Theodora Angelovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Theodořina pečeť
Příbuzenstvo
manžel Leopold VI. Babenberský
syn Leopold
dcera Markéta Babenberská
dcera Anežka Babenberská
syn Jindřich Babenberský
dcera Gertruda Babenberská
syn Fridrich II. Babenberský
dcera Konstancie Babenberská

Theodora Angelovna (1180/1185? - 23. června 1246 Kahlenberg)[1] byla rakouská vévodkyně a příbuzná byzantského císaře Izáka II.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Theodora byla snad vnučkou či praneteři byzantského císaře a po jeho dočasném návratu na byzantský trůn v létě roku 1203 se rakouský vévoda Leopold VI., nadšený bojovník proti kacířům[3] rozhodl znovu spojit svůj rod s byzantskou dynastií.[pozn. 1] Velkolepá svatba se konala již koncem roku 1203 ve Vídni a Leopold musel zažádat o papežskou dispenz, jenž by zrušila předchozí zasnoubení s dcerou českého krále Přemysla Otakara I. Papež se změnou sňatkového plánu souhlasil až na začátku ledna 1204 a krátce poté prosákla informace o palácovém převratu v Konstantinopoli a Izákově smrti.[2]

Theodora dala svému choti sedm potomků a často se musela smiřovat s jeho nepřítomností, když harcoval po bojištích evropského kontinentu a Svaté země.[3] Roku 1226 se proti vévodovi vzbouřil prvorozený syn Jindřich a obsadil Hainburg odkud svou matku vyhnal "s hanbou a nadávkami".[4][pozn. 2] Leopold zemřel roku 1230 a vlády nad Rakouskem se ujal syn Fridrich, který měl neobyčejný dar se znepřátelit se všemi sousedy.[4] Po roce 1233 přestal respektovat mírové smlouvy a znovu se dostal do sporu se sousedy. Matce Theodoře zabavil vdovský majetek a ta byla nucena hledat azyl nejprve v českém království na dvoře krále Václava I.[5] a poté na dvoře císaře.[6] Nezdárný syn jí údajně ohrožoval i na osobní svobodě.[7]

Zbytek života strávila Theodora jako jeptiška v Kahlenbergu a zemřela týden po Fridrichově smrti v bitvě na Litavě. Byla pohřbena v klášteře Klosterneuburg.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Leopoldův děd Jindřich Jasomirgott měl za manželku Theodoru Komnénovnu, jenž také pocházela z příbuzenstva byzantských císařů.
  2. Zemřel roku 1228.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHWENNICKE, Detlev. Die fränkischen Könige und die Könige und Kaiser, Stammesherzoge, Kurfürsten, Markgrafen und Herzoge des Heiligen Römischen Reiches Deutscher Nation. 2., upravené vyd. [s.l.] : Vittorio Klostermann, 2005. 256 s. (Europäische Stammtafeln. Neue Folge; sv. I.1) ISBN 3-465-03420-1. Tafel 85: Die jüngeren Babenberger II. (německy) 
  2. a b VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. Dále jen Dějiny Rakouska. ISBN 80-7106-491-2. S. 107.  
  3. a b Dějiny Rakouska, str. 106
  4. a b Dějiny Rakouska, str. 109
  5. VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197-1250. Praha : Paseka, 2000. ISBN 80-7185-273-2. S. 341.  
  6. www.genealogie-mittelalter.de
  7. NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha : Jan Laichter, 1928. S. 659.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Rakouská vévodkyně
Předchůdce:
Helena Uherská
1203 - 1230?
Theodora Angelovna
Nástupce:
Anežka Meranská
Štýrská vévodkyně
Předchůdce:
Helena Uherská
1203 - 1230?
Theodora Angelovna
Nástupce:
Anežka Meranská