, 5 obchodů se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky, 3 truhláři, obchod s uzenářským zbožím, velkostatek lesní správy spolku Budoucnost, zahradnictví, 2 zámečníci, zednický mistr, zubní ateliér
Pamětihodnosti [editovat]
- Hrad Pirkštejn (uzavřený) se poprvé připomíná roku 1366. Do hradu se vstupuje po zděném mostě, na jihovýchodní straně středověká válcová věž s dřevěným bedněním, západní stranu tvoří palác, přestavěný na faru, a hospodářská stavení.
- Ratajský zámek, původně Přední hrad, tvoří dnes tři křídla: severní, původně gotické, jižní renesanční a západní barokové. Při barokní dostavbě byla přestavěna i obě starší křídla, okna dostala výrazné pískovcové suprafenestry a budova mohutný portál z roku 1675. V nádvoří jsou barokní arkády, zčásti s uzavřenou arkádovou chodbou v patře. V zámku je obecní úřad, pošta a Muzeum středního Posázaví.
- Kostel svatého Matouše z let 1675-1691, snad podle plánů Ondřeje de Guarde, je obdélná stavba s valenou klenbou, půlkruhovým presbytářem a kaplí na severní straně. Zvenčí náhrobek z roku 1576. Jednotné původní raně barokní zařízení, hlavní a boční oltáře, mramorové sanktuárium, cínová křtitelnice z roku 1685.
- Kaple svatého Antonína u silnice do Sázavy, otevřená, čtvercová stavba se štítem z konce 18. století.[9]
- Kaple svatého Václava
- Městské opevnění
Osobnosti [editovat]
- Jan František Kryštof z Talmberka, biskup královéhradecký (1644–1698)
- Antonín Vojtíšek, český hudební skladatel (* 1771, † po r. 1820)
- Jan Peka, hokejový brankář (1894–1985)
Doprava [editovat]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace
- Do městyse vedou silnice III. třídy.
- Železnice
- Městysem procházejí dvě železniční tratě 014 a 212.
- Železniční trať 014 Kolín - Uhlířské Janovice - Ledečko je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena v letech 1900 - 1901. Na území městyse jsou na ní železniční zastávky Rataje nad Sázavou, Rataje nad Sázavou předměstí a Mirošovice u Rataj nad Sázavou.
- Železniční trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou je jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy v přilehlém úseku trati bylo roku 1901. Na území městyse jsou na ní železniční zastávky Rataje nad Sázavou zastávka, Rataje nad Sázavou-Ivaň a Malovidy.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava
- Městysem projížděly autobusové linky Uhlířské Janovice-Sázava-Rataje n.S.-Soběšín (v pracovních dnech 5 spojů) a Zruč n.Sázavou-Čestín-Kácov-Rataje n.Sázavou-Sázava (v pracovních dnech 1 spoj do Sázavy) (dopravce Veolia Transport Východní Čechy, a. s.).
- Železniční doprava
- Po trati 014 jezdilo v pracovní dny 8 párů osobních vlaků, o víkendu 7 párů osobních vlaků.
- Po trati 212 jezdilo v pracovní dny 10 párů osobních vlaků, o víkendu 9 párů osobních vlaků.
Turistika [editovat]
V katastru obce leží vodácký kemp Kuchelník
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech 3, str. 220.
- ↑ Rozhodnutí č. 13 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. listopadu 2006
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1465-1466. (česky a německy)
- ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech 3, str. 220-222.
Literatura [editovat]
- Ottův slovník naučný, heslo Rataje Hrazené. Sv. 21, str. 317
- E. Poche (red.), Umělecké památky Čech 3. Praha: Academia 1980
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
| Městys Rataje nad Sázavou |
|---|
|
Malovidy | Mirošovice | Rataje nad Sázavou |
