Theodora Komnenovna (1184)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dvě manželky Jindřicha II. Jasomirgotta Gertruda, dcera císaře Lothara a Theodora Komnenovna, neteř byzantského císaře Manuela Komnena.

Theodora Komnenovna (okolo 1134 Konstantinopol2. ledna 1184[1] Vídeň) byla rakouská vévodkyně, dcera sebastokratora Andronika Komnena a jeho manželky Ireny a také neteř byzantského císaře Manuela I.

Život[editovat | editovat zdroj]

V době druhé křížové výpravy byla v rámci uzavřené aliance mezi Konrádem III. a byzantským císařem Manuelem zřejmě roku 1149[2] provdána za bavorského vévodu a rakouského markraběte Jindřicha II. Jasomirgotta.[3]

...Vy Němci, nechejte zaznít písně a roztleskejte své dlaně, chystejte se k tanci a radostem bez konce. Vždyť vévoda, králův bratr, byl nyní přijat do panovnického domu basilea...
— byzantský básník[4]

Přes uzavřené dohody se příliš nezměnil názor byzantského dvora na „kulturní méněcennost“ západních barbarů a dvorní dámy považovaly sňatek Theodory za neštěstí a byly zhrozeny, že tak jemné stvoření ma být „obětováno“ nestvůře ze Západu.[5] V nové vlasti přijala Theodora jméno Gertruda[1] a stala se matkou rakouského vévody Leopolda V., jeho mladšího bratra Jindřicha I. z Mödlingu a také dcery Anežky. Svého muže přežila o sedm let,[6] zemřela v lednu 1184 a byla stejně jako on pohřbena ve vídeňském benediktinském klášteře .[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c www.fmg.ac
  2. www.genealogie-mittelalter.de
  3. POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln : Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. S. 150-151. (německy) 
  4. VEBER, Václav, a kol. Dějiny Rakouska. 1. doplněné a aktualizované. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 754 s. ISBN 978-80-7106-239-4. S. 88.  
  5. HROCHOVÁ, Věra. Křížové výpravy ve světle soudobých kronik. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1982. 255 s. S. 102.  
  6. www.genealogie-mittelalter.de

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BRUNNER, Karl. Österreichische Geschichte 907-1156. Herzogtümer und Marken: vom Ungarnsturm bis ins 12. Jahrhundert. Wien : Ueberreuter, 1994. 560 s. ISBN 3-8000-3521-9. (německy) 
  • DOPSCH, Heinz; BRUNNER, Karl; WELTIN, Maximilian. Österreichische Geschichte 1122-1278. Die Länder und das Reich : der Ostalpenraum im Hochmittelalter. Wien : Ueberreuter, 1999. 620 s. ISBN 3-8000-3532-4. (německy) 
  • LECHNER, Karl. Die Babenberger : Markgrafen und Herzoge von Österreich 976-1246. 5. vyd. Wien ; Köln ; Weimar : Böhlau, 1994. 478 s. ISBN 3-205-98229-0. (německy) 
  • POHL, Walter; VACHA, Brigitte. Die Welt der Babenberger : Schleier, Kreuz und Schwert. Graz ; Wien ; Köln : Styria, 1995. 319 s. ISBN 3-222-12334-9. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]