Theodora Angelovna
| manžel | Leopold VI. Babenberský |
|---|---|
| syn | Leopold |
| dcera | Markéta Babenberská |
| dcera | Anežka Babenberská |
| syn | Jindřich Babenberský |
| dcera | Gertruda Babenberská |
| syn | Fridrich II. Babenberský |
| dcera | Konstancie Babenberská |
Theodora Angelovna (1180/1185? - 23. června 1246 Kahlenberg[1]) byla rakouská vévodkyně a příbuzná byzantského císaře Izáka II.[2]
Obsah |
Život[editovat]
Theodora byla snad vnučkou či praneteři byzantského císaře a po jeho dočasném návratu na byzantský trůn v létě roku 1203 se rakouský vévoda Leopold VI., nadšený bojovník proti kacířům[3] rozhodl znovu spojit svůj rod s byzantskou dynastií.[pozn. 1] Velkolepá svatba se konala již koncem roku 1203 ve Vídni a Leopold musel zažádat o papežskou dispenz, jenž by zrušila předchozí zasnoubení s dcerou českého krále Přemysla Otakara I. Papež se změnou sňatkového plánu souhlasil až na začátku ledna 1204 a krátce poté prosákla informace o palácovém převratu v Konstantinopoli a Izákově smrti.[2]
Theodora dala svému choti sedm potomků a často se musela smiřovat s jeho nepřítomností, když harcoval po bojištích evropského kontinentu a Svaté země.[3] Roku 1226 se proti vévodovi vzbouřil prvorozený syn Jindřich a obsadil Hainburg odkud svou matku vyhnal "s hanbou a nadávkami".[4][pozn. 2] Leopold zemřel roku 1230 a vlády nad Rakouskem se ujal syn Fridrich, který měl neobyčejný dar se znepřátelit se všemi sousedy.[4] Po roce 1233 přestal respektovat mírové smlouvy a znovu se dostal do sporu se sousedy. Matce Theodoře zabavil vdovský majetek a ta byla nucena hledat azyl nejprve v českém království na dvoře krále Václava I.[5] a poté na dvoře císaře.[6] Nezdárný syn jí údajně ohrožoval i na osobní svobodě.[7]
Zbytek života strávila Theodora jako jeptiška v Kahlenbergu a zemřela týden po Fridrichově smrti v bitvě na Litavě.
Odkazy[editovat]
Poznámky[editovat]
- ↑ Leopoldův děd Jindřich Jasomirgott měl za manželku Theodoru Komnénovnu, jenž také pocházela z příbuzenstva byzantských císařů.
- ↑ Zemřel roku 1228.
Reference[editovat]
- ↑ SCHWENNICKE, Detlev. Die fränkischen Könige und die Könige und Kaiser, Stammesherzoge, Kurfürsten, Markgrafen und Herzoge des Heiligen Römischen Reiches Deutscher Nation. 2., upravené vyd. [s.l.] : Vittorio Klostermann, 2005. 256 s. (Europäische Stammtafeln. Neue Folge; sv. I.1.) ISBN 3-465-03420-1. Tafel 85: Die jüngeren Babenberger II. (německy)
- ↑ a b VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002. Dále jen Dějiny Rakouska. ISBN 80-7106-491-2. S. 107.
- ↑ a b Dějiny Rakouska, str. 106
- ↑ a b Dějiny Rakouska, str. 109
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197-1250. Praha : Paseka, 2000. ISBN 80-7185-273-2. S. 341.
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de
- ↑ NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha : Jan Laichter, 1928. S. 659.
Externí odkazy[editovat]
- Genealogie
- (německy) Genealogie
| Rakouská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Helena Uherská |
1203 - 1230? Theodora Angelovna |
Nástupce: Anežka Meranská |
| Štýrská vévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Helena Uherská |
1203 - 1230? Theodora Angelovna |
Nástupce: Anežka Meranská |
